Stěžoval si také na způsob protokolování výslechů, které Vaš vedl. Píka synovi napsal, že se s Vašem musel přít o každé slovo a že Vaš trval na svých formulacích Píkových výpovědí. Ověřené kopie motáků má soud k dispozici.
O vyšetřování a procesu se Heliodor Píka synovi zmínil i v rozhovoru noc před popravou 21. června 1949. "Otec mi řekl při rozmluvě tu noc, že je nevinen, že proces byl vykonstruován na základě lží a falzifikátů, a proto musí zemřít," prohlásil před soudem Milan Píka. Dodal, že ho otec poprosil, aby očistil jeho jméno, až přijde vhodná doba.
Vaš: V kauze Píka jsem dodržoval zákon
Pětaosmdesátiletý Vaš prohlásil, že veškeré úkony v kauze prováděl striktně podle zákona. "To, že jsem dnes u soudu je pokračováním persekučních procesů z padesátých let. Postupoval jsem striktně podle zákona," řekl před soudem Vaš.
Řekl také, že při vyšetřování shromažďoval důkazy jak v prospěch, tak i neprospěch obžalovaného.
Předseda senátu Luboš Vlasák umožnil s ohledem na Vašovo stáří a zdravotní stav, aby vypovídal vsedě. Na Vašovu žádost může být jednání také kdykoli na chvíli přerušeno.
|
Případ politického vězně |
|
Václav Eminger tvrdí, že v jeho případě Vaš použil stejné paragrafy jako v případě generála Píky. |
Obhájce Čestmír Kubát před výslechem svého klienta navrhl, aby hlavní líčení nebylo zahájeno a případ se vrátil státnímu zástupci. Argumentoval údajnou neobjektivností Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který navrhl Vaše obžalovat.
Poté, co soud jeho návrhu nevyhověl, Kubát namítl podjatost předsedy senátu. Soud ji rovněž neakceptoval. Advokát proti tomu sice vznesl stížnost, ta však nemá odkladný účinek, a hlavní líčení bylo zahájeno.
Píka proti výslechům neprotestoval, tvrdí Vaš
Vaš je podezřelý, že při vyšetřování generála Píky vložil do spisu falzifikáty, které ho měly usvědčit ze spolupráce s britskou zpravodajskou službou. Podle obžaloby také mimo jiné účelově zformuloval protokoly Píkových výpovědí v jeho neprospěch.
Vaš řekl, že Píku asi desetkrát vyslýchal. Generál prý nikdy proti způsobu výslechu neprotestoval. Vaš také popřel, že by sepsal návrh na Píkovu obžalobu; připustil nicméně, že na žádost svého nadřízeného vypracoval koncept návrhu.
Případ je v české justici průlomový
"Tento případ by měl dokazovat, že nikdo nemá ujít spravedlivému trestu za jednání, které odporovalo mezinárodním právům, stejně jako byli trestáni viníci v Norimberku," řekl začátkem května soudce Ústavního soudu Vladimír Čermák.
Případ Karla Vaše je v tuzemsku průlomový, protože vůbec poprvé je představitel komunistické justice obžalován z toho, že vědomě někoho poslal na smrt. Obžalobu jsme podali 26. dubna," řekl mluvčí pražského městského zastupitelství Martin Omelka.
Vaš po roce 1948 zřídil na Hradčanech mučírnu zvanou Domeček, kterou prošly desítky vězňů - vojáků - mezi jiným i Píka. Proces s Píkou byl režírován komunistickou mocí a Vaš jako prokurátor a později vyšetřující soudce do spisu zařadil falešné dokumenty, které měly dokázat, že generál pracoval pro zahraniční tajnou službu. To znamenalo v té době jediné: smrt.
Na základě podstrčených dokumentů byl skutečně Píka odsouzen za vlastizradu a vzápětí popraven. Vaš je kromě zařazení falešných dokumentů podezřelý i z toho, že účelově formuloval Píkovy odpovědi při vyšetřování a dopouštěl se psychického a fyzického nátlaku na svědky. Spolu s Vašem je za proces s Píkou ještě zodpovědný jeho nadřízený Bedřich Reicin, ten však již nežije.
"Tento případ není významný ani tak postavou obžalovaného jako rolí, kterou v něm hraje postava poškozeného - generála Píky. Ten má totiž u části veřejnosti stále punc vlastizrádce, ačkoli byl rehabilitován. Je to osoba, která pro tento stát udělala mnoho a tento stát mu dlouho zůstával dlužen," řekl náměstek ředitele Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret.
Píka byl sice rehabilitován v roce 1968, ale potrestání viníků tehdy zmařil příchod sovětských vojsk. Sám důchodce Vaš v telefonickém rozhovoru pro MF DNES před třemi lety řekl, že neví, čeho by litoval.
S případem Karla Vaše si tuzemská justice dlouho nevěděla rady. Ještě před třemi lety státní zástupce tvrdil, že Vaše nelze z vraždy obžalovat, protože soud by takovou argumentaci neuznal.
Protože ostatní trestné činy byly promlčeny, hrozilo, že Píkova smrt zůstane nepotrestána. Teprve někdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl, kterého na případ upozornil dopisem soudce Čermák, případ přehrál k Nejvyššímu soudu. Ten v srpnu 1999 dospěl k názoru, že mohlo jít o vraždu spáchanou nepřímo.
"Byla to justiční vražda. Není vinen kat, který ho věšel, ale ten, kdo ho pod tu šibenici přivedl. A přivedl ho tam Vaš," řekl soudce Čermák. Generál Píka se stal nepohodlný komunistickému režimu pravděpodobně už za války. V době, kdy působil jako náčelník vojenské mise v SSSR, prosazoval totiž politickou linii londýnské exilové vlády prezidenta Beneše.
Ještě předtím působil jako zpravodajský důstojník na Balkáně a zasloužil se o útěk mnoha Čechoslováků do zahraničí. Své přiznání k vlastizradě, vynucené během procesu, nakonec odvolal.
|
VÝVOJ KAUZY KARLA VAŠE | |
|
1995 |
ÚDV začíná případ zkoumat dokumentačně |
|
12. 3. 1998 |
zahájeno trestní stíhání pro zneužití úřední moci |
|
12. 6. 1998 |
změna právní kvalifikace - jde o vraždu |
|
30. 6. 1998 |
městský státní zástupce nesouhlasí s právní kvalifikací - obvinění zrušil |
|
10. 11. 1998 |
proti obvinění z vraždy se postavil i vrchní státní zástupce |
|
23. 11. 1998 |
zastaveno trestní stíhání - hrozí, že případ končí |
|
4. 6. 1999 |
ministr spravedlnosti dal stížnost Nejvyššímu soudu |
|
25. 8. 1999 |
Nejvyšší soud vyhovuje - stíhání pokračuje |
|
6. 2. 2001 |
ÚDV dal návrh na podání obžaloby pro trestný čin vraždy |
|
11.6.2001 |
pražský městský soud začal kauzu projednávat |
 Generál Heliodor Píka |
 Milan Píka byl důstojníkem z povolání jako jeho otec Heliodor. Studoval při zaměstnání na Právnické fakultě Karlovy univerzity. Po zatčení otce v roce 1948 byl degradován, z univerzity vyloučen a z Prahy vystěhován. Byl lživě obviněn, že se pokusil osvobodit otce z vězení, strávil tři měsíce ve vazbě, poté byl propuštěn na svobodu. Od roku 1949 žije v Bratislavě. (12. června 2001) |
