„My, níže podepsaní, vyzýváme vládu Jejího Veličenstva k zavedení pravidla: Pokud volby „setrvat“ i „opustit“ dosáhnu podpory nižší než 60 procent na základě voličské účasti menší než 75 procent, má se konat nové referendum.“
Tyto tři řádky patří v posledních hodinách mezi nejpopulárnější věty britského internetu. Krátce po pátečním vyhlášení výsledku referenda se v pátek objevily na petičním portálu britského parlamentu. Do sobotního poledne je elektronicky podepsalo více než milion Britů, po 19:30 počet vystoupal na dvojnásobek. Server se dokonce ve čtvrtek na čas zhroutil.
Online reportáž |
Zklamaní stoupenci členství v EU tím - poněkud opožděně - protestují proti tomu, že čtvrteční hlasování 33,5 milionu voličů mělo jen velmi vágně nastavená pravidla.
Britský eurokomisař skončilBritský eurokomisař pro finanční stabilitu, služby a kapitálovou unii Jonathan Hill ohlásil v reakci na výsledek britského referenda rezignaci. Hill před hlasováním usiloval o setrvání Británie v EU. "Nemyslím si, že by bylo správné, abych pokračoval jako britský komisař, jakoby se nic nestalo," uvedl Hill v prohlášení. "Proto jsem řekl Jeanu-Claudeovi Junckerovi, že odstoupím," dodal. "Zároveň je třeba, abych úřad řádně předal, proto jsem mu řekl, že s ním budu spolupracovat, abych se ujistil, že se tak v nadcházejících týdnech stane," uvedl rovněž Hill. Hill je členem britské Konzervativní strany, působil také jako předseda Sněmovny lordů. Komisařem v Junckerově komisi se stal v roce 2014. Zdroj: ČTK |
Zatímco důležité změny britského ústavního systému musí ve Westminsteru schválit celé dvě třetiny členů obou parlamentních komor, při hlasování o Unii stačila prostá většina - a bylo jedno, kolik lidí k urnám dorazí.
Pokus o zpětnou změnu pravidel, podle nichž se hlasovalo, během okamžiku překročil hranici 10 tisíc podpisů, čímž vznikla vládě Davida Camerona povinnost petentům odpovědět. Brzy padl i stotisícový milník, který zaručuje projednání stížnosti na půdě samotného parlamentu.
Může se zdát, že měnit pravidla již skončeného referenda, a zrušit tak jeho výsledek, protože se těsně poraženým příznivcům nelíbí, je nesmysl. Teoretickou naději však petenti mají: Poslanci mohou využít britského principu parlamentní suverenity. Jejich rozhodnutí jsou nadřazená vládě i soudům.
Referendum vládu k ničemu nezavázalo, vystoupit nemusí
Bez ohledu na to, jak dopadne internetová petice, o vystoupení ostrovního království z Evropské unie pochybují i někteří britští akademici. Samotné čtvrteční referendum totiž nestačí.
Britská volbaKMONÍČEK: Brexit posílí pozici Německa LONDÝN: Petice chce odchod z Británie SKOTSKO: Chceme nové referendum OTÁZKY: Jak brexit ovlivní českou ekonomiku ČESKO: Není to konec světa, říká Sobotka KOMENTÁŘ: Zdrcující ne evropské integraci CAMERONE, ODSTUP: Farage slaví VÝSLEDKY: Britové zvolili odchod |
Legislativa, která jej zakotvila, totiž parlament ani vládu nijak nezavázala k respektování jeho výsledku.
Prakticky tak mělo celé hlasování podle odborníků pouze poradní funkci. Právní expert a komentátor David Allen Green přitom v deníku Financial Times upozornil, že vynechání jakéhokoli právního závazku není u britských referend zcela automatické. Když občané v roce 2011 hlasovali o změně volebního systému, jejich „ano“ nedalo britské vládě jinou možnost než vůli lidu naplnit.
Britští představitelé teď musí oficiálně aktivovat takzvaný článek 50 - část Lisabonské smlouvy, která hovoří o odchodu členské země. Teprve poté začne běžet dvouletá lhůta pro vyjednávání podmínek pro vystoupení. Nikde ovšem není psáno, že se to skutečně musí stát, případně kdy k tomu dojde.
Odklad článku 50, předčasné volby. Brexit se může protáhnout
Peter Catterall z Westminsterské univerzity je přesvědčený, že parlament, kde mají většinu konzervativci, bude s vystoupením z EU otálet. „Nejde jen o proevropské Toryovce, kteří o odkládání článku 50 už mluvili. Lidé jako Michael Gove (ministr spravedlnosti, pozn. red.) říkají, že procedury nechtějí zahajovat dřív než v roce 2018, neboť si myslí, že je teď nutné spoustu věcí urovnat,“ řekl už před referendem serveru Business Insider.
„Jako premiér udělám vše, co bude v mých silách, abych loď v příštích týdnech a měsících stabilizoval. Ale nemyslím si, že by bylo správné, kdybych zkoušel být kapitánem, který povede zemi do zcela nového cíle,“ oznámil v pátek premiér David Cameron. A dodal, že z čela vlády odejde do letošního října. Ačkoli se příští týden chystá do Bruselu vysvětlovat rozhodnutí Britů i to své, jeho slova naznačují, že Cameron sám zřejmě článek 50 neaktivuje.
Mezi favority, kteří by Camerona mohli ve funkci nahradit, přitom patří právě ministr Gove. Konzervativci by tedy mohli praktické dopady čtvrtečního referenda dál odkládat.
Jeho výsledky jsou přitom těsné, ale jasné. Pro vystoupení z EU se vyjádřilo 51,9 procent voličů. „Britští občané rozhodli o opuštění Evropské unie a jejich vůli musíme respektovat. Měli bychom být hrdí, že na těchto ostrovech v tak důležitých rozhodnutích věříme lidem,“ prohlásil po referendu Cameron.
Kromě výběru nového premiéra, který tento respekt a důvěru projeví, však existuje také možnost předčasných parlamentních voleb. Pokud by se po Cameronově rezignaci skutečně konaly a zvítězili v nich politici zastávající setrvání v EU, mohli by nakonec prohlásit, že jejich zvolení vlastně „přebilo“ starší výsledky referenda.
