Deník Süddeutsche Zeitung má k dispozici Fischerův dopis bavorskému premiérovi Edmundu Stoiberovi, v němž se připojuje k projektu pracovní skupiny sudetoněmecké sociální služby. "Spolková vláda projekt podporuje," cituje list z dopisu.
Süddeutsche Zeitung zároveň uvedl, že s českým souhlasem nelze počítat, protože Praha odmítá stavět na roveň oběti nacismu a poválečných excesů. "Návrh může vést k nové době ledové v česko-německých vztazích," varuje deník v komentáři.
Německé ministerstvo zahraničí se ohradilo proti způsobu, jakým list Fischerův dopis interpretoval. Podle mluvčího ministr hovořil o humanitárním gestu, které by se týkalo jen úzce omezeného okruhu lidí. "Ani v tomto, ani v žádném předchozím případě nebyla řeč o odškodňování," uvedl mluvčí.
Prezident Václav Klaus označil Fischerův krok za nešťastný. Podle něj je to pokus měnit status quo v otázce odsunutých Němců. Odmítavě se vyjádřil i premiér Vladimír Špidla.
"Jakékoliv nové iniciativy nepomáhají snaze dosáhnout stabilních vztahů mezi oběma zeměmi," uvedl Klausův mluvčí Tomáš Klvaňa. "Návrh na odškodnění jde špatným směrem," míní Špidla.
České ministerstvo zahraničí celou záležitost přehrálo na Česko-německý fond budoucnosti. Ten byl vytvořen na základě deklarace o usmíření v roce 1997. "Posouzení projektu přísluší správní radě fondu," uvedl v prohlášení Černínský palác a připomněl, že správní rada v minulosti podobný projekt zamítla.
Správní rada fondu by se návrhem mohla zabývat na svém zasedání v Praze ve dnech 10. a 11. července. Fischer přitom s předložením návrhu doporučil ve svém dopisu počkat, až budou výplaty odškodného českým obětem nacismu na cestě.
Správní radu tvoří po čtyřech zástupcích z české a z německé strany a projekty jsou přijímány konsenzuálně. "Rada musí o všech návrzích rozhodnout svobodně a nezávisle," píše Fischer v dopise z 6. května, k němuž se má vyjádřit dnes na tiskové konferenci.
Odškodné by mělo být podle projektu landsmanšaftu určeno sudetským Němcům, kteří zažili utrpení a bezpráví žalářováním, nucenými pracemi a týráním.
"Není možné, abychom dávali na jednu úroveň a na stejnou rovinu oběti koncentráků, oběti nacismu a další důsledky druhé světové války. Takovou nivelizaci provést nemůžeme," reagoval šéf české Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Česko chystá vlastní cestu nápravy křivd napáchaných na českých Němcích, kteří nebyli po druhé světové válce odsunuti. Mezi křivdy patří například neuznání kvalifikace, kterou dotyčný získal za nacistů na německých školách. Podle návrhu vicepremiéra Petra Mareše by se odškodnění nemělo týkat Sudetských Němců žijících v zahraničí. - více zde
Süddeutsche Zeitung míní, že Praha může Ficherův krok vnímat jako "podraz" vůči českému premiérovi Špidlovi, který právě prosadil obtížná usmiřovací gesta, ale "odměnou" z německé strany by mu místo uznání bylo jen zvýšení požadavků.
Podle projektu landsmanšaftu by humanitární gesto mělo mít finanční rozsah kolem 4,5 milionu eur, které budou vyplaceny z Česko-německého fondu budoucnosti. Do něj Berlín přispěl 70 miliony eur a Praha 12,5 milionu eur.
Z fondu bylo 45 milionů eur vyplaceno českým obětem nacismu, přičemž bývalí vězňové koncentračních táborů dostali po několika tisících eur, připomíná Süddeutsche Zeitung.
Podle Fischera by rozdělované částky neměly být vyšší než odškodné pro oběti nacismu. Projekt by podle Fischera mohl vést k dalšímu zlepšení bilaterálních vztahů. "Za předpokladu, že česká strana iniciativu podpoří," podotýká Fischer.
Právě v požadavku české podpory je ale zřejmě háček. "Podobné návrhy předkládá sudetoněmecká strana od vzniku fondu častěji a již při prvním předložení v květnu 2000 správní rada návrh odmítla a nechtěla se jím vůbec zabývat," řekl dřívější český vyjednávač odškodnění Jan Sechter, nyní chargé d'affaire českého velvyslanectví v Berlíně.
Süddeutsche Zeitung 20. května 2000 citoval tehdejší předsedkyni správní rady fondu Dagmar Burešovopu, podle níž jde návrh nad rámec poslání fondu. Český ministr zahraničí Jan Kavan a jeho německý kolega Joschka Fischer tehdy podle deníku iniciativu landsmanšaftu odmítli.
"Je třeba se spíše zamyslet nad tím, proč právě teď přichází list s touto záležitostí, když Fischerovo vyjádření ju téměř dva měsíce staré," dodal Sechter s poukazem na to, že Spolkový sněm má brzy projednat smlouvu o rozšíření EU o deset zemí včetně Česka.
Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) míní, že podobné výzvy měly přijít před referendem o připojení Česka k Bruselu. "Česká veřejnost si mohla uvědomit všechny souvislosti, které se k tomu vztahují," míní Němcová.
