Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodina „vesnického boháče“ přišla o vše. Případ z 50. let je znovu u soudu

  20:09aktualizováno  20:09
Bývalý předseda národního výboru v Třticích na Rakovnicku Rudolf Pavlíček musí před soudem vysvětlovat svůj podíl na násilné kolektivizaci v 50. letech. Podle obžaloby přikázal vystěhování rodiny „vesnického boháče“ Karla Horáčka s rodinou. Statek i s pozemky zabralo Jednotné zemědělské družstvo. Pavlíčkovi hrozí až deset let vězení.

Bývalému předsedovi Místního národního výboru (MNV) Třtice je dnes pětaosmdesát let. Štíhlý muž v šedém obleku přišel k soudu osobně a navzdory svému vysokému věku podrobně vypovídal o své někdejší funkci i o okolnostech vystěhování rodiny Horáčkových.

Žalobu odmítl a podrobně vylíčil trestnímu senátu složitou poválečnou dobu a bídu. „Vše se točilo kolem toho, zabezpečit výrobu a zemědělství,“ řekl. Horáček prý neodevzdával tolik masa, mléka a vajec, kolik měl nakázáno. Proto na jeho statek v srpnu 1952 uvalila komise nucený pacht (druh nájmu spojený i s užitkem, např. s ponecháváním si vyprodukovaných zemědělských výrobků, pozn. red.) a v listopadu rozhodla o vystěhování Horáčka i s rodinou. Obytné i hospodářské budovy se dostaly do rukou JZD, stejně jako veškerý inventář, zvířata i pozemky.

Horáček s manželkou Marií a třemi nezletilými dcerami skončili v Želkovicích, kde obývali nevyhovující prostory. Například tam nebyla přivedená voda. V Třticích zůstali jejich rodiče žijící na vejminku. Později se Horáčkovi mladší přestěhovali do Nižboru, ani tam si s sebou ale nesměli vzít víc než své osobní věci.

Z obce odešla část obyvatel, na práci „nebyli lidi“

Že byl zákrok proti Horáčkovým tvrdý, Pavlíček uznal. Věřil prý tehdy, že vše se děje s cílem, aby se zajistila zemědělská výroba. „To víte, že dnešním pohledem je to drastické, ale život celkově byl drastický,“ řekl o poválečné době a 50. letech. Vysvětlil ale, že on sám byl proti vystěhování rodiny. Viděl v tom prý ztrátu pracovních sil, které byly tehdy tím nejcennějším.

Pavlíček objasnil, že po válce Třtice přišly zhruba o třetinu obyvatel, kteří odešli do pohraničí. Potýkaly se prý proto s vážným nedostatkem pracovních sil. Pro vystěhování Horáčkových se ale vyslovila většina komise a Pavlíček tím byl rozladěný. Závěr ale musel podepsat.

Soudkyně Michaela Hruboňová se zajímala i o to, proč se komise zabývala u Horáčka i jinými věcmi než jen neplněním dodávek. Ve zprávě totiž stálo například to, že byl před válkou aktivním členem strany agrární, že do konce války zaměstnával služebnou i kočího, dopouští se nekalých obchodů s dobytkem a také že „nepožívá dobrého jména“ a je to „typický vesnický boháč“.

O vystěhování rodiny rozhodli funkcionáři 1. srpna 1952. Hned druhý den okresní národní výbor vydal výměr, podle kterého museli Horáčkovi ihned opustit statek a vzít si s sebou jen osobní věci. Podle svědků museli prý odevzdat i uhlí na otop, které si do nového bydliště hodlali vzít s sebou. O tom ale Pavlíček prý nic nevěděl.

Podle spisu dostal Horáček nejprve úkol, aby na své náklady vystavěl chmelnici. Když to odmítl, následoval nucený pacht. Podle jeho dcery na to tehdy vůbec neměl peníze, musel by si půjčit. Na nic takového si ale Pavlíček nevzpomněl.

Nevěděl prý také, že podle tehdejšího zákona by se vystěhování nemělo týkat i Horáčkovy manželky a dětí. Vysvětlil, že zákony neznal a spoléhal na to, že příkazy „z okresu“, kde mají právníka, jsou zákonné.

Jsi ouřada, budeš předsedou, určili funkcionáři z okresu

Od chvíle, kdy se podle obžaloby dopustil zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci, uplynulo víc než 60 let. Pavlíček byl tehdy mladičký knihovník, bylo mu 22 let. Předchozí předseda se prý složil, obec byla delší dobu bez vedení a situace byla vážná. „Řekli mi, někdo musí těm lidem sloužit, ty jsi ouřada, pro tebe to bude jednodušší,“ vypověděl o tom, jak se stal předsedou. Byla to prý neplacená funkce, kterou vykonával po večerech.

Horáčkovi jsou již po smrti, z jejich tří dcer jsou naživu už jen dvě. Pavlíček od 50. let pokračoval v kariéře, stal se tajemníkem na okresním výboru v Novém Strašecí, později tajemníkem na okresním výboru v Rakovníku a působil i na krajském národním výboru. Kolem roku 1989 odešel do penze.

Jednou už ho za vystěhování rodiny nepravomocně odsoudili, přesto případ stále není uzavřený a po změně státního zástupce i senátu je jednání opět na začátku. V minulosti do kauzy zasáhl i Nejvyšší soud, který rozhodl, že případ není promlčený (více zde).

„Pětadvacet let od revoluce a ten člověk za všechno, co provedl, nebyl odsouzený,“ netajila se rozhořčením dcera Karla Horáčka. Pro iDNES.cz uvedla, že už nevěří v Pavlíčkovo odsouzení. „Připadá mi, že si z nás dělají blázny. My chodíme a vypovídáme a vypovídáme, a mně to připadá, jako kdybychom my vystěhovali pana Pavlíčka a ne on nás,“ povzdechla si.

Dosud žijící dcery Karla Horáčka dříve požadovaly náhradu škody za sebraný majetek ve výši 1,7 milionu korun a dále každá dva miliony za nemajetkovou újmu. Zda budou na svých nárocích trvat i nyní, není ještě jisté. Soudkyně je hodlá předvolat. Jednání odročila.

Případů násilné kolektivizace je mnohem více po celé České republice. Dosud byl potrestán bývalý předseda MNV v Brníčku u Uničova Ladislav Nakládal (čtěte zde). Dostal podmínku za podíl na vysídlování sedláků.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.