"Počínaje zítřkem začnou zástupci Evropské unie s monitoringem k jižní hranici bezpečnostní zóny," řekl novinářům Vitalij Manuško, šéf dočasného tiskového střediska pro ruské "mírové jednotky" kolem Jižní Osetie.
Jinými slovy, pozorovatelé budou pracovat mimo nárazníkovou zónu, kterou Rusové po srpnové válce vytvořili mezi hlavní částí Gruzie a odštěpeneckou provincií.
Ruští vojáci mají nárazníkovou zónu vyklidit a umožnit vstup pozorovatelů nejpozději do 10. října. Se zástupci Evropské unie jednali o tom, že by vstup pozorovatelům umožnili už zítra. Společnou řeč ale nakonec nenašli. Unie má teď v Gruzii tři stovky lidí, kteří mají na dodržování Francií zprostředkovaného příměří dohlížet.
Tbilisi viní Moskvu z etnických čistek
Gruzie obviňuje jihoosetské milice z etnických čistek na obsazeném území. Její slova podpořily i nevládní organizace. "Zbývající obyvatelé zničených gruzínských vesnic čelí zoufalým podmínkám. Nemají zajištěné základní životní potřeby, nemohou doufat v pomoc ani ochranu a nemají kam jít," popsal situaci pracovník Human Rights Watch.
Válka v Gruzii začala 7. srpna. Gruzínci obviňují z jejího vyprovokování Moskvu a jihoosetské separatisty, Rusko hovoří o gruzínské invazi a útocích na civilisty, které "v zájmu ochrany Jihoosetů" (z nichž mnoho má ruské pasy) muselo zarazit.
Konflikt podle všeho zhatil i teoretické šance Gruzie na přičlenění Jižní Osetie a dalšího sporného regionu Abcházie zpět k jejímu území, což byla jedna z priorit prezidenta Michaila Saakašviliho. Rusko oba regiony uznalo jako nezávislé země (o ruském uznání nezávislosti obou regionů čtěte zde), v Jižní Osetii plánuje stálou vojenskou základnu.