Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poláci ustoupili, EU vyřešila klíčový spor

  19:44aktualizováno  23. června 11:24
Vzdorovité Polsko po tvrdých jednáních přijalo kompromisní návrh na reformu Evropské unie. Nová smlouva nahradí odmítnutou euroústavu. Pokud by Poláci neustoupili, německá kancléřka Merkelová byla připravena odstavit je alespoň dočasně na vedlejší kolej.

Angela Merkelová a Lech Kaczynski | foto: Reuters

Na kompromisu se shodly Polsko, Británie, Lucembursko, Francie a Španělsko. Pak se o něm začali bavit politici v plénu. "Řeknu vám dobrou zprávu," vyšel mezi novináře po jednáních francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

"Trvalo to dlouho, ale dosáhli jsme toho, co jsme chtěli," uvedla německá kancléřka Angela Merkelová. Řekla, že se šéfové vlád shodli na detailním mandátu, který projednají na mezivládní konferenci.

Jednání blokoval především polský premiér Jaroslaw Kaczynski. Na původním reformním návrhu Varšavě vadil systém hlasování v Radě EU. V novém modelu by totiž polský hlas ztratil na síle. A tak Kaczynski opakovaně hrozil vetem.

Poláci se stavěli na zadní po celou dobu summitu. Když v podvečer odmítli i poslední německý kompromis, kancléřku Merkelovou to rozlítilo natolik, že vyzvala zbylé členské státy EU, aby o nové smlouvě jednaly bez Varšavy. "Jednejme i bez souhlasu Polska," prohlásila. Hned si tím vykoledovala kritiku ze strany Litvy a České republiky.

Topolánek je s dohodou spokojen
"Unijní smlouva, na jejichž obrysech se dohodl právě skončený summit Evropské unie, je lepší než evropská ústava," řekl ČTK po konci jednání český premiér Mirek Topolánek.

Definitivní podobu smlouvy podle něj nebude nutné schvalovat v referendu a zřejmě bude stačit, když ji ratifikuje parlament.

Topolánek si pochvaloval, že je euroústava smetena ze stolu. "Text neobsahuje ústavní ani státní symboliku a unie bude mít vysokého představitele pro zahraniční politiku a ne ministra zahraničí," řekl premiér.

Co dohodli státníci na summitu EU

Stop ústavě EU - Myšlenka ústavy Evropské unie prakticky skončila se zamítavými referendy ve Francii a Nizozemsku. Státníci se nyní dohodli na základních obrysech nové, stručnější unijní smlouvy, v níž ovšem mnoho bodů z původní ústavy zůstalo. Text dohody by měl být doladěn na říjnovém summitu EU v Lisabonu a ratifikován parlamenty jednotlivých zemí do června 2009. Jedině v Irsku bude o nové smlouvě rozhodovat lidové referendum.

Co "zmizelo" - Nová smlouva nebude mít "ústavní" charakter a neobsahuje zmínky o vlajce či hymně; z textu mimo jiné také zmizela (na návrh Francie) z hlavních cílů EU svobodná konkurence. To nepotěšilo zastánce svobodného trhu, ale zúčastnění politici vesměs tuto změnu bagatelizovali.

Institucionální změny - Prezident Evropské unie bude volen na dva a půl roku (maximálně na pět let) místo současného půlročního rotujícího předsednictví. Ministr zahraničí EU se bude nazývat vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Funkce přitom bude spojovat dosavadní post stejného názvu a funkci komisaře pro zahraniční vztahy. Nový vysoký představitel bude také místopředsedou Evropské komise.

Hlasování - Do roku 2014 bude platit hlasovací uspořádání podle smlouvy z roku 2000 z Nice, které je velmi výhodné pro Polsko, ale i pro menší státy unie. Potom bude platit systém dvojí většiny předpokládaný v euroústavě (vyžaduje souhlas 55 procent členských států, které zároveň představují 65 procent obyvatel EU). Do roku 2017 budou státy mít na výběr ze dvou možností hlasování. Británie si navíc prosadila, že může pomíjet rozhodnutí týkající se oblasti vnitra a justice.

Občanská práva - Podle dohody nadále platí právní závaznost Charty základních práv EU pro všechny členské státy až na Británii. Ta si vymohla výjimku, že dokument nesmí zasahovat do jejího práva. Národní parlamenty - Návrh počítá s posílením role národních parlamentů, což prosazovali zejména Nizozemci. Parlamenty mohou zvrátit návrhy Evropské komise, které by výrazně zasahovaly do národních kompetencí. Musí se jich na tom shodnout 55 procent.

Menší Evropská komise - Exekutiva EU v budoucnu zeštíhlí ze současných 27 komisařů na 17. Komisaři budou vybírání rotačním způsobem mezi všemi členskými státy, jejich mandát bude pětiletý.

Zdroj: ČTK

Fico chce do Schengenu
V Bruselu také padl návrh, aby summit potvrdil rozšíření schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Na setkání evropských států s tím přišel slovenský premiér Robert Fico.

"Věřím, že v závěrech jednání bude, že se nic nemění na datech a že 1. ledna 2008 se i Slovensko stane součástí schengenského prostoru," řekl. Podle nynější dohody by se měl prostor bez hraničních kontrol uvnitř EU rozšířit o nové členské státy EU, včetně České republiky na přelomu roku.

Objevily se úvahy, že by i po 1. lednu 2008 existovalo přechodné období, které by umožňovalo Rakousku přijímat některá kontrolní opatření a Schengen by nevstoupil v platnost v předpokládaném rozsahu, řekl Fico.

Prezident Václav Klaus mezitím podepsal novelu obsahující legislativní změny nutné pro zapojení Česka do tohoto prostoru. Informoval o tom jeho mluvčí Petr Hájek. - více zde

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.