Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bývalí muklové protestují proti exhumaci kněze, kterého umučila StB

  17:20aktualizováno  17:20
Sdružení bývalých politických vězňů se postavilo proti vyzvednutí ostatků umučeného římskokatolického kněze Josefa Toufara z hromadného hrobu na pražském hřbitově v Ďáblicích. Obává se, že by se po exhumaci snížil význam ostatních obětí komunismu uložených v hrobě.

Farář Josef Toufar z Čihoště zemřel 25. února 1950 na následky mučení vyšetřovateli ve Valdické věznici. | foto: ČTK

O protestu proti exhumaci informoval předseda sdružení Ladislav Bergmann. „Byl by to neetický, necitlivý a velmi politováníhodný čin a naše organizace je tímto záměrem velmi pobouřena,“ uvedl šéf bývalých politických vězňů. Podle něj by spolu s Toufarem museli být exhumováni a identifikováni i lidé v ostatních hromadných hrobech, aby „nebyl degradován význam ostatních obětí komunismu“.

Fotogalerie

Pro manipulaci s dalšími lidskými ostatky je potřeba mít souhlas jejich příbuzných, uvedlo v tiskové zprávě sdružení. Žádá proto, aby „se upustilo od záměru exhumace a nerušil se klid zde odpočívajících, nebo se provedla kompletní exhumace všech obětí pohřbených v hromadných hrobech“.

Státní bezpečnost obvinila kněze Toufara ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku. V prosinci 1949 se v číhošťském kostele při jeho kázání údajně několikrát pohnul kříž na oltáři. Dodnes neobjasněný úkaz se prý později ještě opakoval. Vyšetřovatelé chtěli, aby se kněz přiznal, že pohyb kříže zinscenoval. Toufar byl zatčen a zemřel na následky mučení 25. února 1950 v Praze, bylo mu 47 let.

Blahořečení Josefa Toufara

Katolická církev minulý rok v dubnu zahájila proces, na jehož konci by mohl být Toufar blahořečen a později i svatořečen (více se o iniciativě dočtete zde). Souhlas k Toufarovu blahořečení dala Česká biskupská konference. Jedná se o první krok k tomu, aby mohl být kněz prohlášen za svatého.

Složitý církevní proces, při němž se bude zkoumat celý život kněze Toufara, inicioval královéhradecký biskup Jan Vokál, který se s Prahou dohodl i na vyzvednutí Toufarových ostatků z hrobu v Ďáblicích, kde byl pohřben pod falešným jménem J. Zouhar. Odborníci pak pozůstatky prozkoumají. Samotné blahořečení musí nakonec potvrdit papež.

Podle Tomáše Petráčka, kterého hradecký biskup pověřil kauzou Toufarova blahořečení, je exhumace nutná a přeje si ji i Toufarova rodina, která o ni usilovala už v letech 1968 a 1992. Praha se podle radní Evy Vorlíčkové k věci nebude vyjadřovat.

„Z celého hřbitova se bude odkrývat pouze jedna velmi malá část a tam žádní političtí vězni nejsou. To se ví naprosto určitě,“ řekl Petráček. Dodal, že celý proces se bude řídit velmi přísnými státními, archeologickými a církevními pravidly, těla se potom vrátí do země a místo bude uvedeno do původního stavu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.