"Na některých stěnách a kamenech byly nápisy z období vlády třetí dynastie urských panovníků," sdělil archeolog Abdal Ámir Hamdání z provincie Zikár, kde archeologové pracovali.
Sumerská říše, jejíž obyvatelé byli zdatní zemědělci, se nacházela na jihu Mezopotámie. Podle Hamdáního nález přináší nové poznatky o tom kde se Sumerové usídlovali. "Jejich města bývala u vodních zdrojů nebo u řek, avšak toto leželo v poušti," řekl Hamdání.
Objev je o tisíc let starší než střep objevený v Izraeli, jehož stáří nedávno na Univerzitě v Haifě určili asi na tři tisíce let a který tedy pochází z doby biblického krále Davida. - více o zjištění izraelských archeologů čtěte zde
Mezi předměty nalezenými poblíž Uru jsou nože a srpy z doby kolem roku 2000 před naším letopočtem. Tehdy Sumerům vládl panovník Amarsín. To už ale jeho země skomírala pod tlakem kočovníků ze severozápadu.
Ur patřil mezi nejstarší mezopotámská města. Byl založen u bývalého řečiště Eufratu a lidé tam žili už v šestém tisíciletí před naším letopočtem. Kolem začátku druhého tisíciletí před naším letopočtem byl podle některých odhadů největším městem na světě - měl asi 65 tisíc obyvatel. Obyvatelé jako vůbec první vyráběli keramiku na hrnčířském kruhu a vypalovali ji v pecích.
Ur a další sumerská města zničili Elamité, obyvatelé říše rozkládající se na dolním toku Tigridu a u východních břehů dnešního Perského zálivu. Ur padl zřejmě v roce 1940 před naším letopočtem a připomíná ho Nářek nad zkázou města Uru, dílo, které se dostalo i do učebnic literatury.
SUMERSKÁ DESKA PÍŠE O "NOEMOVĚ ARŠE"Vědci přeložili klínopis s popisem archy, na níž se lidé zachránili před potopou |
