Ministerstvo vnitra už dokončilo kontrolu obou vzorků podpisů. Pro stanovení chybovosti celé petice ale použilo pochybnou metodu - sečetlo procentuální chybu v obou vzorcích a výsledná procenta odečetlo od dodaného počtu podpisů. Tím podle četných kritiků odebralo kandidátům i platné hlasy.
Vnitro sice tvrdí, že se na právní záležitosti matematická pravidla nevztahují, se svým výkladem je ale prakticky osamoceno. Jana Bobošíková, Vladimír Dlouhý a Tomio Okamura se kvůli tomu obrátili na Nejvyšší správní soud, protože je výpočet vnitra poslal pod hranici potřebných 50 tisíc podpisů (více čtěte zde).
Do prezidentské volby vnitro zaregistrovalo jen osm kandidátů - Jiří Dienstbier, Karel Schwarzenberg a Přemysl Sobotka využili podpisů zákonodárců, podpisy občanů stačili k registraci Janu Fischerovi, Táně Fischerové, Vladimíru Franzovi, Zuzaně Roithové a Miloši Zemanovi.
Sedmičlenný volební senát Nejvyššího správního soudu musí o všech stížnostech rozhodnout do 13. prosince. Stěžovatelé se pak mohou obrátit ještě na Ústavní soud, který žádnou lhůtu k rozhodnutí nemá. Čtrnáctého prosince vylosuje ministerstvo vnitra jednotlivým kandidátům čísla, první kolo přímé volby prezidenta se má podle plánu konat v pátek a sobotu 11. a 12. ledna 2013. Případné druhé kolo pak o dva týdny později.
U Nejvyššího správního soudu lze očekávat, že rozhodne na půdorysu jednotlivých kandidátů. To znamená, že u každého z nich uvede, zda ho má vnitro dodatečně registrovat, nebo nikoliv. Tuto informaci uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová, stejně se na věc dívá i děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Podle nich tak soud nemůže nařídit například o přepočítání všech podpisů u hraničních kandidátů.
Je také možné, že soud uzná chybu vnitra, ale na počtu kandidátů se nic nezmění. "Dovedu si představit, že by soud určité pochybení zjistil, ale jeho intenzita nemusí být tak zásadní, aby bylo zpochybněno rozhodnutí jako celek," řekl České televizi soudce Vojtěch Šimíček (více zde).
Teoreticky může. Václav Klaus ve funkci prezidenta skončí 7. března 2013 a pokud do té doby Ústavní soud neuzavře případné žaloby neúspěšných kandidátů, neuskuteční se ani volba Klausova nástupce. Ústavní soud totiž může volby předběžným opatřením pozdržet.
"Žaloby by patrně měly odkladný účinek, než se prověří, jak to skutečně je, a tak se může stát, že budeme mít volby prezidenta až poté, co případné soudní procesy skončí," prohlásil v únoru předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Ústava každopádně na možnost, že Česko nebude mít prezidenta, pamatuje. Pokud se úřad hlavy státu uvolní a nový prezident ještě není zvolen či nesložil slib, dělí se o pravomoci prezidenta premiér a předsedové Sněmovny a Senátu.
Na předsedu vlády Petra Nečase (pokud tedy bude ještě ve funkci) by v takovém scénáři připadalo sjednávání mezinárodních smluv, jmenování diplomatů, udělování vyznamenání, jmenování soudců a udělování amnestie. Byl by také dočasným velitelem ozbrojených sil.
Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová by pak, kromě dalších povinnosti, například přijímala případné demise premiéra či ministrů a jmenovala by nové ministry. Pokud by Sněmovna byla rozpuštěná, připadl by výkon funkcí místo Němcové šéfovi Senátu Milanu Štěchovi. Ten by také vyhlašoval nové sněmovní volby.
Určité kompetence by pak zůstaly neobsazené. Logicky by nikdo nemohl vracet zákony parlamentu. Nebylo by také nikoho, kdo by jmenoval prezidenta či viceprezidenta NKÚ či povyšoval generály.
