"Je to odloženo o dva týdny," potvrdila iDNES mluvčí vlády Anna Stárková.
Mareš chce svým návrhem napravit křivdy napáchané na českých Němcích, kteří nebyli po druhé světové válce odsunuti. Sudetských Němců, kteří žijí v zahraničí, se odškodnění týkat nemá.
Mezi křivdy patří například neuznání kvalifikace, kterou dotyčný získal za nacistů na německých školách.
České poválečné úřady Němcům rovněž neoprávněně snížily platy. "To znamená, že dnes mají o to nižší důchod," říká tajemník Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a Slezsku Martin Dzingel.
Kromě toho byli nasazováni na nucené práce například při žních či byli násilně rozptýleni po tehdejším Československu.
"Do budoucna bychom jim mohli například dorovnat důchod nebo najít formu nějakého jiného finančního odškodnění. Zejména pro lidi, kteří byli nuceně nasazováni na práce po válce," říká Mareš. Podle něj se už nyní proti záměru postavili komunisté.
|
On-line rozhovor |
Dosud se politici k humanitárnímu gestu vůči neodsunutým českým Němcům stavěli velmi rezervovaně - často v obavě, že by tím mohli odradit voliče. S předložením návrhu se také raději počkalo až na dobu po evropském referendu.
Otázkou nicméně zůstává, zda Mareš své představy prosadí. Podle něj bude muset některá opatření schvalovat sněmovna. "Jednotně proti jsou komunisté," říká Mareš, kterého prý předseda KSČM Miroslav Grebeníček v písemné interpelaci obvinil, že porušuje některé mezinárodní smlouvy a že "jedná v rozporu s vůlí lidu".
Ale i místopředseda ODS Jan Zahradil označil za nevhodné, aby německá menšina dostala odškodnění, byť symbolické.
"Je to všechno otevírání dveří požadavkům sudetských Němců. Jakmile ty dveře trošku pootevřete, druhá strana začne o to více tlačit," prohlásil Zahradil v pořadu Sedmička televize Nova.
Pro české Němce by to však byla důležitá náprava křivd. "Usilujeme o to už léta. Posílali jsme petice, až doteď se však zdálo vše marné," říká tajemník Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Martin Dzingel.
Zatím není zcela jasné, kolika lidí by se případné humanitární gesto mohlo týkat. Shromáždění má v současné době sedm a půl tisíce členů. Při sčítání lidu v roce 2001 se k německé národnosti přihlásilo 38 tisíc lidí, dalších 12 tisíc pak uvedlo jako svůj mateřský jazyk němčinu.
