Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda chce ovládnout polské úřady, varuje opozice před změnou zákona

  13:40aktualizováno  13:40
Parlament ve Varšavě projednává změnu zákona o úřadech. Konzervativní vláda chce zrušit výběrová řízení na jejich vedoucí, nově mají být přímo jmenováni. Novela má zároveň zrušit podmínku, podle níž ředitelé úřadů před nástupem do funkce nesmí působit v žádné politické straně.

Protestů ve Varšavě se zúčastnilo až padesát tisíc lidí (12. prosince 2015) | foto: Reuters

Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že chce obměnit letité obsazení úřadů a zefektivnit jejich funkci. Opozice však podle polských médií varuje před „dalším ohrožením demokracie v Polsku“.

Novela, kterou ve čtvrtek v prvním čtení projednává dolní komora polského parlamentu, postup při obsazování vedoucích postů ve státní a regionální správě zásadně mění.

Polsko zažívá převrat, tvrdí šéf europarlamentu

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz v pondělí prohlásil, že je děním v Polsku znepokojen. „To, co se tam děje, má charakter státního převratu,“ řekl.

Vadí mu zejména prosazení „vlastních“ ústavních soudců PiS (více čtěte zde).

Část polské veřejnosti se obratem ozvala s tím, že evropské instituce by neměly vstupovat do politického dění v jednotlivých státech a už vůbec ne v případě na adresu legitimně zvolené vlády. Premiérka Beata Szydlová po Schulzovi žádá omluvu.

Dosud například platí, že vedoucí úředník nesmí být před nástupem do funkce nejméně pět let členem žádné politické strany, nově by mělo stačit, že stranickou legitimaci odevzdá těsně před vstupem do úřadu.

Novela rovněž počítá s tím, že klíčoví úředníci budou do svých funkcí jmenováni. Odpadne tak povinnost vyhlásit transparentní výběrové řízení, kterého se uchazeči o místo v čele úřadů dosud musí účastnit.

Nově by se rovněž měly snížit nároky na délku předchozího působení vedoucích úředníků na pozicích ve státní správě.

Úředníci vybraní za předchozí vlády mohou rychle skončit

„Opatření přinesou užitek státu i občanům, zmodernizují chod úřadů, nahradí dosavadní personál novými, schopnými a kvalifikovanými pracovníky, kteří profesionálně a pečlivě vykonají svěřené úkoly,“ řekl v parlamentu Artur Górski, který zastupuje vládní PiS. Vláda se podle něj musí opírat o úředníky, kteří budou souhlasit s její politikou.

Fotogalerie

Pokud bude novela schválena, bude to zřejmě znamenat rychlé odvolání řady úředníků vybraných během osmi let vlády liberální proevropské Občanské platformy (PO).

Její poslanci ve shodě se zástupci dalších opozičních stran mluví o chystané velké čistce, pro níž má novela vytvořit právní podklad.

„Místa propuštěných úředníků zaujmou lidé, od nichž se nevyžaduje žádná kvalifikace kromě toho, aby ochotně vykonávali politiku vlády,“ prohlásil poslanec PO Marek Wójcik, který podal návrh na zamítnutí novely. Stejně se k věci postavila rovněž další tři uskupení v Sejmu, lidovci i parlamentní nováčci Kukiz 15 a Moderní.

PiS je od svého listopadového nástupu k moci terčem kritiky opozice i médií, mimo jiné za snahu ovlivnit ve svůj prospěch složení a pravidla rozhodování ústavního soudu. Novela zákonu o jeho fungování mají poslanci rovněž programu svého čtvrtečního zasedání.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.