"Soud může přikázat kandidátní listinu zaregistrovat či zrušit její registraci," řekla v dotazu iDNES.cz na výčet možností, jak může soudní jednání dopadnout, mluvčí Nejvyššího správního soudu (NSS) Sylva Dostálová.
Vysvětlila, že Nejvyšší správní soud rozhoduje vždy až o konkrétním podaném návrhu. Protože soud dosud neví, jak budou dané návrhy argumentačně podložené, nelze předjímat, jak rozhodování dopadne. "Soud bude zkoumat, zdali byl porušen zákon a zda toto případné porušení zákona má dopady na konečné rozhodnutí o registraci či neregistraci," dodala.
Přímá volba v parlamentuPřepisy jednání a záznamy hlasování o prováděcím zákonu |
Myšlenku přepočítání hlasů vyslovil v pondělí sociolog Daniel Prokop. "Pokud soudci nebudou zkoumat jen formální naplnění prováděcího zákona - otázku, zda průměrovat místo sčítat - logika věci a spravedlnost velí, že minimálně u třech hraničních a vyloučených kandidátů by měl soud nařídit přezkum všech dodaných podpisů," uvedl (kde vidí Prokop chyby v postupu vnitra, čtěte zde).
Soudci NSS se můžou obrátit na Ústavní soud sami
S tím, že Nejvyšší správní soud nejspíš rozhodne ve formátu ano/ne u jednotlivých kandidátů, souhlasí i děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Podle něj navíc nemusí NSS o stížnostech teoreticky rozhodnout vůbec.
"Pokud by dospěl k tomu, že některá ustanovení prováděcího zákona jsou protiústavní, přerušil by řízení a šlo by to k Ústavnímu soudu," řekl iDNES.cz. To by nabouralo celý harmonogram volby prezidenta, nicméně Gerloch sám dodal, že to za pravděpodobné nepovažuje. "To, že ustanovení zákona nejsou jednoznačná, není dobré, ale samo o sobě to nevede k jeho neústavnosti. Existují určité standardní interpretační prostředky," soudí.
Také on je přesvědčen, že na kontrolu všech podpisů u kandidátů poblíž hranice 50 tisíc podpisů nedojde. "Bylo by to v rozporu s platným prováděcím zákonem. A ministerstvo vnitra i Nejvyšší správní soud se mohou pohybovat pouze v jeho rámci," řekl Gerloch.
NSS má už šest stížnostíNejvyšší správní soud obdržel do úterního odpoledne šest stížností souvisejících s prezidentskými volbami. Dvě podal Jiří Kesner, další senátor Tomio Okamura, advokátka Klára Samková, bývalý disident Petr Cibulka a právník Karel Světnička. Uvedla to mluvčí soudu Sylva Dostálová. Obsah stížností nekomentovala. Od ekonoma Vladimíra Dlouhého, který plánuje stejný postup, stížnost do 16:00 nedorazila. Návrhy související s registrací prezidentských kandidátů lze podávat soudu do středečního odpoledne. Sedmičlenný volební senát o nich musí rozhodnout do 13. prosince. Poté se mohou stěžovatelé případně obrátit ještě na Ústavní soud, který žádnou lhůtu k rozhodnutí nemá. První kolo přímé volby prezidenta se má podle plánu konat v pátek a sobotu 11. a 12. ledna 2013. Zdroj: ČTK |
Je také možné, že soud uzná chybu vnitra, ale na počtu kandidátů se nic nezmění. "Dovedu si představit, že by soud určité pochybení zjistil, ale jeho intenzita nemusí být tak zásadní, aby bylo zpochybněno rozhodnutí jako celek," řekl České televizi soudce Vojtěch Šimíček.
Na právo nelze uplatnit matematické zákony, tvrdí vnitro
Vnitro zvolilo pro rozhodnutí, které kandidáty registruje, nelogický postup. Ústava totiž předepisuje, že na prezidenta může kandidovat člověk, který shromáždí padesát tisíc podpisů. Vnitro provedlo kontroly podpisů dvou vzorků (jak mu ukládá zákon), od dodaných podpisů ale odečetlo součet zjištěných chyb. Podle kritiků to vedlo k odečtení tisíců platných hlasů a vyřazení některých kandidátů.
Předseda odboru všeobecné správy ministerstva Václav Henych přesto postup svých lidí hájí. "Myslím, že náš výklad je správný. Na právo nemůžeme uplatňovat závěry a poučky z matematiky či z jiných věd," tvrdil například Týdnu. Hájí se, že tuto metodu avizoval už dříve a že v důvodové zprávě k zákonu jasně stojí , že se obě chyby sčítají. Se svým výkladem je ale vnitro prakticky osamocené.
Nenápadná poznámka a nepozorní hluční poslanci
Co přesně říká na inkriminovaném místě důvodová zpráva? "Bude-li chybovost v obou kontrolních vzorcích takto zjištěná celkem 10 %, odečítá se 10 % občanů podepsaných na petici", navádí příklad, jak pracovat se škrtnutými hlasy (čtěte text zákona včetně důvodové zprávy, příslušný paragraf má ještě číslo 23).
Poslanci ani senátoři v rozpravách této poznámce z důvodové zprávy nevěnovali pozornost. Stenozáznam ze Sněmovny dokonce uvádí, že při prvním čtení byl v dolní komoře hluk a poslanci patrně nedávali moc pozor. Ale slovo součet nikde v důvodové zprávě není.
