Prezident Václav Klaus minulý týden prohlásil, že Listina základních práv EU v Lisabonské smlouvě ohrožuje právní jistoty občanů České republiky. - čtěte V Lisabonu chci záruky proti prolomení Benešových dekretů, potvrdil Klaus
"Obávám se, že toto přijetí lisabonského dokumentu znamenat nemůže. Humbuk kolem Lisabonské smlouvy má zřejmě jiný účel, i když nevím jaký. Sudetští Němci v rámci konfiskačního procesu ztratili majetek dávno, nechápu, jak by jej nyní mohli žádat zpátky, ani žádnou formou retroaktivity. Nejsou na to u nás žádné právní nástroje," míní například advokát šlechtických rodů Kinských či Dietrichštejnů Jaroslav Čapek.
Stejný názor má i vedoucí katedry evropského práva na Univerzitě Karlově Michal Tomášek. Podle něj Lisabon v oblasti hmotného práva a majetkových věcí mnoho nemění.
"Listina základních práv Evropské unie, která by se Lisabonem stala právně závaznou, je navíc téměř identická s Evropskou úmluvou o lidských právech Rady Evropy z roku 1950, kterou jsme už dávno podepsali. Navíc soud ve Štrasburku už několikrát rozhodl, že retroaktivita, čili zpětná platnost smlouvy, v těchto případech není možná. Lisabonská smlouva je účinná od toho dne, kdy vstoupí v platnost, ale nemůže se zabývat věcmi, které se staly v roce 1948, to bychom mohli evropské právo vztáhnout například i na Křížové výpravy," míní Tomášek.
Štrasburk a LucemburkEvropský soud pro lidská práva sídlí ve Štrasburku, je orgánem Rady Evropy a byl zřízen už v roce 1959. "Dohlíží na dodržování lidských práv, která jsou stanovena v Evropské úmluvě o lidských právech, což je spíše politický než právnický dokument. Po Lisabonu by se Úmluvy stala jedna z mezinárodních smluv, které má EU uzavřeny," uvádí expert na evropské právo Pavel Svoboda. Evropský soudní dvůr v Lucemburku je nejvyšším soudem Evropské unie a dohlíží na dodržování evropského práva Byl zřízen v roce 1952. "Lisabonem by mohl Evropský soudní dvůr v Lucemburku pod rouškou lidských práv rozhodnout o navrácení majetkových vztahů před Benešovy dekrety tak, jak na to upozorňuje prezident Klaus. Podle mého je to ale vzhledem k nemožnosti retroaktivity smluv nepravděpodobné," dodal Svoboda. |
"V prvním případě je třeba si uvědomit, že i lucemburský soud již mnohokrát rozhodl o tom, že evropské právo neplatí zpětně. A i když mají lidé větší přístup k lucemburskému soudu, nová možnost je trošku větší, ale nijak převratná. Hlavní soud máme stále v Česku. To, že se nesmí prolomit zpětný účinek práva, je tak jasné, jakože slunce vychází každé ráno," míní právník.
Někdo podle něj může od Unie žádat kulaté razítko s právní závazností, že tomu tak opravdu bude, někomu pak stačí politický příslib do budoucna.
"Taková ani maková deklarace ale stejně žádnému jednotlivci nezabrání, aby podal k soudu žalobu týkající se Benešových dekretů. Otázkou spíše je, jestli to k něčemu je a jak bude úspěšný u soudního dvora, který se tím může, ale nemusí zabývat," míní Tomášek.
Dodal, že s podobným problémem nejsme v Evropě sami, konfiskaci majetku řešilo i Slovensko, Polsko či Slovinsko s Itálií, ale obavy máme jenom my.
"Klaus jen hledá výmluvu, jak obejít parlament"
Možnost Lisabonské smlouvy prolomit Benešovy dekrety řeší i odborníci v zahraničí.
Profesor práva v Dublinu Gavin Barret souhlasí s Tomáškem. "Evropský soudní dvůr nemá ve vztahu k této konkrétní otázce pravomoci. Listina nerozšiřuje oblast působnosti práva Evropské unie v žádném směru. Zdá se naprosto jasné, že vše, co se prezident Václav Klaus snaží udělat, je najít výmluvu, jak obejít český parlament," uvedl Barret.
 |
Lisabonské smlouvy se nebojí ani politolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Milan Znoj.
"Nevím o jediné kauze, která by řešila "bezpráví" po světové válce. A hlavně existují analýzy v této věci, které si nechal vypracovat Evropský parlament a které jednoznačně potvrdily, že evropské právo nelze uplatňovat na situace před vznikem EU, obzvláště ne na situaci po válce," dodal k tématu Znoj.
