Podle klimatického modelu CFS (Climate Forcasting System), který provozuje americká meteorologická služba, se očekává podzim teplotně odpovídající dlouhodobému měření. To je však charakteristika celého podzimu - jeho jednotlivé části se můžou teplotou značně lišit.
Zajímavějším poznatkem vyčteným z matematického modelu CFS je ovšem výrazně teplejší zima, než na kterou jsme zvyklí. Ve střední Evropě by se v období od prosince do února měly teploty pohybovat dva stupně Celsia nad normálem. Společně s vyšší mírou srážek by tedy mohla přijít blátivá zima, která by se mohla projevit především v nížinách.
„Tento model je vzhledem k velké dlouhodobosti předpovědi zatížen poměrně velkou mírou nejistoty a nelze z něho kategoricky tvrdit, jaká bude zima. Je docela možné, že evropská zima bude nadprůměrně teplá, například proto, že v období října až ledna by měl vrcholit abnormálně silný jev El Niňo, který ale má na evropské počasí zřejmě jen okrajové dopady,“ reagoval mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák.

„Obecně výhledy na několik měsíců dopředu nebývají příliš přesné, takže je třeba onu předpověď brát s rezervou,“ uznává Martin Štros z Meteocentrum.cz. „Na druhou stranu - model uvedené výhledy každý den znovu přepočítává a na teplé zimě se shoduje už několik týdnů za sebou. Zdá se tak, že teplá zima je letos mnohem pravděpodobnější než v jiných letech,“ uzavírá.
K dlouhodobým předpovědím se na počátku září vyjádřil v rozhovoru pro iDNES.cz také bioklimatolog Zdeněk Žalud: „Vytvořit nějaký vzorec chování a tvrdit, že suché léto znamená takovou či onakou zimu, určitě nejde. Nacházíme se ve střední Evropě, kde úspěšnost předpovědi počasí na pátý, šestý den dopředu klesá pod 80 procent. Není možné předpovídat, jak bude vypadat letošní zima z pohledu teplot a srážek.“ (celý rozhovor zde)