(Ilustrační fotografie)

(Ilustrační fotografie) | foto: Reuters

Pomáhat jen křesťanům, nebo všem? Církve se kvůli uprchlíkům neshodnou

  • 807
Má Česko pomáhat pouze kulturně blízkým křesťanským uprchlíkům, nebo každému potřebnému? Zástupci církví a náboženských společností v tom nejsou zajedno. Biskupové vyzvali k přijímání jen souvěrců, zástupce největší evangelické církve je smířlivější. Teolog Tomáš Halík doporučuje postupné kroky.

„Hostu nebudeš škodit ani ho utlačovat, neboť i vy jste byli hosty v egyptské zemi,“ píše se ve Druhé knize Mojžíšově, která je součástí křesťanské Bible i židovské Tóry, a z níž tedy vychází většina českých církví a náboženských společností.

Ubytování v klášterech

Církve při jednání s vládou nabídly, že by uprchlíci mohli pobývat v jejich budovách. S výběrem prvních běženců z uprchlických táborů v Jordánsku či Kurdistánu, které přijme Česko, se má začít na přelomu srpna a září. (více čtete zde). Vláda před nedávnem schválila plán, že Česko do roku 2017 přijme 1 500 uprchlíků.

Postoj věřících k cizincům v nouzi tedy formuluje již kniha knih. Církevní představitelé v něm však nejsou zcela jednotní.

Zástupci České biskupské konference (ČBK) a Ekumenické rady církví vydali začátkem července prohlášení, v němž podpořili „aktivní pomoc bližním, kteří jsou v ohrožení života a stávají se obětí xenofobního nahlížení či hysterie.“ (více o jejich výzvě čtěte zde) Prohlásili, že vyzvou farnosti, aby mezi sebe přijaly rodiny křesťanských uprchlíků. A právě tato selekce se stala terčem kritiky.

Generální sekretář ČBK Tomáš Holub se sice následně snažil vysvětlit, že prohlášením biskupská konference rozhodně nemínila odmítat jiné než křesťanské uprchlíky, jinak než on se ale k věci vyjádřil místopředseda ČBK, olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

„Bezbřehé přijímání lidí jiné kultury musí znamenat konec dosavadní kultury. Příliv migrantů je třeba zastavit. Ale vážnější je otázka, jestli jsme naši kulturu už sami nepohřbili, když vymíráme a vůbec nám to nevadí. Nebráníme se ideologiím, které nás pohřbívají,“ řekl Graubner v rozhovoru pro Parlamentní listy.

Nepřátelství může z lidí extremisty vychovat, říká Halík

Jiný názor má však katolický kněz a teolog Tomáš Halík. „Přijímat jenom křesťany by bylo nekřesťanské,“ řekl pro iDNES.cz.

Připouští však, že v české společnosti je z uprchlíků mnoho strachu a přijímání pouze křesťanských běženců by mohlo být jakýmsi kompromisem - prvním krokem. „Naše společnost je natolik uzavřená, že je potřeba postupně. U křesťanských běženců je určitá jistota, garance jejich představitelů, že mohou zabránit tomu, aby nepřišli opravdu problematičtí lidé,“ vysvětluje.

Církev a uprchlíci v Německu

Církev pomáhá uprchlíkům také v sousedním Německu. Podle Katolického týdeníku 222 katolických i protestantských kostelů poskytuje na základě pravidel daných Německou ekumenickou komisí pro církevní azyl přístřeší čtyřem stovkám uprchlíků. Většina z nich by na základě záporného vyřízení azylové žádosti měla území Německa opustit.

Zdůraznil, že je důležité, aby tu příchozí od počátku nepociťovali nepřátelství. „Myslím, že bude hrát velkou roli lidská pomoc, aby přišli dobrovolníci, kteří by uprchlíky učili česky, uvedli je do naší kultury. To je moc důležité. Samozřejmě se musí naučit respektovat zvyky naší země. Je potřeba, aby je do toho někdo uvedl. Pokud tu hned narazí na nepřátelství a provokace, tak z nich opravdu ty extremisty můžeme vychovat. Některé hysterické kampaně proto velice vážně odsuzuji,“ řekl Halík.

Zkušenost s muslimskými uprchlíky už máme z 90. let

Podobně na věc pohlíží představitelé Českobratrské církve evangelické (ČCE). „Imigrant je člověk v nouzi. Křesťanský pohled nebere v úvahu, jakého přesvědčení kdo je, ale především to, je-li v nouzi. Nebudu se přece na ulici ptát člověka, jestli je mého nebo cizího náboženství, a pokud bude cizí, tak ho nechám být,“ řekl iDNES.cz synodní senior ČCE Joel Ruml.

Souhlasí s pomocí křesťanům, kterým v některých končinách hrozí úplné vyhlazení. „Ale není možné říct, že budeme vybírat pouze je. Situace muslimů, po kterých jdou souvěrci v Islámském státě, je možná ještě naléhavější tím, že jsou úplně vykořeněni, znejistěni v tom, co jejich náboženství vlastně je,“ říká Ruml.

Připomíná, že evropské státy včetně Česka už zkušenost s imigranty mají, neboť v devadesátých letech během války na Balkáně dorazily do střední a západní Evropy přes dva miliony uprchlíků. „Jen k nám přišly asi tři tisíce muslimů a žádný poprask nebyl. Pak se situace uklidnila a oni se většinově vrátili do své země. Je tedy potřeba si uvědomit, že už nějakou zkušenost s uprchlickou vlnou máme,“ zdůrazňuje Ruml.

Předseda Židovské obce Praha Jan Munk však zdůrazňuje, že je vůči imigrantům nutná obezřetnost. „Jde samozřejmě o záchranu životů. U takového počtu lidí, kteří do Evropy směřují, je ale určitá regulace potřebná. A je třeba pečlivě vážit,“ řekl Munk na dotaz iDNES.cz.

Jak budeme vybírat? Vzhledem se křesťané a muslimové neliší

Podle Assema Atassiho z Ústředí muslimských obcí v ČR je rozhodování o přijímání uprchlíků podle jejich víry nesmysl. „Měli bychom poskytnout pomoc, těm kteří jí doopravdy potřebují na základě jejich lidskosti, jejich stavu a bez ohledu na náboženství či etnikum. Přesto oceňuji nabídku církví pomoct uprchlíkům v nouzi, i když je podmíněná náboženstvím, protože každá pomoc je dobrá,“ řekl iDNES.cz Atassi.

S argumentem, že je česká společnost uzavřená a díky přednostnímu přijímání křesťanů si na cizince postupně zvykne, nesouhlasí. „Nemyslím si, že by sekulární stát měl podléhat jakémukoliv tlaku, chovat se k lidem na základě jejích přesvědčení, názoru či náboženství. Osobně si nemyslím, že to pomůže k více otevřené společnosti. Mně to spíše připadá jako podléhání té nenávistné a xenofobní části naší společnosti, která se tím jen utvrzuje ve svých předsudcích, nenávisti a útocích proti migrantům,“ říká Atassi.

Připomněl, že křesťané ze Sýrie a z Afriky se vzhledem neliší od muslimů či příslušníků jiných náboženství. „I křesťané, které přijmeme, se můžou stát terčem slovních a fyzických útoku té xenofobní části společnosti kvůli svému jinému vzhledu,“ dodává.

Souhlasíte s přijímáním uprchlíků podle jejich vyznání?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 29. července 2015. Anketa je uzavřena.

ANO
ANO 2470
NE
NE 688

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video