Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Komunistický prokurátor se vyhne soudu. Díky amnestii ze 60. let

  0:59aktualizováno  0:59
Trestní stíhání bývalého komunistického prokurátora Tomáše Liptáka zastavil soud. Lipták se podle obžaloby v roce 1953 podílel na násilné kolektivizaci v Kralupech nad Vltavou. Podle pražského obvodního soudu se ale na jeho čin vztahuje amnestie z roku 1960. Rozhodnutí není pravomocné.

Rozorávání mezí se v roce 1950 se v Obříství na Mělnicku agitačně slavilo. Část zemědělců dávala své pozemky JZD dobrovolně, ostatní k tomu byli donuceni. - Heslo té doby znělo: „Po rozorání mezí na polích je třeba rozorat meze v hlavách a srdcích lidí.“ | foto: Repro z knihy: Jde pevně kupředu naše zem

Liptákovo trestní stíhání zastavil Obvodní soud pro Prahu 4 v srpnu 2015. „Soud dospěl k závěru, že na jednání obviněného musí být uplatněna amnestie prezidenta republiky a vlády Republiky československé ze dne 6. 5. 1960,“ odůvodnil rozhodnutí ze srpna letošního roku soudce Michal Dvořák.

Žaloba bývalého prokurátora pověřeného správou Okresní prokuratury v Kralupech nad Vltavou vinila z podílu na vysídlení dvaceti rodin včetně nezletilých dětí v období od ledna do června 1953. Po rozhodnutí komise se museli stěhovat do ubytoven v různých částech republiky, například do Lanškrouna, Hanušovic, Trutnova nebo Čáslavi.

Novotného amnestie

Po Liptákově údajném provinění v roce 1953 následovaly amnestie už v letech 1955 a 1957. Ta z roku 1960 byla nejširší. „Amnestie z 9. května 1960 byla největší amnestií politických vězňů v ČSR. Brány věznice prošlo 5601 politických vězňů (od generála Karla Kutlvašra, přes biskupa Štěpána Trochtu až po Gustáva Husáka) a 1491 kriminálních vězňů,“ přiblížil historik Jaroslav Rokoský.

Dodnes se neví, kdo přesně byl iniciátorem této amnestie a kdo měl vliv na její definitivní podobu. Návrh na ni předložili ministr spravedlnosti Václav Škoda, generální prokurátor Jan Bartuška a ministr vnitra Rudolf Barák v lednu 1960.

„Nejcitlivější záležitostí této amnestie byli tzv. prominenti, tedy ti, kteří zastávali v demokratických poměrech významné politické a hospodářské funkce a ti, kteří byli před rokem 1945 členy KSČ,“ zmínil historik.

Lipták se řídil nezákonnou ministerskou směrnicí, která samostatně hospodařící zemědělce považovala za vesnické boháče, kulaky s nepřátelským poměrem k lidově demokratickému zřízení. „Obviněnému byl znám rozpor Směrnice s tehdy platnými právními předpisy, konkrétně s Ústavou Československé republiky,“ uvádí se v srpnovém usnesení soudu.

Mělnická státní zástupkyně Jaroslava Petrášová podala obžalobu letos v květnu. Uvedla tehdy, že u soudu jsou připraveni svědčit i potomci poškozených sedláků (více zde). Promlčení případu ani po 62 letech nehrozilo, protože komunistické zločiny podle judikatury nepodléhají promlčení.

„Žalobu jsem podala k našemu soudu, ale po žádosti obžalovaného byla přeložena do Prahy,“ vysvětlila. Lipták, kterému je dnes 87 let, žije v Praze 4 a jednání se chtěl osobně účastnit. Nadřízený soud mu předáním věci vyhověl.

Proces ale skončil ještě před hlavním líčením. V neveřejném zasedání soud rozhodl, že na Liptáka se vztahuje jedna z 18 amnestií prezidentů republiky, které vstoupily v platnost mezi spácháním skutku a současností. „Proti rozhodnutí jsme podali stížnost. Budeme prověřovat, zda se amnestie na případ skutečně má vztahovat, a případně stížnost doplníme,“ sdělila redakci iDNES.cz obvodní státní zástupkyně Blanka Valsamisová. Liptákem by se tak musel zabývat Městský soud v Praze.

Prokurátora nemine jen trest, ale i odsouzení

Pokud nadřízený orgán stanovisko soudce Dvořáka schválí, prokurátor Lipták se hlavnímu líčení vyhne. V podobných případech soudy obvykle zvažují jak případné promlčení, tak amnestii prezidenta Antonína Novotného. Ne vždy je stanovisko soudů jednotné.

Například Ladislav Nakládal, předseda národního výboru v Brníčku u Uničova, byl za podobný čin odsouzen, naopak stíhání Rudolfa Pavlíčka soud zastavil. Pavlíček se jako předseda MNV podílel na násilné kolektivizaci a vyhánění sedláků na Rakovnicku v roce 1952. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká se ale obrátila na Nejvyšší soud, který nařídil případ znovu otevřít (více zde).

Podle historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslava Rokoského by perzekuce nevinných sedláků z 50. let měla být jasně odsouzena, byť by obžalovaným byly třeba i prominuty tresty z důvodu pokročilého věku. „Straničtí funkcionáři, kteří se spolupodíleli na perzekuci sedláků, by měli být postaveni před demokratický soud. Jejich vina by měla být jasně pojmenována, trest vynesen a po skončení soudního přelíčení by odcházeli domů,“ uvedl historik.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

V Kardiocentru Vysočina sídlícím v jihlavské nemocnici umí upravit srdeční...
Lidé budou moci mít tři měsíce placené volno na ošetřování příbuzného

Lidé budou mít nově nárok na tříměsíční placené volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Vládní návrh zákona, který to umožní, schválil ve středu Senát. Chybí...  celý článek

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.