Tradiční pravolevé dělení stran je přežitkem, který už dávno pozbyl smyslu.
Politický kompasSpeciální projekt iDNES.cz zkoumá, jak lidé vnímají politickou scénu v ČR i to, jak velké rozdíly mezi stranami vidí. To vše nikoliv vyjádřeno slovy, ale v konkrétních datech. Testujeme například, zda je tradiční pravolevé dělení stran přežité a různé další hypotézy: jakou roli ve vnímání stran hraje to, kde lidé žijí, jaké mají vzdělání a podobně. Na projektu a interpretaci dat se podílejí analytik Josef Šlerka, vedoucí oboru Studia nových médií na Filozofické fakultě UK, a sociolog Daniel Prokop z výzkumné společnosti Median (více o Politickém kompasu čtěte zde). Redakce iDNES.cz a analytik Josef Šlerka děkují Marku Lutonskému za možnost využít skript pro interpretaci dat. |
A zároveň jím není. Záleží totiž na tom, o jaké straně lidé uvažují.
Alespoň to naznačuje prvotní interpretace dat z projektu Politický kompas (více v rámečku). Požádali jsme čtenáře, aby nakreslili politickou mapu republiky tak, jak ji vidí oni (viz zde). A byli jsme zvědaví, zda a jak moc potvrdí, či naopak rozboří zažité představy.
Zjištěním z Politického kompasu věnujeme více článků. Za představení ale stojí i první kontury hypotéz, které analýza dat ukázala (veškerá získaná data zveřejňujeme zde).
Schrödingerova kočka
Jak už jsme naznačili, tradiční dělení politických stran na levici a pravici či na liberální a konzervativní se - alespoň podle dat z Politického kompasu - jeví trochu jako pověstná Schrödingerova kočka, tedy dokud je zavřená v krabici. Stejně jako nebohé zvíře ve známém myšlenkovém experimentu je i toto dělení v myslích našich čtenářů mrtvé i živé zároveň.
Čtenáři iDNES.cz bez potíží umísťovali tradiční strany na jedné, pro ně charakterizující ose: ČSSD na levici, ODS na pravici, křesťanské demokraty jako konzervativní, Piráty - budiž, nejsou tradiční stranou - k liberálům a podobně.
Mnohem více čtenáři váhali ohledně umístění ANO a Úsvitu. Hnutí ministra Andreje Babiše lidé často řadili ke středu (ovšem také na všechny strany od něj), Úsvit pak doslova každý jinam (včetně různých extrémních pozic).
Lidé poměrně často umisťovali strany na osy grafu (svislou, vodorovnou i obě diagonály). Často jim v některém aspektu (pravicovost, levicovost, konzervatismus či liberalismus) přisoudili hodnotu 50 %. Čím více „do kraje“ lidé řadili stranu na jedné ose, tím větší rozptyl na druhé ose často měli (dobře je to vidět například u ČSSD).
Čím to? Sociolog Daniel Prokop ze společnosti Median jako možný důvod označuje výraznější ideologickou zakotvenost tradičních stran. „Zastupují socioekonomické zájmy a vznikly v době, kdy tyto zájmy byly hlavní štěpící linií české politiky. Ale může to být i tak, že část lidí si vlastně definuje levici a pravici pomocí těchto stran - levice je to, co prosazuje ČSSD a KSČM, pravice to, co říká ODS a TOP 09,“ uvažuje Prokop.
Datová otevřenostPortál iDNES.cz si získaná data nenechává pro sebe. Přesně naopak - transparentně a bezplatně poskytujeme veškerá data pro výzkumné účely všem zájemcům. |
„Je jasné, že přibývá štěpících linií politiky a dočasně mohou převládat i jiné než socioekonomické. Ale podle mne jisté levo-pravé dělení politiky bude existovat, dokud budou ve společnosti nerovnosti. Je dobré si povšimnout, že o překonanosti dělení levice-pravice hovoří často političtí aktéři, jejichž podpora závisí na dominanci jiné štěpící linie a tématu než socioekonomiky - například imigrace, boje proti korupci apod. Pro ně je strategické to říkat,“ dodává Prokop.
Výše přiložený základní graf dostojí svému přízvisku: je opravdu základní a v zásadě není příliš překvapivý. Jiný úhel pohledu nabízí zprůměrování, kam lidé kterou stranu řadí - anebo ještě lépe, kde leží takzvaný medián, tedy střední hodnota (odpovídající „těžišti“ postojů; průměr je oproti mediánu zkreslený extrémními postoji, proto zde pracujeme především s mediánem).
