Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Politici podepíší Lisabonskou smlouvu, rozhodnou až parlamenty

  16:11aktualizováno  13. prosince 11:19
Evropští politici se zítra sjedou do kláštera sv. Jeronýma v portugalském hlavním městě, aby podepsali reformní Lisabonskou smlouvu. Rodila se dlouho a těžce, ale není to úplně chtěné dítě. Podle některých představuje jen převlečenou euroústavu. Ke slovu se nyní dostanou národní parlamenty.
Ústavní symboly se do nové smlouvy nedostaly

Ústavní symboly se do nové smlouvy nedostaly | foto: Profimedia.cz

Lisabonská smlouva reaguje na dvojí rozšíření EU, které zvýšilo počet členských zemí z 15 na 27. Reforma institucí a rozhodovacího procesu má lépe zohlednit větší počet členů a zároveň zlepšit akceschopnost Evropské unie.

Nově bude zaveden například úřad předsedy Evropské rady, který bude předsedat summitům šéfů vlád EU, nebo post evropského ministra zahraničí, který sice neponese takové označení, ale bude mít relativně rozsáhlé pravomoci. Rozšíří se oblasti, v nichž se nerozhoduje jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou.

Podpisu smlouvy předcházela náročná jednání. Asi hlavní práci odvedla německá kancléřka Angela Merkelová, která přišla s variantou méně ambiciózního, ale o to průchodnějšího textu. Politici se v červnu dohodli - i přes potíže s Polskem - na konturách smlouvy (více zde) a říjnový lisabonský summit dotáhl finální podobu dokumentu. - více zde

Převlečená euroústava?
Nová smlouva má nahradit zkrachovalou euroústavu, kterou v květnu 2005 odmítli v referendech francouzští a nizozemští voliči. Text pak šel k ledu. Do záře reflektorů se znovu dostal až v první polovině letošního roku, kdy Evropské unii předsedali Němci. Kancléřka Merkelová si oživení euroústavy vytkla za jednu z priorit předsednitví.

Pro politiky je podstatné, že je nová smlouva "reformní" a nikoli "ústavní". V praxi to znamená nejen to, že nenahrazuje starší smlouvy, ale představuje systém dodatků k nim, ale i to, že ji nemusí vystavit nejistým referendům. V drtivé většině bude stačit schválení v parlamentu.


.Lisabonská smlouva

Plné znění dokumentu

Někteří analytici si ale myslí, že nový pakt se od zamítnuté euroústavy prakticky neliší. Pokud tak projde pouze parlamentem, ztratí tím značnou část legitimity. "Po technické stránce by schválení v parlamentu mohlo stačit, protože Lisabonská smlouva upravuje smlouvy, které samy referendem neprošly. Záleží ale na tom, jaké ty změny jsou. Obsah nové smlouvy bude euroústavní a to je podvod na voličích," řekla iDNES.cz politoložka z Univerzity Karlovy Běla Plechanovová.

Senátor Jaroslav Kubera (ODS), který patří k hlavním českým kritikům smlouvy, s Plechanovovou souhlasí. "Je to okopírovaná ústava, která se jen tváří, že je něco jiného," řekl iDNES.cz. Kuberovi nejvíc leží v žaludku Charta lidských práv občanů Unie, která vstoupí v platnost společně se smlouvou. Posiluje mimo jiné kolektivní sociální práva, jako je například právo na bydlení. "Je to socialismus par excellence. Vracíme se tam, kde jsme byli," míní Kubera.

Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra už mnohokrát zopakoval, že mezi euroústavou a novým dokumentem vidí zásadní rozdíl. Text je podle něj stručnější a hlavně neobsahuje ústavní symboliku, jako je společná vlajka a hymna.

Bezpečná cesta parlamentem?
Aby Lisabonská smlouva napřesrok skutečně nabyla účinnosti, musí ji nejprve schválit parlamenty všech členských zemí. K referendu se přihlásilo pouze Irsko, o které euroskeptici opírají své naděje. Jejich dalším želízkem v ohni je Velká Británie, kde sice bude schvalovat smlouvu parlament, není jí ovšem příliš nakloněn. Naopak je zklamalo Dánsko. To má sice silnou tradici referend, ale tamní premiér Anders Fogh Rasmussen řekl, že tentokrát se k ní neobrátí.

V Česku bude smlouva potřebovat třípětinovou většinu v obou komorách a na pořad jednání přijde na prvním zasedání koncem ledna. Premiér Mirek Topolánek to prohlásil na setkání premiérů zemí Visegradské skupiny.

Na rozdíl od polského kolegy Donalda Tuska a slovenského Roberta Fica řekl, že česká ratifikace možná nebude nejrychlejší. Občanští demokraté totiž požadují, aby některé body smlouvy ještě prověřil Ústavní soud.

.Hlavní body Lisabonské smlouvy

- EU získá právní subjektivitu. Unijní právo je dosud legislativou Evropského společenství (ES).

- EU bude mít předsedu Evropské rady voleného na dva a půl roku.

- EU bude mít ministra zahraničí, ač formálně se tak jmenovat nebude. Skloubí dosavadní úřad vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku (dnes Javier Solana) a komisaře pro zahraniční vztahy (Benita Ferrerová-Waldnerová).

- Sníží se počet eurokomisařů.

- Počet poslanců Evropského parlamentu se sníží ze 785 na 750

- Rada ministrů bude rozhodovat kvalifikovanou většinou, když bude s návrhem souhlasit 55 procent členských států a 65 procent obyvatel EU. Postup začne platit až v období 2014 až 2017.

- Rozšíří se počet oblastí, v nichž ke schválení stačí kvalifikovaná většina; jednomyslnost zůstane v zahraniční politice, daních, sociální politice či u změn smluv EU.

- Bude zakotven princip oboustranné flexibility - možnost přenášení pravomocí do Bruselu i zpět na členské země.

- Ve smlouvě bude zmíněna i možnost vystoupit z EU.

- Rozšíří se pravomoci Evropského soudního dvora a EP v rámci spolurozhodování o legislativě.

- Zvýší se práva národních parlamentů, které se budou moci dožadovat u Evropské komise, aby přehodnotila své návrhy, pokud bude pochybnost, že překračuje své kompetence.

- V protokolu smlouvy bude odkaz na "ioanninský mechanismus", který bude popsán v právně nezávazné deklaraci. Jde o podmínky, za jakých je možno dočasně zablokovat rozhodnutí Rady ministrů.

Zdroj: ČTK


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Britská herečka Laila Rouassová v seriálu Holby City
Herečka se v Barceloně schovala do mrazáku, z úkrytu pilně tweetovala

Herečka Laila Rouassová z britského seriálu Holby City se během čtvrtečních teroristických útoků v Barceloně ukryla v mrazáku. Na Twitteru svým fanouškům...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.