Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud potvrdil historicky první trest za vyhnání kulaků v 50. letech

  15:09aktualizováno  15:09
Olomoucký krajský soud potvrdil historicky první trest v Česku za násilné vyhnání kulaků související s kolektivizací, která se odehrávala v padesátých letech. Tehdejšímu komunistickému funkcionáři Ladislavu Nakládalovi uložil osmnáct měsíců se zkušební dobou dvou let.

V rámci kolektivizace bylo pronásledováno a násilně přestěhováno mnoho lidí. Při oslavných agitacích se pak rozorávaly meze (snímek z Obříství na Mělnicku). | foto: Repro z knihy: Jde pevně kupředu naše zem

"Soud v celém rozsahu zrušil původní rozhodnutí okresního soudu a znovu rozhodl, kdy obžalovaného uznal podle nového trestního zákoníku vinným ze zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby. Soud také shledal, že obžalovaný byl za své činy plně odpovědný, a na případ se nevztahuje žádná amnestie ani není promlčený," uvedla mluvčí krajského soudu Lucie Böhmová. Na rozsudek, který padl v pondělí, upozornil týdeník Sedmička.

Ladislav Nakládal, bývalý předseda místního národního výboru v Brníčku u Uničova, se líčení osobně nezúčastnil. Podle soudu v roce 1951 prakticky zlikvidoval soukromé hospodářství místního sedláka Jiřího Nohavičky a celou jeho rodinu vystavil tvrdé represi.

"O spravedlnost bojuji celých dvacet let. Nedovedete si představit, co jsme kvůli tomu vytrpěli," řekla už vloni po vynesení prvního rozsudku Jarmila Nohavičková, která tehdy jako osmadvacetiletá musela utíkat z rodného statku se dvěma malými dětmi.

Rodina byla v té době už bez hospodáře, sedlák a bývalý legionář Nohavička byl odsouzen za údajné neplnění dodávek. Místní národní výbor nejdříve rozhodl, že statek se musí stát součástí vznikajícího zemědělského družstva, a vzápětí 12. prosince 1951 nařídil rodině vystěhování.

Násilné stěhování se dotklo dvou tisíc rodin

Bezpráví postihlo v padesátých letech soukromé zemědělce po celém Česku, komunisté pak zavedli jednotná zemědělská družstva, která se udržela až do roku 1989. Stěhování postihlo dva tisíce rodin. Rodina z Uničovska měla štěstí aspoň v tom, že se stěhovala jen o pár vesnic dál. Jiní postižení putovali do vylidněných a neúrodných Sudet.

Tragédie Nohavičkovy rodiny je však jen jednou z mnoha. Bohatí sedláci zvaní kulaci byli komunistickým režimem masově pronásledováni. Jen Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu prověřoval přes 600 případů. "Většinu jsme museli odložit, možní pachatelé byli už po smrti," nastínil před časem ředitel úřadu Pavel Bret.

Tažení proti kulakům bylo zahájeno na základě tajné směrnice. Sedláci se ze dne na den museli vystěhovat často na druhý konec země a represe pokračovala i tam. Jejich děti navíc nesměly studovat.

Autoři: ,


Po stopách vrahů




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Místo nehody u autobusové zastávky v Hrobu. Díra na boku zdi je po nárazu auta.
V Hrobu řídil bratr patnáctileté, zní z Facebooku. Policie to prověřuje

Vyšetřování úterní nehody v obci Hrob na Teplicku, kde auto srazilo dívku s kočárkem, se zřejmě protáhne. Na sociálních sítích se totiž začaly objevovat...  celý článek

Ilustrační snímek
Při nehodě na Znojemsku zemřeli dva lidé, mezi zraněnými jsou i děti

Při srážce dvou osobních aut u obce Bantice na Znojemsku přišli v neděli odpoledne o život dva lidé. Při nehodě se vážně zranilo dalších pět lidí, z toho tři...  celý článek

Touto mačetou agresivní muž ohrožoval svou přítelkyni.
Bezdomovec v Plzni zabil muže mačetou, pak se šel sám udat

V noci na neděli byl v Plzni zavražděn pětačtyřicetiletý bezdomovec. Podle prvních informací zemřel rukou jiného bezdomovce, který na něj vzal mačetu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.