Šéf ústavněprávního výboru Sněmovny Marek Benda odmítá kritiku náhubkového zákona. Přesto připouští, že by se do něj mohla dostat výslovná zmínka o veřejném zájmu na zveřejnění některých informací v médiích.

Šéf ústavněprávního výboru Sněmovny Marek Benda odmítá kritiku náhubkového zákona. Přesto připouští, že by se do něj mohla dostat výslovná zmínka o veřejném zájmu na zveřejnění některých informací v médiích. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Poslanci nemají chuť zmírnit náhubkový zákon. Uložili ho k ledu

  • 78
Zákon, který zakázal médiím zveřejňovat informace z policejních odposlechů či o obětech trestných činů, nemají politici chuť změnit. Ukázalo to jednání ústavněprávního výboru sněmovny, který zákon opět uložil k ledu. Poslanci ho ani v lednu neprojednají a šance, že se do voleb změní, výrazně klesla.

Šéf výboru Marek Benda při jednání mluvil o "neobyčejném křiku mediálních mágů" a zbytečné snaze psát po křiku některých novinářů novou kuchařku, co se smí psát a co ne.

"Já bych se zeptal, jestli existuje nějaký průzkum, že to veřejnosti chybí," odbyl jeho kolega z ODS Jiří Polanský kritiku ze strany médií i od mezinárodních organizací, že čeští novináři nyní nesmějí podle náhubkového zákona platného od loňského dubna informovat ani o policejních odposleších, ani o obětech trestných činů či vyšetřovaných.

Vláda i skupina poslanců se to pokoušejí změnit dvěma návrhy novely, podle nichž by se v zákoně přímo ocitla zmínka o veřejném zájmu. Na něj by se média mohla odvolat, pokud by informovala například o významném politikovi, který by se stal obětí trestného činu. Nyní podle náhubkového zákona musí mít písemný souhlas postiženého. - čtěte Náhubkový zákon v Česku omezil svobodu slova, píše zpráva

"Nabízí se, zda by nebylo správné počkat na verdikt Ústavního soudu, ke kterému se kvůli zákonu obrátila skupina senátorů," řekl Miloš Melčák, který pro ústavněprávní výbor připravil zprávu o vládním návrhu.

Stížnost na náhubkový zákon, který obsahuje tvrdé sankce pro novináře - až pětimilionovou pokutu či pět let vězení - podalo 34 senátorů. Ústavní soud se zatím stížností nezabýval. - čtěte Senátoři žádají Ústavní soud, aby náhubkový zákon projednal přednostně

Nakonec se výbor přiklonil k názoru poslankyně Evy Dundáčkové z ODS, podle níž není možné si plést "veřejný zájem" s "komerčním zájmem vydavatelů" a projednávání náhubkového zákona opět odložili, tentokrát do 10. února. Je tak jasné, že projednání zákona všemi poslanci se opět odkládá.

"Šance, že to parlament upraví do voleb, se snížila," řekl iDNES.cz ministr pro lidská práva Michael Kocáb, který hájil vládní návrh.

Benda při jednání výboru připustil, že pokud by nějaká změna zákona vůbec měla být přijata, tak by se do něj mohla dostat obecná zmínka o veřejném zájmu. "Možnost zveřejnit některé věci ve veřejném zájmu už nyní vyplývá z Ústavy, pokud to bude přímo zmíněno v zákoně, mně by to nevadilo," uvedl poslanec ODS.

K tlaku na změnu českého náhubkového zákona se v posledních dnech přidala i Evropská asociace vydavatelů novin. "Minimem je dovolit zveřejnění policejních odposlechů, jestliže je to ve veřejném zájmu. Měly by být také zmírněny extrémní tresty za porušení zákona," píše se ve výzvě vydané v Bruselu. -čtěte Zmírněte náhubkový zákon, vyzývají české politiky evropští vydavatelé novin


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video