Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud přezkoumá zastavení stíhání prokurátora za kolektivizaci v 50. letech

  11:21aktualizováno  11:21
Pražský městský soud přezkoumá rozhodnutí o zastavení trestního stíhání bývalého komunistického prokurátora Tomáše Liptáka. Ten se podle vyšetřovatelů v roce 1953 ze své funkce podílel v Kralupech nad Vltavou v době kolektivizace venkova na šikanování a vystěhovávání soukromých zemědělců.

Rozorávání mezí se v roce 1950 se v Obříství na Mělnicku agitačně slavilo. Část zemědělců dávala své pozemky JZD dobrovolně, ostatní k tomu byli donuceni. - Heslo té doby znělo: „Po rozorání mezí na polích je třeba rozorat meze v hlavách a srdcích lidí.“ | foto: Repro z knihy: Jde pevně kupředu naše zem

Obvodní soud pro Prahu 4 sice v srpnu jeho stíhání zastavil, ale proti tomu si státní zástupci podali stížnost. Obžaloba sedmaosmdesátiletého Liptáka viní ze zneužití pravomoci, za které hrozí až deset let vězení.

Podle Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se Lipták podílel na protiprávním vystěhování několika rodin soukromých zemědělců - například z obcí Dřínov či Újezdec na Mělnicku. Byl totiž členem komise, která o protiprávním vystěhování rozhodla. ÚDV dříve uvedl, že proti rozhodnutí nezakročil a porušil tehdejší zákon o prokuratuře, protože nesplnil svojí povinnost a úmyslně způsobil jinému škodu pro jeho politické přesvědčení.

Obžaloba padla letos v květnu, tedy 62 let po údajném spáchání trestného činu. Obžaloba mohla být podána po tak dlouhé době, protože zločiny komunismu se podle zákona nepromlčují. Pak se ještě uvnitř justice řešilo, který soud bude mít kauzu na starosti. Nakonec skončila u Obvodního soudu pro Prahu 4, který letos v srpnu stíhání zastavil. Uvedl, že se na Liptáka vztahuje amnestie z roku 1960 (více o verdiktu zde).

Případ se však táhne mnohem delší dobu. Mělnické státní zastupitelství nejprve trestní stíhání Liptáka v roce 2013 zastavilo. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však toto rozhodnutí zrušil, a stíhání tak mohlo pokračovat. Deník MF DNES po květnovém podání obžaloby uvedl, že Lipták vinu popírá a stěžuje si na špatné zdraví. Žalobci si však myslí, že k soudu může přijít.

Komunisté farmáře vysídlovali v letech 1951 až 1954. Podle tehdejších směrnic byli členové rodiny zemědělce, kteří s ním žili ve společné domácnosti v den zahájení trestního stíhání, přesídleni na přikázaný statek. Objekt se stal jejich pracovištěm i bydlištěm, i když zákaz pobytu nebyl vysloven v trestním nebo správním řízení. Deportované rodiny se musely stěhovat většinou do vzdáleného kraje, žily pod dohledem a nesměly se vzdalovat z určeného místa. Jejich majetek propadl státu.

O přemisťování rodin tehdy rozhodovaly zvláštní komise při okresních národních výborech. V průběhu Akce K, která způsobila rozvrat venkova a vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost a která měla vyústit v likvidaci selského stavu, bylo vysídleno podle odhadů tři až čtyři tisíce rodin.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.