Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v tuto chvíli ukončujeme kontinuální zpravodajství v této on-line reportáži. O dalším vývoji na Ukrajině se dočtete v našem denním zpravodajství. Děkujeme za pozornost.
Evropská unie v pondělí potvrdí nový seznam sankciovaných lidí bez ohledu na minskou dohodu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na diplomaty.
Nizozemsko se obává, že amnestie obsažená v minské dohodě se bude vztahovat i na viníky červencového sestřelení letounu Malaysia Airlines nad východní Ukrajinou. Většinu z 298 obětí tvořili Nizozemci. V pátém článku uzavřené minské dohody se smluvní strany dohodly na zajištění omilostnění a amnestie formou zákona, "který zakáže pronásledování a potrestání osob v souvislosti s událostmi, k nimž došlo v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny". Nizozemský parlament podle ČTK vyzval k okamžitému vyjasnění záležitosti a k poskytnutí záruky, že nebude bráněno pokračování trestněprávního vyšetřování tragédie.
Podle německého tisku utrpěla Merkelová v Minsku porážku, píše ČTK. Merkelová nedokázala totiž donutit Američany ani Rusy, aby se vzdali své "kořisti", a výsledkem je rozdělená země. Zodpovědnost ale prý nesou i sami Ukrajinci, napsal Der Spiegel. Podle komentáře uveřejněném na webu listu Die Welt spočívá kancléřčina slabina v tom, že má tendenci "uložit konflikty k ledu" a přeceňuje "léčivou schopnost času". Také noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) hovoří o "zmrazeném konfliktu". Není to sice konečná mírová dohoda, co Merkelová a Hollande z Minska přináší, ale je to dobrý začátek, uzavírá komentář FAZ.
Jednání v Minsku svojí koláží vtipně komentuje Švéd Anders Östlund, který žije v Kyjevě.
Francouzská média hodnotí minskou dohodu jako nejistou a vratkou. "Dohoda o Ukrajině, urvaná v bolestech ve čtvrtek 12. února v Minsku, je nevyhnutelně nedokonalá a křehká. Ale bez její existence byl další vývoj znám již v předstihu. Pokračování téměř rok trvající skryté války, vedené Ruskem na Ukrajině, s jejími důsledky v podobě každodenních tragédií: stále početnějších civilních obětí, zbořených měst a neustávajícího toku uprchlíků," napsal na svém serveru deník Le Monde. Deník Libération uvádí, že dohoda "otevírá cestu k míru, ale neodstraňuje všechny překážky". Podle týdeníku Le Point je dohoda jen získáním oddechového času.
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko si pochvaluje svoji roli na minském jednání. Pro čtyři evropské lídry se stal vnímavým hostitelem, který jim nosil „kyblíky kafe“, více čtěte zde.
Pokud bude dnešní úmluva i předchozí minská dohoda z loňského září dodržována oběma stranami konfliktu, jsou Spojené státy připraveny sáhnout k uvolnění protiruských sankcí, které Washington v několika vlnách zacílil na přední ruské představitele a významné firmy. "Jak již dlouho říkáme, jsme připraveni zvážit zrušení sankcí proti Rusku... Závazky Ruska a separatistů budeme posuzovat podle jejich činů, nikoli slov," uvedl v dnešním prohlášení šéf americké diplomacie John Kerry.
Pro osud mírového pokusu bude klíčovým postoj Moskvy. Jejím válečným cílem bylo potrestat Kyjev za jeho příklon k Evropě a poškodit Ukrajinu do té míry, aby musela zapomenout na integraci do západních struktur, píše v komentáři Vladimír Votápek.
Šéf Evropské rady Donald Tusk, zdůraznil význam jednotného postoje EU pro řešení ukrajinské krize. Poznamenal, že ač země EU mívají různé názory, všechny společně podporují Ukrajinu v jejích snahách o obnovu míru, udržení nezávislosti a územní celistovsti. "Dnes máme naději na mírové řešení, ale skutečným testem bude dodržování příměří," podotkl Tusk a připomněl, že původní dohoda uzavřená v Minsku loni v září respektována nebyla.
Ukrajina prosazovala na nočním jednání v Minsku okamžité příměří na východě Ukrajiny bez jakýchkoliv podmínek, řekl v Bruselu novinářům ukrajinský prezident Petro Porošenko. "Druhá strana" podle něj nebyla klidu zbraní nakloněna a žádala nejméně 72 hodin. Jednání nakonec přinesla dohodu o příměří začínajícím o půlnoci ze soboty na neděli.
Ukrajinský prezident Porošenko podle agentury Ria Novosti řekl, že jednání v Minsku bylo složité a implementace dohody bude velmi komplikovaná.
Agentura AFP si všímá, že „poslední diktatura Evropy“ - Bělorusko - se nečekaně stala centrem stínové diplomacie a mírových jednání. "Je problém, že evropští lídři jsou nuceni jet do země, která čelí sankcím kvůli problémům v oblasti lidských práv, politických vězňů a nedemokratických voleb," řekl bývalý liberální poslanec a politolog Aljaksandr Dobrovolskyj. Ale ve srovnání s válkou na Ukrajině, se běloruské problémy staly druhotnými, dodává.
Bílý dům podle agentury Reuters vydal prohlášení, v němž uvedl, že minská dohoda je „potenciálním krokem“ k řešení konfliktu. „Těžké zbraně musí být staženy z východní Ukrajiny a Rusko musí ukončit podporu separatistů a stáhnout své vojáky a vybavení,“ uvedl Bílý dům.
O postoji českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka si můžete přečíst zde.
V Bruselu s tříhodinovým zpožděním začal summit EU. Hlavním tématem je boj s terorismem, Řecko a ukrajinská krize, promluví i Porošenko.
Přečtěte si text nové minské domluvy. Najdete ho zde.
Podle šéfa Evropské rady Tuska dává dohoda z Minsku o příměří na Ukrajině naději, ale naděje není vše. Připomněl, že minulá dohoda se nesplnila.
Porošenko doufá v brzké osvobození ukrajinské letkyně Savčenkové, obviněné v Rusku z válečného zločinu. Její advokát však tyto naděje popřel.