Podle dohody, kterou v srpnu zprostředkovala Francie jakožto předsednická země EU, má v Gruzii působit na 350 civilních pozorovatelů z 22 zemí.
V první fázi budou sledovat, zda se Rusové opravdu stahují ze dvou "bezpečnostních" zón, které si vytvořili kolem odštěpeneckých provincií. Vojáci mají odejít do 10. října.
Velení ruské armády včera řeklo, že pozorovatele do zón zatím nepustí. "Zítra začnou představitelé Evropské unie provádět monitoring jen na jižní hranici bezpečnostní zóny," prohlásil mluvčí ruských "mírových jednotek" v Gruzii Vitalij Manuško. - čtěte Rusové zatím nepustí pozorovatele do zóny kolem Osetie
Dnes ráno ale agentury napsaly, že minimálně na dvou místech se pozorovatelé do zóny kolem Osetie bez problémů dostali. Ruští vojáci je nechali projet přes kontrolní stanoviště a potíže prý nedělali ani gruzínským občanům, kteří tudy projížděli. Vždy zkontrolovali auta, ale ve vstupu nebránili.
"Všechno dnes ráno proběhlo v klidu. Týmy hlídkují v přidělených zónách a navazují první kontakty. V průběhu celého dne budou informovat svoje velení," řekl mluvčí mise EU, která má v současnosti 200 lidí a v terénu jich bude soustavně kolem čtyřiceti.
Chtějí zabránit "bezpečnostnímu vakuu"
Většina ze dvou stovek pozorovatelů má za sebou vojenskou nebo policejní praxi, ale jejich nynější mise je civilní. Pozorovatelé doufají, že se jim podaří krok za krokem zkoordinovat stažení ruských jednotek a souběžný návrat gruzínské policie do nárazníkových zón tak, aby nevzniklo "bezpečnostní vakuum".
Sídlí ve čtyřech takzvaných polních úřadovnách: v metropoli Tbilisi, černomořském přístavu Poti, ve městě Gori, ležícím u Jižní Osetie, a u Zugdidi, které je nedaleko Abcházie.
Válka mezi Gruzií a Ruskem propukla 8. srpna, kdy gruzínské jednotky zareagovaly na provokace ze strany Moskvy i jihoosetských separatistů a vzaly útokem hlavní město Osetie Cchinvali. Prezident Saakašvili tak chtěl získat zpět kontrolu nad vzbouřeneckou oblastí, jež funguje samostatně už od počátku 90. let.
Ale ani on, ani jeho západní spojenci nepočítali s tak ostrou ruskou reakcí. Moskva okamžitě poslala tisíce vojáků a propukla válka, která přes krátké trvání nechala stovky mrtvých, tisíce raněných a desetitisíce lidí bez domova.
Nadto ještě víc poničila vztahy Ruska se Západem a pro samotnou Gruzii znamenala v podstatě debakl, neboť Tbilisi nejspíš definitivně ztratilo naději získat zpět kontrolu nad Osetií a také druhou separatistickou oblastí, Abcházií. Obě po válce vyhlásily samostatnost a dočkaly se rychlého uznání ze strany Moskvy.
