Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Právníci: Lisabon majetek Němcům nevrátí, nefunguje zpětně

  17:26aktualizováno  17:26
Odpůrci Lisabonské smlouvy včetně prezidenta Klause v posledních týdnech hrozí tím, že přijetí dokumentu prolomí Benešovy dekrety a ožijí majetkové nároky sudetských Němců. Oslovení právníci s tím ale nesouhlasí. "Je to dávno, smlouva nemůže platit zpětně," vzkazují.
Bát se Lisabonské smlouvy prý lidé nemusí, Benešovy dekrety neprolomí

Bát se Lisabonské smlouvy prý lidé nemusí, Benešovy dekrety neprolomí | foto: iDNES.cz

Prezident Václav Klaus minulý týden prohlásil, že Listina základních práv EU v Lisabonské smlouvě ohrožuje právní jistoty občanů České republiky. - čtěte V Lisabonu chci záruky proti prolomení Benešových dekretů, potvrdil Klaus

"Obávám se, že toto přijetí lisabonského dokumentu znamenat nemůže. Humbuk kolem Lisabonské smlouvy má zřejmě jiný účel, i když nevím jaký. Sudetští Němci v rámci konfiskačního procesu ztratili majetek dávno, nechápu, jak by jej nyní mohli žádat zpátky, ani žádnou formou retroaktivity. Nejsou na to u nás žádné právní nástroje," míní například advokát šlechtických rodů Kinských či Dietrichštejnů Jaroslav Čapek.

Stejný názor má i vedoucí katedry evropského práva na Univerzitě Karlově Michal Tomášek. Podle něj Lisabon v oblasti hmotného práva a majetkových věcí mnoho nemění.

"Listina základních práv Evropské unie, která by se Lisabonem stala právně závaznou, je navíc téměř identická s Evropskou úmluvou o lidských právech Rady Evropy z roku 1950, kterou jsme už dávno podepsali. Navíc soud ve Štrasburku už několikrát rozhodl, že retroaktivita, čili zpětná platnost smlouvy, v těchto případech není možná. Lisabonská smlouva je účinná od toho dne, kdy vstoupí v platnost, ale nemůže se zabývat věcmi, které se staly v roce 1948, to bychom mohli evropské právo vztáhnout například i na Křížové výpravy," míní Tomášek.

Štrasburk a Lucemburk

Evropský soud pro lidská práva sídlí ve Štrasburku, je orgánem Rady Evropy a byl zřízen už v roce 1959. "Dohlíží na dodržování lidských práv, která jsou stanovena v Evropské úmluvě o lidských právech, což je spíše politický než právnický dokument. Po Lisabonu by se Úmluvy stala jedna z mezinárodních smluv, které má EU uzavřeny," uvádí expert na evropské právo Pavel Svoboda.

Evropský soudní dvůr v Lucemburku je nejvyšším soudem Evropské unie a dohlíží na dodržování evropského práva Byl zřízen v roce 1952. "Lisabonem by mohl Evropský soudní dvůr v Lucemburku pod rouškou lidských práv rozhodnout o navrácení majetkových vztahů před Benešovy dekrety tak, jak na to upozorňuje prezident Klaus. Podle mého je to ale vzhledem k nemožnosti retroaktivity smluv nepravděpodobné," dodal Svoboda.

Skeptici se podle něj bojí o dvě věci: že lucemburský soud bude rozhodovat jinak než soud ve Štrasburku a že lucemburský soudní dvůr bude lidem po ratifikaci dokumentu přístupnější, že tedy mohou podat více žalob.

"V prvním případě je třeba si uvědomit, že i lucemburský soud již mnohokrát rozhodl o tom, že evropské právo neplatí zpětně. A i když mají lidé větší přístup k lucemburskému soudu, nová možnost je trošku větší, ale nijak převratná. Hlavní soud máme stále v Česku. To, že se nesmí prolomit zpětný účinek práva, je tak jasné, jakože slunce vychází každé ráno," míní právník.

Někdo podle něj může od Unie žádat kulaté razítko s právní závazností, že tomu tak opravdu bude, někomu pak stačí politický příslib do budoucna.

"Taková ani maková deklarace ale stejně žádnému jednotlivci nezabrání, aby podal k soudu žalobu týkající se Benešových dekretů. Otázkou spíše je, jestli to k něčemu je a jak bude úspěšný u soudního dvora, který se tím může, ale nemusí zabývat," míní Tomášek.

Dodal, že s podobným problémem nejsme v Evropě sami, konfiskaci majetku řešilo i Slovensko, Polsko či Slovinsko s Itálií, ale obavy máme jenom my.

"Klaus jen hledá výmluvu, jak obejít parlament"

Možnost Lisabonské smlouvy prolomit Benešovy dekrety řeší i odborníci v zahraničí.

Profesor práva v Dublinu Gavin Barret souhlasí s Tomáškem. "Evropský soudní dvůr nemá ve vztahu k této konkrétní otázce pravomoci. Listina nerozšiřuje oblast působnosti práva Evropské unie v žádném směru. Zdá se naprosto jasné, že vše, co se prezident Václav Klaus snaží udělat, je najít výmluvu, jak obejít český parlament," uvedl Barret.

Lisabonské smlouvy se nebojí ani politolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Milan Znoj.

"Nevím o jediné kauze, která by řešila "bezpráví" po světové válce. A hlavně existují analýzy v této věci, které si nechal vypracovat Evropský parlament a které jednoznačně potvrdily, že evropské právo nelze uplatňovat na situace před vznikem EU, obzvláště ne na situaci po válce," dodal k tématu Znoj.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Místopředsedové ČSSD Milan Chovanec a Lubomír Zaorálek hovoří s novináři před...
ČSSD by mohla skončit v opozici, řekl Chovanec. Sjezd bude v dubnu

Mimořádný sjezd ČSSD by se měl konat v Hradci Králové 7. dubna, řekl po večerním jednání užšího vedení strany její úřadující šéf Milan Chovanec. V tento den...  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš oťukává partnery. Přijal komunisty, Gazdíka i sociální demokraty

Zástupci hnutí ANO mají za sebou první schůzky o povolebním uspořádání Sněmovny. V průhonické Sokolovně se již ukázal předseda komunistů Vojtěch Filip či...  celý článek

Kupčení s hlasy ve volbách
Za zakroužkovaný lístek 200 korun. Policie v Ústí prověřuje kupčení s hlasy

Policie v Ústí nad Labem prověřuje kupčení s hlasy při volbách v místní čtvrti Mojžíř. Podle Nadačního fondu proti korupci zde více než tři desítky lidí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.