Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pře o Litviněnka pokračuje, Rusové zavřou Britům kanceláře

  16:52aktualizováno  17:06
Ruské úřady nařídily uzavřít od ledna regionální kanceláře Britské rady v Petrohradu a Jekatěrinburgu. Zdůvodnily to porušením předpisů. Pokračuje tak diplomatická roztržka mezi Moskvou a Londýnem odstartovaná smrtí někdejšího agenta KGB a kritika Kremlu Alexandra Litviněnka.

Litviněnko byl otráven radioaktivním poloniem | foto: Reuters

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Britská rada své regionální kanceláře neměla řádně zaregistrované. Přípravu potřebných dokumentů Rusové podle svých slov přerušili loni v červenci.

Británie tehdy vyhostila čtyři jejich diplomaty v souvislosti s případem otráveného exagenta Alexandra Litviněnka.

"Ne zrovna přátelské jednání britské strany z letošního července, spolu se zavedením celé série diskriminačních opatření, přípravu potřebných dokumentů zastavilo," uvedlo ruská strana.

Britské ministerstvo zahraničí proti kroku protestuje a poukazuje na fakt, že Britská rada je výhradně kulturní institucí a neměla by proto být s Litviněnkovou kauzou spojována.

"Odmítáme jakýkoliv pokus spojovat Britskou radu s ruskou neochotou spolupracovat s námi ve snaze přivést Litviněnkova vraha před spravedlnost," řekl mluvčí ministerstva. Dodal, že aktivity rady v Rusku jsou plně v souladu s mezinárodním i ruským právem.


.Kauza Litviněnko

Všechny články

Britská rada se zabývá vytvářením vztahů mezi Spojeným královstvím a zahraničím na poli vzdělání a kultury. Specializuje se na výuku jazyků. V Rusku má celkem tři kanceláře - kromě Jekatěrinburgu a Petrohradu také v Moskvě.

Britsko-ruské vztahy stále kalí radioaktivní polonium
Vztahy Velké Británie a Ruska klesly na nejnižší úroveň od doby studené války poté, co Rusko odmítlo vydat podnikatele Andreje Lugového. Právě jeho Britové viní z Litviněnkovy smrti. Lugovoj i Litviněnko byli dříve agenty ruské tajné služby KGB, Litviněnko později odešel do exilu a začal Moskvu kritizovat.

Osudným se mu nakonec stalo radioaktivní polonium. Podle britských vyšetřovatelů mu ho loni v listopadu nasypal do čaje právě Lugovoj, když se spolu setkali v hotelu Millenium. V nemocnici Litviněnko z otravy obvinil Moskvu (více zde), Rusko vinu kategoricky popřelo.

Protože měl Litviněnko už občanství Spojeného království, požádaly britské úřady Rusko, aby jim Lugového vydalo. Rusové odmítli a odvolali se na ústavu, podle které je vydání ruských občanů do ciziny nemožné. Následovalo vyhoštění čtyř ruských diplomatů z Londýna a obdobný odvetný krok Moskvy.

Rusko navíc v srpnu zakázalo činnost moskevské pobočce rádia BBC. - více zde

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muž protestuje proti zadržení dvou katalánských separatistických vůdců (17....
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii

Ve čtvrtek v deset hodin vypršela lhůta, v níž se měla katalánská vláda vzdát požadavku nezávislosti. Regionální premiér Carles Puigdemont místo toho opět...  celý článek

Kevin Wilshaw
Jsem gay s židovskými předky, přiznal v televizi vlivný britský neonacista

Jeden z čelních představitelů britské neonacistické scény Kevin Wilshaw se odhodlal k velkému kroku. Před pár dny veřejně prohlásil, že je homosexuál a jeho...  celý článek

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.