Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Exšéf Úřadu vlády Poul odmítl vypovídat v kauze Nagyová, bojí se stíhání

  11:13aktualizováno  16:15
Bývalý šéf Úřady vlády Lubomír Poul odmítl ve čtvrtek svědčit u soudu v kauze Jany Nečasové a zneužití vojenského zpravodajství. Nechce si totiž přivodit trestní stíhání. Státní zástupce Rostislav Bajger potvrdil, že skutečně taková hrozba existovala, a že Poul patří v kauze mezi podezřelé.

„V červnu 2013 jsem byl zadržen. Po dobu mého zadržení mně byly předestírány důvody vazby. Připomínám, že mi nebylo sděleno, proč jsem byl zadržen. Proto odmítám podle paragrafu 100 odstavec 1 vypovídat,“ řekl u soud Poul.

Soud s Janou Nečasovou

Obžalovanou je jak Jana Nečasová, tak trojice vojenských zpravodajců Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek. Podle obžaloby nechala v roce 2012 tehdejší šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Nagyová sledovat jeho manželku Radku prostřednictvím vojenského zpravodajství. Případ vedl k pádu vlády.

Soudkyně nejprve ve zkráceném řízení trestním příkazem rozhodla, že Nečasová dostane roční podmíněný trest s odkladem na čtyři roky. Zpravodajce nepotrestala. Proti tomu ale žalobci podali stížnost, a proto muselo být nařízeno hlavní líčení. (více o stížnosti žalobců zde)

Poprvé se soud sešel loni 20. listopadu. Soudkyně ale musela hlavní líčení odročit, protože advokáti důstojníků žádali rozšíření zbavení mlčenlivosti u svých klientů. Ti nakonec vypovídali za zavřenými dveřmi v lednu. (jak popisovali své výpovědi, čtěte zde)

Soudkyně Helena Králová se Poula více nevyptávala a propustila ho z jednací síně. Podle státního zástupce byl postup soudu správný. „On si skutečně mohl přivodit stíhání,“ řekl Bajger.

Potvrdil, že policie Poula v kauze podezírala z trestné činnosti. „Podezření tam je, ale důkazní situace není taková, aby to překročilo hranici a jednalo se o důvodné podezření,“ vysvětloval Bajger, proč bývalý šéf Úřadu vlády není mezi obžalovanými.

U soud poté vypovídal bývalý vojenský zpravodajec Bohumil Zajíček. Právě on zprostředkoval někdejšímu kolegovi Janu Pohůnkovi služby soukromé detektivní kanceláře. Ta poté sledovala řidiče a úřednici Úřadu vlády (o jejich výpovědích čtěte zde).

Zajíček uvedl, že věděl, že se jednalo o sledování. Další podrobnosti údajně neznal. Instrukce pro soukromou detektivní kancelář dostal od Pohůnka v obálce. Trvalo to podle něj týden až deset dní. „Já jsem pak kolegovi Pohůnkovi předával nějaké flešky a od něj jsem dostával finanční prostředky,“ vypověděl.

Bývalý zpravodajec odhadoval, že to bylo něco přes sto tisíc. „Výstup stoprocentně odpovídal ceně,“ uvedl Zajíček. Mluvil o tom, že se jednalo o výhodnou cenu za kvalitní služby a na trhu byly ceny i o sedmdesát procent vyšší.

Údajně mu bylo jen naznačeno, že se jedná o úkol od Úřadu vlády či okolí premiéra. On sám se více neptal. Rozhodně odmítl, že by šlo o soukromou Pohůnkovu iniciativu. Vždy to vnímal jako úkol, který dostalo zpravodajství.

Právě pro Pohůnka byla výpověď Zajíčka důležitá. Pohůnkův advokát Michal Hráský byl po jejím konci spokojený. „Ukázalo se že pravdivá je naše verze a nikoli to, co říká obžaloba,“ uvedl. Státní zástupce naopak tvrdí, že podstatné je to, že Zajíček vnímal jako zadavatele vojenské zpravodajství.

Jednání bude pokračovat v dubnu

Líčení v kauze Nagyová a zpravodajců bylo odročeno na duben, kdy budou vypovídat další svědci či znalci. Státní zástupce také požádá, aby v jednací síni zazněly zhruba tři hodiny odposlechů. Ty považuje za jeden z podstatných důkazů.

„Přehráním odposlechů je možné si vytvořit představu o komunikaci mezi obžalovanými. Jaký byl tón komunikace, nakolik to bylo myšleno vážně, nakolik se jednalo o žert a podobně,“ vysvětlil Bajgar a zdůraznil, že mu nejde o dehonestaci osob, a nic takového ani tyto odposlechy podle něj neobsahují. Nezazní v nich ani utajované skutečnosti, aby musela být vyloučena veřejnost, doplnil žalobce.

Autoři: ,


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.