Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kursk poslalo ke dnu vlastní torpédo

  10:18aktualizováno  10:18
Konec dohadům o srážce Kursku s jinou ponorku, nebo výbuchu miny z druhé světové války učinila ruská vládní vyšetřovací komise. Katastrofu ruské jaderné ponorky Kursk zavinil únik pohonných hmot torpéda, které způsobily mocnou explozi. Na palubě tehdy zahynulo 118 mužů.
Schéma ponorky Kursk

Schéma ponorky Kursk, 26. října 2000. | foto: gazeta.ru

Potvrdila to závěrečná zpráva komise pověřené objasněním incidentu, která tak uzavřela téměř dvouleté citlivé vyšetřování jedné z nejhorších postsovětských katastrof v Rusku.

Příčinou výbuchu byl únik peroxidu vodíku
Podle ministra průmyslu, vědy a technologií Ilji Klebanova, který vyšetřující komisi vedl, byl na vině únik peroxidu vodíku používaného jako paliva pro torpéda 65-76 Kit.

K tomuto závěru dospěla komise jednomyslně na svém posledním zasedání po prozkoumání klíčových elementů torpédometu, vyzdviženého v červnu ze dna Barentsova moře, řekl Klebanov.

"Příčinou katastrofy byla termální exploze komponentů torpéda třídy 298A PV. Ta nastala v důsledku úniku peroxidu vodíku a vznícení materiálů v torpédometu," citovala Klebanova agentura Interfax.

Kursk byl podle Klebanova zničen poté, co druhý výbuch odpálil části zbrojního arzenálu skladovaného v první sekci Kursku. Palivo torpéda zavinilo výbuch, který usmrtil všechny členy posádky v první sekci ponorky a některé v další sekci, uvedl jiný člen komise, poslanec viceadmirál Valerij Dorogin, rovněž citovaný Interfaxem.

Poté plameny a zvýšený tlak vyvolaly detonaci další munice v ponorce a ta pak vedla ke druhé mocné explozi, která znamenala záhubu celého plavidla, řekl.

Vlastní zavinění Rusové odmítali
Ruská armáda bezprostředně po havárii Kursku rozhodně odmítla vlastní zavinění a tvrdila, že se ponorka potopila po kolizi s jiným plavidlem. Norská měřící stanice však vzápětí oznámila, že na palubě Kursku zaregistrovala několik explozí.

Šéf vyšetřovací komise - ministr průmyslu, vědy a technologií Ilja Klebanov - upřesnil, že explodovalo cvičné torpédo na přídi. Tato vysoce vznětlivá zařízení, jejichž obsluha vyžaduje speciální nářadí, byla mezitím ze všech vojenských plavidel ruské námořní flotily odstraněna.

Ministr doplnil, že prozatím byly odloženy všechny záchranné práce na vyzdvižení zbývajících trosek ponorky ze dna Barentsova moře.  Jakmile tato operace skončí, má námořnictvo v plánu rozmetat zbytek ponorky výbuchem.

Ponorka ztroskotala během vojenského cvičení v srpnu 2000.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ
Část přídě opustila hlubiny v půli června
Nejvíc poškozená část vraku ruské jaderné ponorky Kursk čekala až do června 2002 netknutá na dně Barentsova moře. Mluvčí Severní flotily Vadim Serga v polovině měsíce oznámil, že speciální tým námořníků vyzvedl její část.

Fragment vážící 5,5 tuny našli s použitím na dálku ovládaného zařízení. Už dříve z mořské hlubiny vyzdvihli část torpédometu a vysokotlakou vzduchovou nádrž.

Podle Sergy vytáhli záchranáři z moře také několik bójí, které tam zanechalo norské výzvědné plavidlo, jež podle ruských činitelů monitorovalo operaci na záchranu ponorky.

Úřadující šéf námořní pátrací a záchranné sekce plukovník Nikolaj Makarčuk podle agentury Interfax oznámil, že námořnictvo nakoupilo pro své ponorky záchrannou výbavu za 30 milionů dolarů.

"Rozhodnutí o koupi tohoto příslušenství, zahrnujícího podvodní přepravní prostředky bez lidské posádky a moderní potápěčské skafandry, padlo po katastrofě Kursku," řekl Makarčuk.

Střední část a záď vraku ponorky byla vyproštěna z mořského dna loni v říjnu a odtažena do suchého doku. Nejprve však od něj byla oddělena nejhůře poškozená příď, aby se zabránilo nebezpečné manipulaci s ní. 

Vrak Kursku se v létě zbaví paliva
Vrak ruské jaderné ponorky Kursk, který byl vyproštěn z moře loni v říjnu, vydá palivo. Experti ho spolu se dvěma jadernými reaktory vyzvednou v létě. Pak budou na sto let uskladněny. Řekl to v únoru náměstek ministra jaderné energetiky Valerij Lebeděv.

"Po vyjmutí paliva z reaktorů bude příslušná sekce ponorky oddělena od zbytku trupu plavidla a umístěna do skladiště nedaleko arktického Murmansku," informoval tehdy Lebeděv.

