Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Církev chce blahořečit pátera Toufara, kterého umučili komunisté

  1:01aktualizováno  1:01
Česká biskupská konference dala souhlas k zahájení procesu blahořečení pátera Josefa Toufara. Jedná se o první krok k tomu, aby mohl být prohlášen svatým. Toufar byl ubit komunisty k smrti, zemřel 25. února 1950.

Josef Toufar na dobové fotografii | foto: Archiv Miloše Doležala

Ta smrt musela být hrozná. Zbitého, zřejmě už umírajícího kněze donutili příslušníci komunistické tajné policie sehrát scénku pro propagandistický film. Vezli ho kvůli tomu do Číhoště na Havlíčskobrodsku, kde Toufar působil a kde se odehrál takzvaný číhošťský zázrak – dodnes nevysvětlený pohyb křížku na oltáři.

To příšerné divadlo absolvoval kněz pouhý den před smrtí. "Ten poslední měsíc jeho života byl strašný. On ale vzdoroval až do konce," popisuje spisovatel Miloš Doležal, který o jeho osudu napsal obsáhlou knížku. Tajní policisté v rámci "účtování s církví" připravovali na pokyn z nejvyšších míst rozsáhlý proces a chtěli po Toufarovi přiznání, že křížkem v kostele schválně sám manipuloval. Jenže Toufar se nepřiznal ani po drastickém mučení a bití. Na jeho následky nakonec zemřel.

Z českých světců

Vojtěch (okolo 957–997), druhý pražský biskup, pocházel z rodu Slavníkovců. Kázal proti neřádům. Zasloužil se o rozvoj domácího latinského písemnictví. V roce 999 byl papežem Silvestrem II. prohlášen za svatého.

Anežka Česká (1211–1282), abatyše kláštera Na Františku byla průkopnicí chudinské a nemocniční péče. Papež Jan Pavel II. ji svatořečil 12. listopadu 1989.

Jan Nepomucký (mezi 1340 a 1350 – 20. března 1393), generální vikář pražského arcibiskupa byl podle verze katolické církve umučen králem Václavem IV., protože nechtěl vyzradit zpovědní tajemství. Papež Benedikt XIII. v roce 1729 prohlásil Jana za svatého.

"Nejvíc si na páteru Toufarovi vážím toho, jak hrdinsky snášel mučení. Nechal se raději ubít k smrti, než by křivě svědčil proti církvi a svým spolubratrům," říká biskup královehradecký Jan Vokál.

Právě on inicioval složitý církevní proces, při němž se bude zkoumat celý život pátera Toufara. "V místě svého působení i za jeho hranicemi je páter Toufar široce uctíván, to je u blahořečení či svatořečení vždycky rozhodující," dodává biskup.

Poslední slovo bude mít papež

Toufarovo jméno zůstalo v paměti mnoha lidí a dnes je stále známější. Napomohl tomu nejen záhadný pohyb křížku, ale i nedávno vydaná knížka spisovatele Doležala. Ten totiž ukázal, že Toufar byl příkladným a oblíbeným člověkem, který už kvůli tomu si získal pozornost komunistické moci.

"Podle pamětníků a pramenů to byl neobyčejně ryzí člověk a kněz. Obě farnosti, v nichž působil, nesmírně oživil a pozvedl. Přitom byl velmi pokorný a mírný. Právě takové lidi považoval komunistický režim za své největší nepřátele, čímž na sebe hned na začátku prozrazoval, jak je jeho podstata zlá a zločinná," uvedl také biskup Vokál.

Číhošť je ovšem v centru pozornosti věřících už dlouho. Občas tam dokonce dorazí i plné autobusy návštěvníků. "Když se páter Toufar stane jednou svatým, určitě to bude dobře i pro obec," říká starosta Číhoště Jaroslav Tvrdík.

Jenže než se tak stane, bude potřeba udělat ještě řadu kroků. Proces blahoslavení a následného svatořečení je velmi složitý. Nejdříve bude Toufarův život zkoumán (zda je dostatečně příkladný) na úrovni diecéze, tedy královéhradeckého biskupství. Ještě předtím si biskupství vyžádá předběžný souhlas v Římě, tam se však neočekává problém. Pokud zkoumání v diecézi potvrdí, že nic nebrání blahoslavení, odešle se celý spis do Říma. Poslední slovo má samozřejmě papež.

A jak dlouho to celé bude trvat? "Musíme počítat v řádu let," říká historik Jan Stříbrný.

Během procesu zkoumání není potřeba hledat a dokladovat zázrak. Samotným a dostatečně silným "zázrakem" je totiž mučednická smrt. 

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.