Výrazná neshoda lidí ohledně zařazení Úsvitu vedla k tomu, že pozice tohoto hnutí v grafu má poměrně velkou směrodatnou odchylku (zohledněnou velikostí obdélníku přisouzeného straně). Medián, kam lidé tu kterou stranu kladou, pak je ve středu obdélníku (kliknutím graf zvětšíte).
A jak je to s těmi „vyhraněnými“ vzdělanci?
Hodně jsme se také od začátku těšili na to, jaké z dat vyplynou rozdíly mezi jednotlivými skupinami: ženami a muži, lidmi se základním vzděláním oproti lidem s maturitou či vysokou školou a podobně.
DefiniceČtenáři účastnící se Politického kompasu měli k dispozici tyto definice:
|
Kompas naznačuje zřetelnou souvislost mezi vzděláním lidí a jejich vyhraněností (případně schopností diferenciovat strany). Lidem s nižším dosaženým vzděláním přijdou rozdíly mezi stranami menší, lidem s vyšším dosaženým vzděláním větší, přičemž klíčovým bodem se zdá být maturita.
Krátce a stručně: zdá se, že lidé s nižším vzděláním obecně mají tendenci řadit strany ohledně levicovosti, pravicovosti, konzervatismu a liberalismu blíže středu. Patrné to je především u vyhraněněji vnímaných stran.
Větší schopnost rozlišovat a oddělovat různá hlediska se nicméně podle sociologa Daniela Prokopa ve výzkumech ukazuje obecně.
„Méně informovaní častěji zaujímají generalizující postoj. Tato schopnost se asi promítá i do rozlišování stran a jejich politik. Souvisí to s tím, že lidé s nižším vzděláním, zejména ti pod 60 let, se častěji neúčastní voleb, nezajímají se o politiku. Je otázka, co je příčina a co důsledek. Pocit, že všechny strany jsou stejné, může zvyšovat neúčast,“ soudí Prokop.
Porovnání, kam řadí politické strany lidé se ZŠ a VŠ vzděláním. Kliknutím graf zvětšíte.
Strany by se podle něj mohly zjištěnými závěry inspirovat a více se zabývat tím, co lidi v horším společensko-ekonomickém postavení reálně trápí. „Aby vrátili politice smysl i pro tuto skupinu voličů,“ uzavírá Prokop.
Fotogalerie |
Hypotéz, jejichž podrobný rozbor jde už nad rámec tohoto textu, lze nad daty z Politického kompasu učinit mnohem více. Například se ukázalo, že voliči poměrně vyhraněně vnímaných stran - třeba KSČM, Svobodných či zelených - mají sklon vnímat své oblíbené strany jako méně vyhraněné, než jak se dané partaje jeví čtenářům jako celku.
„Částečně to může být dané principem homofilie, podle které se máme tendenci obklopovat lidmi, kteří mají podobné postavení, věk, rasu či pohlaví a také hodnoty stejné jako my. Výsledkem je pak představa, že náš názor je zcela běžný. Druhý důvod může být čistě psychologický: většina lidí se nechce vyčlenit mimo normy, nepovažuje se za extremního, výjmečného,“ usuzuje analytik Josef Šlerka.
A patrné bylo i to, že ženy účastnící se Politického kompasu měly sklon tlumit rozdíly mezi stranami. Vyhraněností v zařazení stran šetřily výrazně víc než muži, strany obecně umisťovaly blíže středu. Přehledně to ukazuje následující graf (rozkliknutím jej zvětšíte).
Analytik Šlerka upozorňuje ještě na jeden aspekt. „Na celém projektu je cenná jeho neobvyklá metodologie. Postupuje inverzně k dotazníkům: u těch výzkumníci stanoví kategorie a pak počítají, kolik lidí se svou odpovědí zařadí do jaké z nich. Kompas funguje obráceně - nechá respondenty, aby sami určili ony dimenze,“ řekl iDNES.cz.
Portál iDNES.cz bude na Politickém kompasu dále pracovat. V příštím textu se hodláme zaměřit na zmapování rozdílnosti úhlu pohledu čtenářů iDNES.cz a reprezentativního vzorku populace.
