Dnes už bývalý státní zástupce se od NBÚ údajně nikdy nedověděl důvod, proč bezpečnostními prověrkami neprošel. Proti rozhodnutí úřadu se proto odvolal.
Zákon ale připouští odvolání proti NBÚ jen k NBÚ. A tak měl Brož odvolání podepsané stejným člověkem, který podepsal první verdikt - ředitelem úřadu Tomášem Kadlecem.
Podle ústavního soudce Jiřího Malenovského bylo v Brožově případu porušeno právo na soudní přezkoumatelnost rozhodnutí.
"Bezpečnostní úřad zasáhl do Brožova práva na svobodnou volbu a výkon povolání," uvedl Malenovský. Chybou NBÚ bylo podle soudu i to, že neudělal s Brožem ústní pohovor. "Ten může být jen výjimečně nahrazen písemným vyjádřením, ale ani to úřad nepožadoval," dodal Malenovský.
Proti verdiktu Ústavního soudu se NBÚ ohradil. "Bezpečnostní pohovor byl proveden," uvedla mluvčí úřadu Alena Čechová. Upřesnila, že rozhovor se konal při přezkoumávání Brožovy stížnosti na neudělení osvědčení o prověrce. I poté ale NBÚ shledal bezpečnostní riziko a stížnost zamítl, dodala.
"Na postupu Národního bezpečnostního úřadu při provádění bezpečnostní prověrky JUDr. Ivana Brože nelze shledat jediný rozpor se zákonem," tvrdí Čechová. Připomněla, že Ústavní soud nynějším rozhodnutím potvrdil svůj právní názor z července 2001, kdy zrušil některé části zákona o ochraně utajovaných skutečností, ovšem s platností od letošního června.
Ústavní soud tak při rozhodování neprověřoval, zda Brož měl či neměl bezpečnostní prověrkou projít. Prověrku i její výsledek zrušil pro závažná formální pochybení a také proto, aby Brožovi zachoval právo na soudní přezkoumatelnost rozhodnutí NBÚ.
Soud doporučil, aby se Brož podrobil další prověrce v NBÚ až po 30. červnu, kdy má vstoupit v platnost novela zákona, která umožní odvolání proti rozhodnutí úřadu k nezávislé instituci. Poslanci ji právě v těchto dnech projednávají.
Ivan Brož nyní pracuje v advokacii.
