„Záměrem není v žádném případě ublížit takzvaným lesním školkám,“ hájila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD návrh, který vrátili senátoři právě s odkazem na to, že mohou být ohroženy lesní školky, které budou podléhat registraci a budou muset splnit i hygienické předpisy.
Názor ministryně podpořil i předseda ODS Petr Fiala s tím, že v zákoně je přechodná lhůta, takže je čas do začátku roku 2016, aby se vyjasnilo, za jakých podmínek budou dál fungovat lesní školky.
REPORTÁŽ: Jak to chodí v lesní školce |
Naopak místopředsedkyně senátu Alena Gajdůšková z ČSSD prohlásila, že když v zákoně zůstane povinná registrace, mohou být ohroženy nejen lesní školky, ale i předškolní péče, kterou nabízejí různé spolky a organizace, které pracují s malými dětmi.
Šéf poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola ji podpořil. Připomněl, že petici za zachování lesních školek podepsalo 14 tisíc lidí. Když bylo jasné, že senátní verze neprojde, lidovci podpořili i tu původní, jinak by zákon spadl pod stůl.
Poslanci odmítli verzi senátu. Vyřadila by totiž chůvy
Fiala odmítl senátní verzi s tím, že by naopak mohla zhoršit situaci, protože by pro péči o malé děti bylo nutné vysokoškolské či středoškolské vzdělání z oblasti pedagogiky, psychologie, zdravotnictví nebo sociální péče. Což by podle něj vyřadilo chůvy, které toto vzdělání nemají.
Stejnou věc zdůraznila při odmítnutí vládního návrhu také Radka Maxová z hnutí ANO. Gajdůšková připustila, že nekvalifikované chůvy by mohly být „out“, ale horší by podle ní bylo, kdyby byly ohroženy lesní školky. Nakonec prošla původní verze poslanců. Pro bylo 105 poslanců ze 154 přítomných, potřeba jich bylo 101. (detail hlasování jednotlivých poslanců najdete zde)
Hlavní podstatou zákona, ač to tak ve sněmovně v úterý rozhodně vypadalo, nejsou ale lesní školky, nýbrž vznik „dětských skupin“, což připravovalo několik vlád. Počínaje tou Mirka Topolánka, ve které byl ministrem práce a sociálních věcí ještě Petr Nečas. Pro některé rodiče mohou být dětské skupiny u jejich zaměstnavatele odpovědí na otázku, kam dají své děti. Mateřských škol totiž není dost. Do dětských skupin budou rodiče moci své děti dát už od jednoho roku dítěte.
V dětských skupinách bude moci být maximálně 24 dětí a jejich provozovatel bude moci stanovit úhradu jen do výše nákladů. Kromě firem je budou moci zřídit úřady, radnice, vysoké školy nebo neziskové organizace. Zákon dětským skupinám nenařizuje vzdělávání.
