Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Kaczyńského plísní už i Američané. Jenom Praha pořád mlčí

  13:49aktualizováno  13:49
O demokracii v Polsku už mají obavy i Spojené státy. Česko se však stále tváří, jako by se ve Varšavě nic nedělo. Ohrožuje tím i budoucnost demokratického vývoje v naší zemi, píše ve svém komentáři Luboš Palata.

Ovladače jsou naše! Tisíce Poláků demonstrovaly proti mediálnímu zákonu (9. ledna 2016) | foto: Reuters

Byl to asi nejhorší vzkaz, který mohl do Varšavy přijít. Americké ministerstvo zahraničí vyjádřilo „vážné znepokojení nad stavem demokracie v Polsku“. A dodalo, že prezident Barack Obama bude chtít při své červencové návštěvě o tomto tématu mluvit s polskými politiky.

Když něco takového už měsíce říkal Brusel, Benátská komise Rady Evropy, ano, dobře vzpomínáte, ta, která kdysi tvrdě kritizovala počínání slovenského premiéra Vladimíra Mečiara, tak si z toho varšavská vláda příliš nedělala. Voliči vládního Práva a spravedlnosti totiž z velké části považují Brusel za jakousi cizí nepřátelskou mocnost, a když se k varováním Evropské komise přidá občas i německý tisk, tak to jejich mínění jen posiluje.

Mateusz Kijowski

Protesty proti PiS vede vlasatý čtenář Havla

Jenže Spojené státy jsou něco jiného. Na Washingtonu a speciálních americko-polských vztazích stavěl vždy vůdce Práva a spravedlnosti a nekorunovaný vladař dnešního Polska Jaroslaw Kaczyński svoji bezpečnostní doktrínu.

Nová polská vláda Beaty Szydłové, řízená ovšem z pozadí Kaczyńským, zahájila výstavbu americké protiraketové základny, což je vlastně dokončení projektu, který vznikl před deseti lety a jehož součástí měl být radar v českých Brdech. Poláci, na rozdíl od Čechů, se vize mít na svém území část amerického protiraketového deštníku nikdy zcela nevzdali a trpělivě ji posunovali kupředu.

Když se po osmi letech vrátilo Právo a spravedlnost k moci, mohlo tak dokončit, co před oním desetiletím započalo.

Dalšího polského cíle, tedy stálých základen NATO na území Polska, se sice dosáhnout nepodaří, ale i tak na polském území budou prakticky stále umístěny rotující jednotky Aliance opět v čele s USA.

Visegrád jako nadávka

Jenže svým vzkazem Polsku dávají Spojené státy najevo, že ústup od demokracie, který Varšava pod vládou Práva a spravedlnosti zažívá, může ovlivnit i vztah Spojených států k této zemi. Ne že by v jiných státech NATO bylo s demokracií všechno v pořádku, stačí jmenovat třeba Turecko. Ale přece jen bylo Polsko bráno jako země poněkud jiné, řekněme vyšší kategorie.

Fotogalerie

„Zvláštní vztahy“, v něž především Polsko ve vztahu k USA doufá, by tak mohly vzít velice rychle zasvé. A Varšava, která má velmi napjaté vztahy s Moskvou, horšící se vztahy s Německem, o Evropské unii jako celku už tu byla řeč, by se mohla jednou ocitnout v nepříjemné izolaci.

Zvětšené o to, že referendum o vystoupení Velké Británie z EU je vlastně referendem hlavně proti polským přistěhovalcům, což už síly podporující brexit ani neskrývají.

Polsku, pro vládu Szydłové naštěstí, pro polskou demokracii bohužel, zbývá ještě visegrádská čtyřka. Stále podivnější uskupení, v němž se místo původního ducha Václava Havla a Lecha Wałesy prosadilo myšlení Viktora Orbána a Lecha Kaczyńského. Visegrád už sehrál ostudnou stafáž, když Orbán demontoval v Maďarsku demokratickou dělbu moci a kastroval veřejnoprávní média. Přihlížela tomu tehdy i polská vláda Občanské platformy, tatáž, která teď, když Kaczyński obdobnými metodami demontuje demokracii polskou, bije na poplach.

Česko a Slovensko se nechovaly o nic lépe. Byť slovenskému premiérovi Robertu Ficovi lze nechat, že na rozdíl od dnešních kroků Kaczyńského on většinovou vládu své strany zneužil jen minimálně. Ale tabu slovenských postojů k Maďarsku, založené na dohodě s Orbánem „já pán, ty pán“, za minulé roky Fico neporušil.

A pak tu máme utečeneckou krizi. Můžeme si o smyslu a funkčnosti kvót na utečence myslet, co chceme. Ale tvrdit, že Orbánův plot, který se stal symbolem postoje Visegrádu k utečencům, něco v celoevropském měřítku vyřešil, je lež. Lež, kterou opakuje nejen maďarská vláda, ale co je nejsmutnější, i mnozí čeští vládní představitelé. Vydávat nedůstojný rok, kdy se název Visegrád změnil v západní Evropě v nadávku, za úspěch české diplomacie a jejího ročního vedení této skupiny, to snad nemůže nikdo ani myslet vážně. Ale myslí.

Směrem Putinova Ruska

Zatímco uprchlickou krizi se podařilo nějakým způsobem stabilizovat, problém omezování demokracie v Maďarsku a nyní v Polsku je ještě vážnější. Pokud přistoupíme mlčky na to, že v naší části Evropy, v zemích, které jsou jako Polsko oficiálně našimi „strategickými spojenci“, může existovat jen omezená demokracie, vracíme se zpátky od Západu zpět na Východ.

Změny v Polsku

Samozřejmě, dnešní Polsko ani Maďarsko nejsou kopie putinovské pseudodemokracie, ale směrem jdou stejným. Můžeme se přít o konzervativní či liberální hodnoty, ale paralyzování Ústavního soudu, likvidace médií veřejné služby, nebo specificky polské šíření mýtu o „smolenském atentátu“, za který nese odpovědnost předchozí kabinet, prostě demokracii nepomůže. A může ji v její plnokrevné podobě pohřbít.

Můžeme jako Češi dál mlčet a pěstovat naše spojenectví s těmito stále divnějšími státy. Nebo sebrat odvahu a říci nahlas alespoň to, co řekly USA. A vymezit se. I proto, aby se polský a maďarský scénář u nás brzy neopakoval.

Když se Slovensko stávalo „černou dírou“ Evropy, tak jsme měli Václava Havla, který dokázal vystoupit proti mečiarismu. A ozvat se dokázal i Miloš Zeman. Ale to byl tehdy úplně jiný člověk, než je dnes.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Policisté uzavřeli v centru Barcelony okolí místa, kde dodávka najela do davu...
„Naše myšlenky jsou s oběťmi.“ Světoví politici odsuzují útok v Barceloně

Světoví politici odsoudili čtvrteční teroristický útok v Barceloně. Smutek nad událostí vyjádřili americký prezident Donald Trump, předseda Evropské komise...  celý článek

Pauline Hansonová přišla na jednání senátu v muslimském oblečení ve snaze...
Australská politička přišla do parlamentu v burce, sklidila kritiku

Australská senátorka Pauline Hansonová vyvolala pozdvižení, když ve čtvrtek přišla na jednání komory oblečená do černé burky. Vůdkyně protiimigrační strany...  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.