Jak se blíží 30. výročí války o Falklandy, napětí mezi Velkou Británií a Argentinou roste. Na obou stranách padají silná slova a Argentina se odhodlala i ke krokům, kvůli kterým britský premiér David Cameron svolal v polovině ledna schůzku Národní bezpečnostní rady (National Security Council).
Buenos Aires se před nedávnem například povedlo přesvědčit Brazílii, Uruguay a Chile, aby podpořili embargo vůči lodím plujícím pod falklandskou vlajkou a nevpouštěli je do přístavů. Svým rybářům pak Argentina nařídila, aby vylovili populaci místních olihní dřív, než dorazí k nedalekým Falklandským ostrovům.
Válka o FalklandyŠestitýdenní válka mezi Argentinou a Velkou Británií proběhla v roce 1982. Odstartovala vyloděním Jihoameričanů na ostrově Jižní Georgie. Během konfliktu, který skončil vítězstvím Velké Británie, padlo 255 Britů a 649 Argentinců. Prohra uspíšila pád argentinské junty a v Británii naopak pomohla premiérce Thatcherové ve volbách. Argentina si nárok na ostrovy zanesla i do nové ústavy a dodnes je považuje za své území. |
Argentina trvá na tom, že ostrovy ležící asi 460 kilometrů od jejího pobřeží, patří jí. Nazývá je Malvíny a s Brity o ně svedla v dubnu roku 1982 válku, kterou po necelých dvou měsících prohrála. Falklandy, jak je nazývají Britové, zůstaly v držení Spojeného království.
Pokud by však Argentina zahájila nyní novou invazi a podařilo se jí britské vojáky opět zaskočit a získat pod kontrolu klíčovou britskou vojenskou základnu Mount Pleasant na Falklandech, Britové by už nemuseli ostrovy získat zpátky.
Skončily Harriery i letadlové lodě
"Co kdyby se argentinským silám podařilo obsadit leteckou základnu Mount Pleasant? Pak by nebylo možné, abychom ostrovy získali zpátky. Od vyřazení letky Harierů už nejsme v pozici, abychom mohli letecky útočit z moře," řekl listu The Sunday Telegraph generál Michael Jackson, který vedl britskou armádu během invaze v Iráku.
Finanční krizí zasažená Británie se totiž nevyhnula škrtům v armádě a Londýn vyřadil ze služby kromě letadlových lodí i pověstnou letku strojů Harrier, které sehrály klíčovou roli právě během britsko-argentinské války o Falklandy v roce 1982 (více o posledních misích britských legend čtěte zde).
"Doufejme, že se nedožijeme toho, že budeme tohoto rozhodnutí litovat," dodal generál Jackson. Připustil ale, že by teď bylo pro Argentince mnohem obtížnější zaskočit britskou armádu na Falklandech, jako se tomu stalo před třiceti lety.
Strategický šok
Nejen že Britové mají na ostrovech více mužů než v roce 1982, ale už ani tolik nepodceňují úlohu vojenských zpravodajců v Buenos Aires, jako se tomu stalo kdysi. Tehdejší invaze tak byla pro britské velení "strategickým šokem", což napomohlo k dočasnému obsazení ostrova Argentinou.
"Ozbrojené složky na ostrovech jsou ve zcela jiné pozici oproti roku 1982," vysvětluje britský brigádní generál Bill Aldridge, který má na starosti vojsko v jižním Atlantiku. Podle něj se škrty v armádě v případné další válce o Falklandy neprojeví. "Nehodlám předat ostrovy nikomu a tím nás ani nevystavím pozici, abychom je museli dobývat zpátky," řekl britskému listu a dodal: "Pokud selže má primární mise v zabránění útoku, jsem schopen ostrovy ochránit," dodal.
