Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chruščov na spiknutí nevěřil. Když ho přivítal šéf KGB, prozřel

  21:17aktualizováno  21:17
Rusové si připomínají půl století od okamžiku, kdy Nikita Chruščov skončil jako vůdce Sovětského svazu. Ve funkci na rozdíl od svých předchůdců neskonal, svrhlo ho spiknutí mocenských kruhů. Do historie se zapsal svou kritikou Stalina a rozmístěním jaderných zbraní na Kubě.

Vůdce SSSR Nikita Chruščov na snímku z roku 1963 | foto: Profimedia.cz

Ke změně na sovětském Olympu došlo přesně před půlstoletím, 14. října 1964. Nikita Chruščov byl odvolán svými soudruhy na základě „vysokého věku a zdravotních důvodů“, ačkoli si na zdravotní potíže nestěžoval. 

V samotném usnesení se hovořilo o narušení leninských zásad kolektivního vedení a o voluntarismu. V té době už s ním byly nespokojeny všechny vrstvy rudého impéria: stranický aparát, dělníci, rolníci, inteligence i vojáci.

První pokus

Chruščov čelil mocenskému puči už v roce 1957. Na jednání předsednictva v červnu sice loajalitu vůdci vyjádřili pouze tři členové z jedenácti, díky rychlému svolání ústředního výboru KSSS však Chruščov u moci zůstal a naopak z pokusu o puč vyšel posílen.

Dva dny před svým pádem Chruščov, který trávil volno na státní dače v černomořské Picundě, hovořil telefonicky s Leonidem Brežněvem, který se nedávno přidal na stranu nespokojenců. Brežněv jménem ústředního výboru strany požádal Chruščova, aby se ihned vrátil, že prý je třeba posoudit jím načrtnutou reorganizaci zemědělství.

Chruščov se však rozhodl místo do Moskvy letět do Kyjeva a zajistit si tam podporu tehdejšího velitele kyjevského vojenského okruhu. Ukrajina byla považována za Chruščovovu mocenskou základnu.

První tajemník Komunistické strany Sovětského svazu však ve spiknutí nevěřil a na druhý den se do Moskvy vrátil. Všichni, kdo zaujímali ve straně a státu nejvyšší postavení, mu byli za svou funkci zavázáni. Nedovedl si představit, že by ho prodali, rekonstruuje půl století staré události ruský list Moskovskij Komsomolec.  

„Čekají na vás“

Český historik Karel Durman nicméně soudí, Chruščov po příletu na moskevské letiště musel vědět, že se blíží konec. Místo vítajících členů představenstva totiž na Chruščova čekal pouze šéf KGB Semičastnyj a řekl mu: „Čekají na vás.“

Fotogalerie

Na plenárním zasedání ÚV KSSS Chruščova zbavili vedoucích stranických funkcí. Byl obviněn z řady politických chyb, například mu byly dávány za vinu neúspěchy v zemědělství nebo zhoršení zásobování. Podle historiků doplatil také na chystané reformy stranického aparátu, kterých se mnozí jeho kolegové obávali.

Chruščov stál na vrcholu moci už deset let a stále více se rozcházel s realitou. Nekonečné experimenty s řídícím aparátem, které se projevovaly na celé zemi, svévolnost v zahraniční politice a zejména zásadní ignorování mínění expertů a kolegů z politbyra vedly k tomu, že se vedení strany rozhodlo Chruščova penzionovat. Ten se sice zkoušel bránit, ale nakonec se uvolil a svou rezignaci podepsal.

Tajný referát a karibská krize

Do historie 20. století se rodák z Kalinovky v Kurské oblasti zapsal několika výraznými epizodami. Byl to právě on, kdo v roce 1956 přednesl „tajný“ projev, který odhalil Stalinovy zločiny. O pár dní později o „tajném“ referátu psaly New York Times a agentura AFP. Začala doba tání. 

Karibská krize

Když studená válka vřela a svět byl na pokraji jaderné zkázy

Ikonickým se pak stalo Chruščovovo vystoupení v OSN v říjnu 1960, kdy začal tlouct do řečnického pultíku vlastní botou. „Jseš chudej Filipíňák! Blbej poskok a lokaj imperialistů,“ křičel navíc na šéfa filipínské delegace, jehož otázka Chruščova rozčílila.

Další Chruščovovy kroky ale už byly tragické. Za jeho vlády rozdrtily sovětské tanky povstání v Maďarsku v roce 1956. O šest let později sovětský pokus instalovat rakety na Kubě přivedl svět na pokraj jaderné války.

Brežněv vytvářel systém kolektivního vedení

Do křesla prvního tajemníka komunistické strany po Chruščovovi usedl Brežněv a bývalý vůdce odešel do ústraní. Žil v domácím vězení na dače v Petrovo-Dalněm, sedm let po mocenském puči zemřel v Moskvě ve věku 77 let.

Brežněv stál v čele SSSR 18 let. Nikdo jiný s výjimkou Josifa Stalina nebyl tak dlouho sovětským vůdcem. S jeho jménem je nejvíce spojována hospodářská stagnace Sovětského svazu, odzbrojovací smlouvy s USA, ale i pokračování ve zbrojení a takzvaná Brežněvova doktrína omezené svrchovanosti socialistických zemí. Výsledkem byl rok 1968 v Československu a vpád Sovětů do Afghánistánu v roce 1979.

Brežněv se vrací

Bydliště sovětského vůdce opět zdobí pamětní deska

Brežněv se stal zakladatelem kádrové politiky. Nikde ve světě nezaujímali úředníci svá místa tak dlouho. Ze své funkce odcházeli obvykle jen dvěma směry - buď ke Kremelské zdi, nebo na Novoděvičí hřbitov v Moskvě.

Na rozdíl od Chruščova, který rozhodoval sám, se za Brežněva začal vytvářet systém kolektivního vedení. Všechny vážné problémy se řešily v politbyru, kde mohly vzniknout spory. „Za Brežněva skončila studená válka. A to ne porážkou SSSR, jako za Gorbačova, ale vzájemným partnerstvím se Západem,“ zdůrazňuje ruský list Trud.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.