Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Kaczyńského plísní už i Američané. Jenom Praha pořád mlčí

  13:49aktualizováno  13:49
O demokracii v Polsku už mají obavy i Spojené státy. Česko se však stále tváří, jako by se ve Varšavě nic nedělo. Ohrožuje tím i budoucnost demokratického vývoje v naší zemi, píše ve svém komentáři Luboš Palata.

Ovladače jsou naše! Tisíce Poláků demonstrovaly proti mediálnímu zákonu (9. ledna 2016) | foto: Reuters

Byl to asi nejhorší vzkaz, který mohl do Varšavy přijít. Americké ministerstvo zahraničí vyjádřilo „vážné znepokojení nad stavem demokracie v Polsku“. A dodalo, že prezident Barack Obama bude chtít při své červencové návštěvě o tomto tématu mluvit s polskými politiky.

Když něco takového už měsíce říkal Brusel, Benátská komise Rady Evropy, ano, dobře vzpomínáte, ta, která kdysi tvrdě kritizovala počínání slovenského premiéra Vladimíra Mečiara, tak si z toho varšavská vláda příliš nedělala. Voliči vládního Práva a spravedlnosti totiž z velké části považují Brusel za jakousi cizí nepřátelskou mocnost, a když se k varováním Evropské komise přidá občas i německý tisk, tak to jejich mínění jen posiluje.

Mateusz Kijowski

Protesty proti PiS vede vlasatý čtenář Havla

Jenže Spojené státy jsou něco jiného. Na Washingtonu a speciálních americko-polských vztazích stavěl vždy vůdce Práva a spravedlnosti a nekorunovaný vladař dnešního Polska Jaroslaw Kaczyński svoji bezpečnostní doktrínu.

Nová polská vláda Beaty Szydłové, řízená ovšem z pozadí Kaczyńským, zahájila výstavbu americké protiraketové základny, což je vlastně dokončení projektu, který vznikl před deseti lety a jehož součástí měl být radar v českých Brdech. Poláci, na rozdíl od Čechů, se vize mít na svém území část amerického protiraketového deštníku nikdy zcela nevzdali a trpělivě ji posunovali kupředu.

Když se po osmi letech vrátilo Právo a spravedlnost k moci, mohlo tak dokončit, co před oním desetiletím započalo.

Dalšího polského cíle, tedy stálých základen NATO na území Polska, se sice dosáhnout nepodaří, ale i tak na polském území budou prakticky stále umístěny rotující jednotky Aliance opět v čele s USA.

Visegrád jako nadávka

Jenže svým vzkazem Polsku dávají Spojené státy najevo, že ústup od demokracie, který Varšava pod vládou Práva a spravedlnosti zažívá, může ovlivnit i vztah Spojených států k této zemi. Ne že by v jiných státech NATO bylo s demokracií všechno v pořádku, stačí jmenovat třeba Turecko. Ale přece jen bylo Polsko bráno jako země poněkud jiné, řekněme vyšší kategorie.

Fotogalerie

„Zvláštní vztahy“, v něž především Polsko ve vztahu k USA doufá, by tak mohly vzít velice rychle zasvé. A Varšava, která má velmi napjaté vztahy s Moskvou, horšící se vztahy s Německem, o Evropské unii jako celku už tu byla řeč, by se mohla jednou ocitnout v nepříjemné izolaci.

Zvětšené o to, že referendum o vystoupení Velké Británie z EU je vlastně referendem hlavně proti polským přistěhovalcům, což už síly podporující brexit ani neskrývají.

Polsku, pro vládu Szydłové naštěstí, pro polskou demokracii bohužel, zbývá ještě visegrádská čtyřka. Stále podivnější uskupení, v němž se místo původního ducha Václava Havla a Lecha Wałesy prosadilo myšlení Viktora Orbána a Lecha Kaczyńského. Visegrád už sehrál ostudnou stafáž, když Orbán demontoval v Maďarsku demokratickou dělbu moci a kastroval veřejnoprávní média. Přihlížela tomu tehdy i polská vláda Občanské platformy, tatáž, která teď, když Kaczyński obdobnými metodami demontuje demokracii polskou, bije na poplach.

Česko a Slovensko se nechovaly o nic lépe. Byť slovenskému premiérovi Robertu Ficovi lze nechat, že na rozdíl od dnešních kroků Kaczyńského on většinovou vládu své strany zneužil jen minimálně. Ale tabu slovenských postojů k Maďarsku, založené na dohodě s Orbánem „já pán, ty pán“, za minulé roky Fico neporušil.

A pak tu máme utečeneckou krizi. Můžeme si o smyslu a funkčnosti kvót na utečence myslet, co chceme. Ale tvrdit, že Orbánův plot, který se stal symbolem postoje Visegrádu k utečencům, něco v celoevropském měřítku vyřešil, je lež. Lež, kterou opakuje nejen maďarská vláda, ale co je nejsmutnější, i mnozí čeští vládní představitelé. Vydávat nedůstojný rok, kdy se název Visegrád změnil v západní Evropě v nadávku, za úspěch české diplomacie a jejího ročního vedení této skupiny, to snad nemůže nikdo ani myslet vážně. Ale myslí.

Směrem Putinova Ruska

Zatímco uprchlickou krizi se podařilo nějakým způsobem stabilizovat, problém omezování demokracie v Maďarsku a nyní v Polsku je ještě vážnější. Pokud přistoupíme mlčky na to, že v naší části Evropy, v zemích, které jsou jako Polsko oficiálně našimi „strategickými spojenci“, může existovat jen omezená demokracie, vracíme se zpátky od Západu zpět na Východ.

Změny v Polsku

Samozřejmě, dnešní Polsko ani Maďarsko nejsou kopie putinovské pseudodemokracie, ale směrem jdou stejným. Můžeme se přít o konzervativní či liberální hodnoty, ale paralyzování Ústavního soudu, likvidace médií veřejné služby, nebo specificky polské šíření mýtu o „smolenském atentátu“, za který nese odpovědnost předchozí kabinet, prostě demokracii nepomůže. A může ji v její plnokrevné podobě pohřbít.

Můžeme jako Češi dál mlčet a pěstovat naše spojenectví s těmito stále divnějšími státy. Nebo sebrat odvahu a říci nahlas alespoň to, co řekly USA. A vymezit se. I proto, aby se polský a maďarský scénář u nás brzy neopakoval.

Když se Slovensko stávalo „černou dírou“ Evropy, tak jsme měli Václava Havla, který dokázal vystoupit proti mečiarismu. A ozvat se dokázal i Miloš Zeman. Ale to byl tehdy úplně jiný člověk, než je dnes.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.