Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Když bude teplá zima, hrozí za rok katastrofální sucho, varuje klimatolog

  19:39aktualizováno  19:39
Česko má za sebou mimořádně suché léto. Pokud nastane mírná zima a poté bude málo pršet, může být sucho v roce 2016 skutečně katastrofální. V rozhovoru pro iDNES.cz to tvrdí bioklimatolog Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně a vědecký pracovník Centra výzkumu globální změny. Sucho podle něj může někdy trvat i několik let.

(ilustrační snímek) | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Jak moc velké bylo o letních prázdninách sucho?
Sucho bylo mimořádné, ať už z pohledu času, protože trvalo prakticky celé prázdniny, tak i prostoru. Podle portálu Intersucho bylo postiženo až 90 procent území Česka. Dobrým indikátorem pro posouzení teploty je počet tropických dní, kdy maximální teplota vzduchu překročí 30 °C. Například na jižní Moravě v oblasti Židlochovic a Pohořelic bylo za prázdniny těchto dní dohromady 35, od počátku roku už 42. Dlouhodobý průměr pro tuto oblast je přitom jen 17.

Zdeněk Žalud

Bioklimatolog Zdeněk Žalud.

Patří do týmu, který provozuje projekt Intersucho. Jako bioklimatolog se zabývá dopady klimatických změn na polní plodiny. Propojuje růstové modely rostlin a indexy sucha s výsledky polních experimentů. Na základě toho buduje pedagogickou a výzkumnou platformu, kterou lze využít pro vzdělávání i základní a aplikovaný výzkum.

Co se týče srážek, tak červenec byl výrazně podnormální. Velmi suchý byl i srpen. Ten sice ovlivnila epizoda mezi 16. a 18. srpnem, kdy napadlo až 80 procent měsíčního úhrnu, ale je nutné si uvědomit, že není důležité množství srážek, ale jejich rozdělení.

Co všechno podle vás k suchu přispělo?
Nedostatek srážek způsobuje meteorologické sucho, které se, pokud trvá několik týdnů, projeví absencí vody v půdě pro rostliny. Tento stav nazýváme zemědělským suchem. Třetím stupněm je hydrologické sucho, pro které jsou typické nízké průtoky toků a nižší hladiny vodních ploch.

Příčiny ale nehledejme jen v nižších srážkách a nedostatku vody v půdě, je to také důsledek dvou teplých zim v minulých letech. Krajina byla prakticky bez sněhové pokrývky, voda přes zimu více odtekla či se více vypařila. A i když voda na většině území nasytila půdu do zhruba jednoho metru, tak nedošlo k doplnění podzemních rezervoárů.

Je možné podle příkladů z minulosti odhadnout, jaká přijde po velmi suchém létě zima?
Vytvořit nějaký vzorec chování a tvrdit, že suché léto znamená takovou či onakou zimu, určitě nejde. Nacházíme se ve střední Evropě, kde úspěšnost předpovědi počasí na pátý, šestý den dopředu klesá pod 80 procent. Není možné předpovídat, jak bude vypadat letošní zima z pohledu teplot a srážek.

Pokud si ale zaspekulujeme a budeme předpokládat, že tato zima bude jako ty dvě předešlé - s vyššími teplotami, bez sněhové pokrývky, kdy nedojde k doplnění vyčerpaných podzemních rezervoárů, a k tomu by přišlo relativně silné jarní a letní sucho - pak zodpovědně prohlašuji, že se bude jednat o sucho se skutečně katastrofálními dopady.

Fotogalerie

Po jak dlouhých cyklech se sucha opakují?
Sucho je neperiodický jev. Nelze přesně stanovit přesnou délku k roku výskytu. Pokud se hovoří třeba o padesátiletém suchu, je to čistě statistický údaj. Neříká to nic o tom, že dalších 49 let sucho nebude. Klidně se může opakovat příští rok. Z našich výzkumů vyplývá, že v oblasti střední Evropy bude sucho stále častější a bohužel i intenzivnější. Tento trend souvisí s faktem, že teplota vzduchu stoupla na území ČR za posledních 130 let asi o jeden stupeň Celsia. Jeden z důsledků vyšší teploty je i větší výpar. A teplejší vzduch pojme více vodní páry. Logicky je pak méně vody v krajině.

Na rozdíl od teploty ale nepozorujeme změnu ročních úhrnů srážek. To, co se u srážek mění, je jejich rozložení. Zvláště na jaře a v létě ubývá mírných zahradnických dešťů a přibývá extrémnějších srážek. Tím pádem se i přes stejné roční úhrny prodlužují bezesrážkové periody.

