Právě žalobci jmenovaní ministrem spravedlnosti a "posvěcení" vládou budou zkoumat, jestli NBÚ rozhodl správně a neúspěšný uchazeč o bezpečnostní prověrku má skutečně natolik pošramocenou minulost či pochybné kontakty, že by o tajných datech neměl nic vědět.
Doposud se takový člověk sice mohl proti verdiktu NBÚ odvolat, ale rozhodoval o něm opět ředitel úřadu.
Sněmovna o tom rozhodla dva měsíce před termínem, který jí loni určil Ústavní soud. Ten označil za nezákonné, pokud proti prověrkám není možnost nezávislého odvolání.
Ústavní soud navíc rozhodl (a poslanci nyní schválili v novele), že Národní bezpečnostní úřad bude muset lidem prozradit, proč jim prověrku nevydal. Když dosud někoho úřad označil za bezpečnostní riziko pro stát, a připravil ho tak například o zaměstnání ve státní správě nebo lukrativní zakázku, dotyčný neměl nárok dozvědět se proč.
Verdiktem poslanci zároveň napravili své čtyři roky staré chybné rozhodnutí, kdy ze zákona vyškrtli nezávislý přezkum vědomě. "Věřili jsme tomu, že prověrky nepřinesou žádné pochybnosti a budou probíhat hladce. Asi jsme byli příliš důvěřiví," přiznal již dříve poslanec Ivan Langer.
Nynější novela, kterou musí ještě schválit Senát a prezident, však řeší jen jednu část pochybností o bezpečnostních prověrkách: tedy těch lidí, kteří neprošli a protestují.
Co se týče podezření, že NBÚ prověrky manipuluje a vydává osvědčení i rizikovým osobám, zůstává vše při starém: úřad bude i nadále bez jakékoli parlamentní kontroly.
Poslanci dali najevo, že případné posílení kontroly nad úřadem je už úkol pro příští vládu a sněmovnu. "Novela zákona bude platit jen do konce příštího roku, pak by měl vzniknout úplně nový zákon. Při jeho vypracování lze debatovat i o těchto věcech," uvedl poslanec Petr Nečas (ODS).
S podezřením o falšování prověrek vystoupil už loni v létě šéf civilní kontrarozvědky (BIS) Jiří Růžek, v průběhu následujících měsíců jej podpořili přímo pracovníci NBÚ, kteří úřad opustili.
Nejkřiklavějším případem byla prověrka policejního náměstka Václava Jakubíka, který navzdory svému angažmá ve firmě s důstojníkem StB a kázeňským trestům certifikát dostal. Dnes již bývalá pracovnice NBÚ Jitka Šmídová nyní prohlásila, že odmítla Jakubíkovi prověrku vydat, a vedení úřadu její verdikt svévolně změnilo.
Bezpečnostní prověrky mají zabránit tomu, aby se strategické informace včetně dat z NATO dostaly do rukou lidem, kteří by je mohli zneužít, například prodat do rizikových zemí nebo organizovanému zločinu.
|
Ministrů se prověrky netýkají, servírek ano Servírky, číšníci, sekretářky. Všichni ti, kteří se budou podílet na zajištění listopadového summitu NATO v Praze, budou muset absolvovat základní bezpečnostní prověrku. "Dostanou se do bezprostředního kontaktu s nejvýznačnějšími státníky západního světa a je absurdní pustit k nim kohokoliv, kdo není elementárně bezpečnostně prověřen," uvedl poslanec Petr Nečas. O rozšíření okruhu prověřovaných osob včera rozhodla sněmovna. Prověrky by se nově měly týkat i pilotů, zaměstnanců jaderných elektráren, chemiček, ale i obhájců, kteří budou hájit klienty v kauzách, kde se "propírají" tajné informace. Avšak co se týče ministrů, zákon zůstává stejný: členové vlády se mohou se strategickými daty seznamovat automaticky, bez jakékoli prověrky. Miloš Zeman sice při vstupu do vlády veřejně prohlásil, že by prověrky ministrů byly správný krok, vláda se však na něm nikdy neshodla. Několik ministrů prověrky striktně odmítlo. "Vzniká absurdní stav. Ministři, kteří šéfují tajným službám a jsou s nimi denně v kontaktu, prověřeni nejsou a poslanci kontrolních orgánů tajných služeb, k nimž se dostane setina v porovnání s členy vlády, prověřováni jsou. Měla by být symetrie, ale zůstane to tak," komentoval novelu Nečas. |