Dva 190megawattové reaktory se automaticky odpojily vzápětí poté, co šla ponorka ke dnu. Podle tvrzení oficiálních míst radiace neunikla.

Ochránci životního prostředí opakovaně kritizují zhoršující se stav vyřazených plavidel, z nichž některá kotví v docích s jaderným palivem na palubě i 15 let. Rezavějí a tak neustále roste nebezpečí jaderné nehody. Některé země EU nabídly Rusku pomoc při výstavbě skladů paliva z vyřazených plavidel. Rusové se však brání umožnit evropským expertům neomezený přístup do námořních zařízení

 Na vyložení čeká palivo i v dalších ponorkách
Zatímco o Kursk bude promptně postaráno, řekl Lebeděv, na vyložení jaderného paliva z reaktorů čeká v přístavech dalších 98 vyřazených jaderných ponorek. Urychlení likvidace podle Lebeděva brání nedostatek financí.  

Vrak už další těla nevydá
Vrak Kursku už nevydá další těla. Vyšetřovatelé se v únoru vzdali naděje. Oznámil to vojenský prokurátor pro Severní flotilu Vladimir Mulov. Z vraku plavidla byly vyzvednuty ostatky 94 ze 118 členů posádky. Devadesát bylo identifikováno.

Vyšetřovatelé ve vraku objevili i 200 částí těl, nebudou však patrně už s to je identifikovat, napsal tehdy list Nězavisimaja gazeta.

Šéf vyšetřovacího oddělení úřadu hlavního vojenského prokurátora Viktor Šejn listu řekl, že podle vyšetřovatelů někteří muži na palubě Kursku "zůstali naživu nejméně osm hodin po explozi". Oficiální činitelé dříve tvrdili, že jen několik málo hodin po výbuchu byli všichni mrtvi.

Jak Kursk putoval nejdete ZDE.

Historie případu

Ponorka je stále vyzbrojena
Podle vyšetřovatelů je v ponorce stále ještě sedm ze 22 raket Granit a fragmenty nevybuchlých torpéd, napsala Nězavisimaja gazeta. Při prohledávání Kursku v suchém doku v Rosljakovu u Murmansku byly podle listu objeveny také dva nedotčené lodní deníky a hydroakustický záznam.

Vyšetřovatelé hledají klíč k příčině katastrofy, která se odehrála během vojenského cvičení v srpnu 2000 v Barentsově moři. Podle oficiálních míst zavinila potopení Kursku exploze cvičného torpéda, která vedla k detonaci zbraní v přídi plavidla. Odborníci však zatím nevědí, zda prvotní výbuch způsobila technická závada torpéda nebo kolize s jiným plavidlem.

Ve vyzvednutém vraku se našel deník
Vyšetřovatelé našli ve vraku Kursku lodní deník. Byl nalezen v páté sekci ponorky, kde se nachází kontrolní panel jaderného reaktoru, sdělil agentuře Interfax vojenský prokurátor pro Severní flotilu Vladimir Mulov.

Podle Mulova se musí dokumenty vysušit a teprve pak je experti prostudují. "Nelze říci, zda dokumenty obsahují dostatek informací, na jejichž základě by bylo možno určit, co zavinilo katastrofu Kursku, či jak se vyvíjela," řekl.

Mulov pochybuje, že by vyšetřovatelé v páté sekci nalezli ještě další dokumenty. "Zbyla z ní jen změť kovu," řekl prokurátor.

