Ponorka se pohybovala v Tichém oceánu kvůli testování před předáním plavidla armádě. Reaktor nebyl nehodou zasažený a ponorka se vrátila vlastními silami na základnu.
Mluvčí ruského námořnictva Igor Dygalo původně hovořil o "nejméně dvaceti" obětech, později upřesnil, že jich bylo dvacet. Důstojník Sergej Markin, citovaný agenturou TASS, řekl, že šlo o šest vojáků a čtrnáct civilistů.
Podle vojenského experta citovaného ruskými agenturami se hasicí zařízení spustilo v jednom nebo dvou odděleních ponorky v důsledku "technických chyb", jichž se dopustil personál z loděnic přítomný na palubě.
Experti napadají vysokou automatizaci stroje
Ruští i zahraniční experti a analytici z oborů obrany, námořních technologií a zbrojního průmyslu se ale zamýšlejí nad hlubším pozadím sobotní nehody, která se stala během námořních zkoušek ponorky připravované údajně k dodání do Indie.
Někteří z nich podle agentury AFP poukazují na příliš velký počet civilistů na palubě a vysokou automatizaci ponorky, jiní zmiňují nedbalost panující v ruských ozbrojených silách a v celém vojenskoprůmyslovém komplexu a absenci striktních bezpečnostních norem.
Na palubě bylo v době nehody celkem 208 lidí, z toho 81 vojáků. Mezi oběťmi jsou hlavně lodní mechanici Amurských loděnic.
Podle zdroje z této firmy se nehoda stala na palubě útočné ponorky Něrpa (Tuleň), která patří do modernizované třídy Projekt 971 Ščuka-B (Štika). Do provozu měla jít koncem letošního roku.
Prezident nařídil důkladné vyšetřování
Je to nejhorší nehoda ruské ponorky od srpna roku 2000, kdy v Barentsově moři ztroskotal jaderný Kursk. Všech 118 členů posádky tehdy přišlo o život. - čtěte Kursk poslalo ke dnu vlastní torpédo
Stavba Něrpy začala v roce 1991, ale finanční chaos v 90. letech minulého století její výstavbu opozdil. Teď znovu přišla ke slovu v souvislosti s kurzem, který nastolil bývalý prezident Vladimir Putin. Rusko by se mělo stát vojenskou velmocí jako v dobách Sovětského svazu.
Prezident Dmitrij Medveděv nařídil ministerstvu obrany důkladné vyšetření incidentu. Jeho předchůdce Putin sklidil svého času ostrou kritiku za liknavé vyšetřování nehody Kursku.
výběr velkých nehod sovětských a ruských ponorek4. července 1961 - Kapitán a sedm členů posádky zahynulo při úniku radiace z prasklého potrubí v jedné z prvních sovětských jaderných ponorek K-19. 8. října 1967 - Při požáru na sovětské jaderné ponorce K-3 "Leninský Komsomol" zahynulo 39 lidí. 8.-10. března 1968 - Ponorka K-219 se třemi jadernými raketami na palubě se potopila severozápadně od Havajských ostrovů: přes 70 lidí se utopilo. 14. června 1973 - Jaderná ponorka K-56 ze sovětské tichomořské flotily se vinou důstojníků srazila s plující laboratoří Akademik Berg. Nepřežilo 27 osob. 24. června 1983 - Jaderná ponorka K-429 se potopila u pobřeží Kamčatky: 16 mrtvých. 10. srpna 1985 - Výbuch při výměně paliva na jaderné ponorce v loděnici v zálivu Čažma na Dálném východě. Záření, které v epicentru výbuchu dosáhlo 90.000 rentgenů za hodinu, zamořilo široké okolí. Ihned zahynulo deset osob, později zemřely na následky ozáření další desítky lidí. 7. dubna 1989 - Požár na ponorce "Komsomolec", která se potopila se dvěma jadernými torpédy na palubě v mezinárodních vodách v Norském moři. Ze 69 členů posádky jich zahynulo 42. 14. srpna 2000 - V Barentsově moři se potopila jaderná ponorka Kursk, všech 118 členů posádky zahynulo. 30. srpna 2003 - Vyřazená jaderná ponorka K-159 s deseti členy posádky se potopila v Barentsově moři. Jednoho námořníka zachránili. 14. listopadu 2004 - Jeden námořník přišel o život následkem výbuchu na palubě jaderné ponorky K-223 v přístavu Viljučinsk na Kamčatce. Příčinou exploze bylo poškození potrubí v zařízení, které zajišťovalo tlak v nádrži pitné vody. 6. září 2006 - Požár ve strojovně jaderné ponorky Daniil Moskovskij ruské Severní flotily si vyžádal dva mrtvé. Příčinou byl zkrat na elektrickém vedení na ovládacím panelu v přední části trupu. Plavidlo kotvilo u poloostrova Rybačij. autor: ČTK |