Převažují z dlouhodobého hlediska spíše suchá období, nebo období s větším počtem srážek?
Pokud byste otázku položil před dvěma lety v období silných záplav, tak sám dodáte, že převažují povodně. Oba dva hydrometeorologické extrémy - sucho i povodně - jsou spojené nádoby. Obecně přibývá extrémů. Jenom za posledních deset let jsme se několikrát setkali s obojím. Zatímco protipovodňové plány v ČR byly zpracovány relativně rychle a na mnoha místech se už realizují, proti suchu se strategie teprve rozbíhá. Každopádně se musíme smířit s tím, že oba tyto extrémy budou mít četnější výskyt a musíme se na oba připravit.

Který extrém přijde příští léto, zda oba, jeden či žádný, nikdo seriózně nemůže říci. Možné jsou všechny varianty. Jediné, co se dá na tak dlouhodobý výhled aplikovat, jsou statistické předpovědi. Všichni ale víme, co statistika často přináší. Co je statisticky pravděpodobné, nemusí přeci vůbec vyjít. Proto klimatologové na takovouto otázku s určitostí odpovědět nemohou.

Rozpálené Česko na leteckých záběrech (6. srpna 2015):

Proč bylo toto léto tak málo bouřek?
Vyskytují se hlavně dva typy bouřek. První jsou takzvané frontální. Na území České republiky se objeví tlaková níže, která má frontu teplou, studenou a někdy v posledním stádiu i okluzní. Právě na té studené se objeví bouřky. Bohužel v rámci prázdnin jsme byli většinou pod vlivem tlakové výše. Tlakové níže se srážkami a frontami k nám prakticky nepřišly.

Druhým typem je bouřka z tepla. Ta vzniká především v letním období, když se zahřeje zemský povrch, vypaří se velké množství vody, pára stoupá do určité výšky, při výstupu se vzduch ochlazuje, vodní pára kondenzuje, mohou se vytvořit i bouřková oblaka a následně vzniká letní bouřka. Pokud je však krajina vysušená a vody je minimum, tak se jí vypaří daleko méně. Pak je menší šance, že vzniknou bouřky z tepla.

Zvládla půda pojmout zmíněné velké množství srážek, které přišly v polovině srpna?
Toto období bylo pro naši krajinu jednoznačně přínosem. Šlo sice o intenzivní, ale ne přívalové deště, které často mají negativní erozní charakter. Půda tyto srážky většinou dobře absorbovala. O ukončení sucha ovšem hovořit nelze. Na mnoha místech už po intenzivních deštích nejsou žádné stopy, vegetace opět trpí nedostatkem půdní vláhy a vodní toky jsou zase pod normálem.

Obecně platí, že schopnost půdy přijmout velké množství vody závisí nejen na intenzitě deště, ale i na jejím druhu, který určuje infiltrační schopnosti. Ty jsou bohužel sníženy na utužených půdách (vznikají po mnohonásobném přejíždění těžké techniky, pozn. red.). V naší krajině jich je až 45 procent. Kvalitní zdravá černozem, tedy půda ve velmi dobré kondici, je schopna zadržet až 340 litrů na metr čtvereční. Zhutnělé či jinak degradované půdy bez organické hmoty často dosáhnou jen zlomku této hodnoty.

Hrozí během babího léta další horka a tím pádem i zhoršení sucha?
Září statisticky patří mezi měsíce s nízkým srážkovým úhrnem. Pokud bude normální, dá se říct, že současná epizoda sucha bude pokračovat. Představa, že sucho končí prvním deštěm, je naivní. Některé epizody sucha mohou trvat i několik let.

Co je sucho?

Obecně je při suchu nedostatek srážek za delší časové období, což vede k nedostatku vody v půdě, rostlinách nebo v atmosféře. V každé oblasti, která se liší klimatem nebo biotopem, je sucho posuzováno jinak. V České republice se o suchu mluví, pokud trvá v řádech týdnů až měsíců.

Za současné situace můžeme mluvit o suchu nahodilém. Jde o období s nepravidelným výskytem, kdy je srážek výrazně méně než normálně. Srážkový deficit provázejí vysoké teploty, nízká poměrná vlhkost vzduchu, málo oblačnosti a větší počet hodin slunečního svitu. Tyto skutečnosti způsobují vyšší celkový výpar z daného území, čímž se dále zvyšuje nedostatek vody.

Dále se dělí sucho na meteorologické (menší počet srážek než je v daném období normální), zemědělské (sucho v půdě, plodiny nemají dostatek vláhy), hydrologické (citelné snížení hladin vodních toků), socioekonomické (nedostatek pitné vody pro obyvatele či užitkové vody pro průmysl, hydroelektrárny nemohou pracovat).

Zdroj: Prezentace ČHMÚ Brno (2012)



Témata: Počasí




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.