Chronologie událostí kolem Kursku od nehody

12. srpna 2000 - Během vojenských manévrů v Barentsově moři se nepodařilo navázat radiové spojení s ponorkou Kursk, norský seizmologický institut zaznamenal dvě exploze v místě, kde se ponorka nacházela.
13. srpna - Hloubkový sonar z křižníku Petr Veliký odhalil na dně Barentsova moře abnormalitu. Dopoledne se záchranný tým poprvé pokusil ponorce v nesnázích pomoci.
14. srpna - Ruská oficiální místa oznámila nehodu jaderné ponorky. Původně udávaný počet posádky 107 upravila na 116. Ruská média sdělila, že do ponorky proniká voda a údajně nemá záchranné kapsule, takže posádka může uniknout jen komorou pro torpéda.
15. srpna - Kvůli bouři byly zmařeny dva pokusy o spuštění hloubkové záchranné kabiny. Velitel ruského vojenského námořnictva admirál Vladimir Kurojedov oznámil, že záchranářům se podařilo komunikovat s posádkou ponorky pomocí úderů na trup ponorky.
16. srpna - Pokus záchranné kabiny, v níž lze evakuovat až 20 lidí, ztroskotal. Záchranáři prý v ponorce nezaznamenali žádné známky života. Prezident Vladimir Putin porpvé reaguje, z místa své dovolené připouští, že situace je kritická. Rusko žádá o pomoc Brity a Nory. Zdůrazňuje však, že má veškerou potřebnou techniku k záchraně.
17. srpna - Dopoledne podnikli ruští námořníci další neúspěšný záchranný pokus. Tisk kritizoval prezidenta Putina za laxní přístup k nehodě ponorky. Moskva po jednání se zástupci NATO oznámila, že nepovažuje další pomoc za nezbytnou.
18. srpna - Záchranná kabina poprvé dosáhla k havarované ponorce. Protože však visela na laně v silném proudu a protože nouzové východy byly poškozené nepodařilo se ji propojit s ponorkou. Pod tlakem kritiky se Putin vrátil z dovolené na Jaltě do Moskvy.
19. srpna - Pokusy o záchranu posádky byly opět neúspěšné. Viceadmirál Michail Mocak řekl, že posádka Kurska je již s největší pravděpodobností mrtvá. Vpodvečer dorazila na místo katastrofy norská loď Normand Pioneer s ponorkou LR5. Na místo dorazila i norská loď Seaway Eagle s potápěči.
20. srpna - Norští záchranáři zjistili dálkově ovládanou videokamerou, že únikový poklop ponorky je poškozený. Potápěči oznámili, že ve vzduchové kapse při výstupu z plavidla je pravděpodobně tělo jednoho z námořníků.
21. srpna - Týmu hlubinných potápěčů se podařilo otevřít vnější i vnitřní poklop jednoho z únikových průlezů havarované ponorky. Agentura Interfax oznámila, že záchranáři nalezli části cizí, údajně britské ponorky. Britové to prakticky okamžitě odmítli. U únikového poklopu nalezli záchranáři první tělo námořníka. Členové posádky Kursku byli oficiálně prohlášeni za mrtvé. Záchranná operace skončila, pokračuje jen průzkum plavidla kamerou.
22. srpna  - Putin vyhlásil jednodenní národní smutek.
23. srpna - Na žádost příbuzných a blízkých členů posádky Kursku byla zrušena smuteční ceremonie.
25. srpna - Rodiny námořníků dostaly první finanční pomoc ve výši 720.000 rublů (26.000 dolarů).
1. září - Ruská konstrukční kancelář Rubin se spolu s norskou firmou Stolt Offshore dohodly na způsobu vyproštění těl zahynulých námořníků.
19. září  - Putin nařídil vyproštění těl námořníků.
2. října - Podepsána rusko-norská smlouva o společné operaci na jaderné ponorce Kursk.
23. října - Potápěči začali vysekávat hlavní otvor do Kursku.
25. října  - Ruský potápěč se poprvé dostal do vraku plavidla. Objevena těla tří námořníků.
26. října - Z Kursku vyzvednuta první čtyři těla; velení ruského vojenského námořnictva přiznalo, že po havárii ponorky část posádky zůstala naživu.
7. listopadu - Vytahování těl námořníků z potopené ruské ponorky bylo definitivně ukončeno; vyproštěno celkem 12 těl.
5. dubna 2001 - Rusko odmítlo zprávy norských médií o tom, že na palubě ponorky Kursk byly jaderné zbraně.
12. dubna - Agentura ITAR-TASS napsala, že na palubě Kursku je 22 protiponorkových raket Granit s konvenční hlavicí.
17. května - Rusko odmítlo nabídku konsorcia nizozemských a norských společností, že pomohou vyzvednout Kursk.
18. května - Rusko podepsalo smlouvu s nizozemskou společností Mammoet Transport, která se bude podílet na vyzdvižení Kursku na hladinu.
21. července  - V Barentsově moři začala operace, jejímž cílem je vyzdvižení Kursku na hladinu.
30. srpna - Tým odborníků začal u potopeného Kursku instalovat zařízení, jímž bude oddělena příď od zbytku plavidla.
13. září - Byla dokončena více než týdenní operace, při níž ponorná robotová pila odřízla poškozenou příď Kursku.
14. září  - Začala druhá fáze vyzvedávání plavidla: očištění 26 otvorů, které byly vyvrtány do trupu vraku a kterými budou provlečena speciální ocelová lana. Za ně bude pak Kursk vyzdvižen na hladinu.
20. září  - Norští vojenští experti upozornili, že při vyzvedávání a transportu Kursku hrozí nebezpečí spontánního odpálení vysoce výkonných protiponorkových raket Granit, které jsou na palubě vraku.
27. září  -  Začala závěrečná část operace na vyzdvižení Kursku. K místu neštěstí zamířil prám Gigant-4, určený k vyzdvižení ponorky na povrch.
4. října  - Přípravné práce na mořském dně byly pozastaveny kvůli počasí.
5. října - Nizozemští odborníci obnovili přípravné práce ke zvedání jaderné ponorky.
7. října - Hlubinní potápěči instalovali na Kursku 26 drapáků, pomocí nichž bude ponorka vyzvednuta ze dna Barentsova moře.

8. října - Záchranné týmy vyzvedly ruskou jadernou ponorku Kursk ze dna Barentsova moře.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová (28. června 2017)
Sklíčená Mayová prosila Junckera o pomoc s brexitem, píše německý list

Sklíčená britská premiérka Theresa Mayová prosila předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o ulehčení odchodu Británie z EU, napsal německý deník...  celý článek

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

Renault Master 100dci/2.5...
Renault Master 100dci/2.5...

r.v. 2007, naj. 185 000 km, diesel
119 790 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.