Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Akademii věd povede Zažímalová, výzvou pro ni bude financování výzkumu

  13:09aktualizováno  13:09
Akademický sněm ve čtvrtek zvolil předsedkyní Akademie věd jednašedesátiletou bioložku Evu Zažímalovou. Oznámil to předseda volební komise Antonín Fejfar. Volbu musí ještě schválit vláda a do funkce ji jmenuje prezident. V nové funkci se bude potýkat například se stagnujícími výdaji státu na výzkum.

Nová předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová krátce před svým zvolením (15. prosince 2016). | foto: ČTK

Sněm volil Zažímalovou v tajném hlasování. Volební lístek odevzdalo do uren 209 členů akademického sněmu. S návrhem, aby se stala předsedkyní, souhlasilo 195 členů, sedm bylo proti, šest se zdrželo hlasování a jeden lístek neplatil.

Na šéfku akademie navrhlo Zažímalovou 40 z 54 akademických ústavů. Byla jedinou kandidátkou. Vedení největší výzkumné instituce v ČR by se měla ujmout 25. března příštího roku, kde se stane teprve druhou ženou, která stane v čele této instituce.

Končící předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

Končící předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

Zažímalová poděkovala kolegům za důvěru. „Slibuji, že udělám, co budu moci, aby Akademie věd byla v co nejlepší kondici. Uvědomuji si velmi dobře, že to není práce pro jednoho člověka,“ řekla po oznámení výsledku volby. Považuje za důležité, aby i do dalších orgánů AV ČR, akademické i vědecké rady byli zvoleni kvalitní lidé. „Věřím, že posuneme Akademii věd o kousek dál,“ dodala.

Podle končícího šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše se v osobě Zažímalové pojí nezpochybnitelná vědecká kvalita s respektem v široké akademické obci. Její kandidaturu přivítali i vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek a ministryně školství Kateřina Valachová. Oba věří, že Zažímalová naváže na práci současného vedení akademie.

Zažímalová, která je profesorkou Univerzity Karlovy pro obor anatomie a fyziologie rostlin, chce mimo jiné zlepšit financování Akademie věd, vyřešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť a podpořit špičkový výzkum.

Peněz na výzkum je málo, říká dosluhující předseda

Právě výdaje státu na provoz výzkumných institucí podle Drahoše dlouhodobě stagnují. Tvoří 50 procent celkových výdajů státního rozpočtu na výzkum. To však podle dosluhujícího předsedy nestačí, zahraniční praxe podle něj říká, že by měl stát optimálně přispívat až 70 procenty.

Vláda by měla tuto nevyhovující situaci zlepšit, ohrožuje totiž kvalitu a efektivitu výzkumu, řekl Drahoš na zasedání akademického sněmu.

Eva Zažímalová

Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1979), kde získala vědeckou hodnost CSc. v oboru biologie (1983). V roce 2004 byla jmenována docentkou a v roce 2013 profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin. Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR, mezi roky 2003 a 2007 byla zástupkyní ředitele ústavu a v letech 2007 až 2012 jeho ředitelkou. Od roku 2004 vede v ústavu laboratoř hormonálních regulací u rostlin, od roku 2012 pracuje na částečný úvazek také v Biologickém centru AV ČR. Od roku 2013 je členkou rady Akademie věd ČR, na starosti má i hodnocení výzkumných organizací.

Podle vicepremiéra pro výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) je posílení vědy a výzkumu sice vládní prioritou, ale ne všech koaličních stran. „Bohužel jsme museli přehlasovat kolegy z jedné koaliční strany, kteří při projednávání rozpočtu hovořili o vědě a výzkumu jako o něčem neuchopitelném, z čeho nic nepadá,“ řekl Bělobrádek. Nebylo prý jednoduché pro výzkum prosadit pro příští rok o 3,75 miliardy korun více, částka měla být podle Bělobrádka vyšší.

Takzvané institucionální financování Akademie věd chce zvýšit i Zažímalová. Stát akademii přispívá 29 procenty (4,5 miliardy Kč), za ideální považuje až 70 procent. „Nevím, jestli můžeme mluvit o 70 procentech, ale navýšení institucionální podpory je vládní prioritou. Nárůst může být větší, ale my ho chceme spojit s hodnocením kvality,“ řekl k tomu Bělobrádek. Považuje za paradoxní, že se výzkumné týmy hlásí o granty na to, co by logicky měly dostávat z institucionální podpory.

Drahoš ocenil, že vláda pro příští rok navýšila AV ČR rozpočet o 300 milionů korun a ve střednědobém výhledu o více než 600 milionů pro rok 2019. Pozvolna se tak přibližuje roku 2009, tedy době, která předcházela rapidnímu snižování akademického rozpočtu, uvedl.

Drahoš: Z kauzy Sykové se poučíme

Drahoš připomněl i kauzu Ústavu experimentální medicíny a rezignaci jeho bývalé šéfky Evy Sykové kvůli podezření, že její tým bral od některých pacientů při léčbě amyotrofické laterální sklerózy peníze, ačkoli v klinických studiích mají mít léky zadarmo (více zde).

Z experimentu jsem neměla osobní prospěch, peníze vrátím, říká Syková

„Musím říci, že jde o poněkud trpkou, ale zato cennou zkušenost pro celou Akademii věd,“ řekl Drahoš. Podle něj musí vědecká pracoviště důsledně dodržovat etický kodex, aby se něco podobného neopakovalo. Sněm bude jednat i o úpravě kodexu.

Podle posledních údajů Českého statistického úřadu výdaje na tuzemský výzkum a vývoj meziročně vzrostly o 3,6 miliardy korun, loni dosáhly 88,7 miliardy. Více než polovinu ale do výzkumu investovaly podniky, zhruba třetina šla ze státního rozpočtu a zbývající část z peněz Evropské unie.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Domov pro seniory Malešice - Věra Lachoutová
Všeobecné sestry s osvědčením

Domov pro seniory Malešice - Věra Lachoutová
Praha
nabízený plat: 21 000 - 28 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.