Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Paroubek: Hlavním národním zájmem je Unie

  15:00aktualizováno  15:00
Žijeme sice v malé, leč v sebevědomé a nezamindrákované zemi, která se ve světě těší vynikající pověsti a nemá žádné nepřátele. Tak to alespoň vidí premiér Jiří Paroubek, který v rozhovoru pro MF DNES hovoří o svých názorech na zahraniční politiku.

Sjezd ČSSD - Jiří Paroubek na sjezdu ČSSD. | foto: Michal SváčekMF DNES

Přejít na volební speciál 

ČTĚTE TAKÉ:
Topolánek: Nepodlézejme Rusku a Číně

Pane premiére, které země jsou vám kromě České republiky nejsympatičtější?
Je jich víc. Francie, Chorvatsko, Švýcarsko, Rakousko, Švédsko...

Podle velkého průzkumu, který si nechala udělat MF DNES, uvedlo nejvíce lidí po stejné otázce na prvním místě Slovensko. Chci se však zeptat na něco jiného: má dnes Česko ve světě velké přátele?
Slovensko jsem neuvedl, protože je to svého druhu naše součást. Máme k Slovákům tak blízko, že to ani neberu jako cizinu, přestože jsou to dva státy.

A máme přátele?
V Evropě máme dobré vztahy se všemi zeměmi.

Vyjmenujte státy, které k nám mají velmi blízko.
Pamatuji si v případě Británie - ale platí to pro všechny země - na výrok lorda Henryho Palmerstona: "Velká Británie nemá přátele, má ale své zájmy." Žádný vážný problém v zahraniční politice dnes nemáme, i když vedeme spory s Kubou či s Běloruskem. Do všech vztahů vstupujeme sebevědomě, bez mindráků. To předtím nebývalo.

Máme ve světě nějaké nepřátele?
Neznám je.

Ke komu máme mít blíže? K velkým zemím, nebo je lepší orientovat se na ty menší, jako jsme my? Kromě Slovenska například na Rakousko, Maďarsko, na Dánsko či Nizozemsko?
Nerozlišuji velké či malé země. Chceme mít dobré vztahy s každým a naše prestiž roste. Jsme vnímáni jako stát s dobrým ekonomickým růstem a stabilní politickou strukturou. Je nerozumné orientovat se na nějaké skupiny států.

Jaké jsou naše národní zájmy, jimiž se řídí zahraniční politika?
Ty jsou určeny hlavně našimi hospodářskými zájmy...

... stínový ministr ODS Jan Zahradil říká, že ani naše členství v EU není prvořadým českým národním zájmem.
Ukazuje to jeho vidění světa a to, kam by zemi chtěl vést. ODS má problém s Evropskou unií, s Čínou, s Ruskem.

Podle vás je členství v Unii národním zájmem?
Ano. Prvořadým. Stejně jako členství v NATO. Máme zajištěnu bezpečnost a to nám uvolňuje ruce pro obchodní zájmy. Když jsme členy těchto organizací, musíme hrát podle jejich pravidel. Pan Zahradil si myslí, že pravidla fotbalového zápasu se dají měnit v průběhu hry. Já si to nemyslím.

Podívejme se na některé problémy současnosti. Vede se vášnivá diskuse kolem jaderného programu Íránu, který nemusí být pouze mírový. Pokud se teheránský režim se světovým společenstvím nedohodne, má být proti němu použita vojenská síla?
Nedávno jsem v Egyptě hovořil přes dvě hodiny s prezidentem Mubarakem. Podrobně mi vysvětlil své názory - i na Írán. Pak jsem sám korigoval svůj názor na tento problém.

Jak korigoval?
Nejsem stoupencem politiky appeasementu a nikdy jsem jím nebyl. V případě Íránu je však potřeba jednat, jednat a jednat. Klíč k úspěchu mají velmoci včetně Unie. Měly by najít konsenzus ve svém přístupu k íránskému jadernému programu.

A bez shody bude válka?
Musí ji najít.

Před každou válkou, naposledy proti Iráku, se dlouho hovořilo o tom, že se musí najít konsenzus. Ale on jej často ani nikdo hledat nechce...
Situace není stejná jako v případě Iráku. Důsledky války s Íránem by byly daleko vážnější.

Odpovězte mi otevřeně: bojíte se, že vypukne válka s Íránem?
Po jednání s prezidentem Mubarakem jsem poslal memorandum představitelům evropských států i velvyslanci USA u nás. Je v něm upozornění, že válka s Íránem může destabilizovat celou oblast.

V Íránu sídlí i vedení organizace Al-Kajda, což by mohlo vést k teroristickým útokům po celém světě. Vedlo by to i k růstu cen ropy, a to by na ekonomiku Západu dopadlo tvrdě. Pokud chce někdo destabilizovat svět, což může být právě Al-Kajda, tak by měl z války s Íránem radost.

Podaří se tedy válce zabránit?
Opakuji: musí se dál jednat. Řeknu jednu historickou paralelu. Když se staré Rakousko v roce 1914 rozhodovalo, zda udeří na Srbsko, tak se maďarský premiér zeptal: "Porazíme Srbsko. Ale co dál?"

Byli bychom v případě války spojencem USA? Expremiér Špidla i prezident Klaus mi totiž kdysi řekli, že se o tom, že jsme na straně Spojených států ve válce proti Iráku, dozvěděli až poté, co to Američanům oznámil ministr zahraničí Svoboda. Není takový postup skandální?
To bych nedopustil. Nevidím však důvod hovořit o válečném spojenectví. Je to zatím v abstraktní poloze. Předpokládám, že Spojené státy budou odpovědně zvažovat, jak postupovat. Navíc tento konflikt by definitivně destabilizoval Irák, kde je situace i tak nesmírně složitá.

Právě v případě války v Iráku se USA dopustily mnoha chyb. Jsme součástí koalice, jež svrhla Saddáma Husajna. Proč se v Iráku podařilo vyhrát válku, ale nepodařilo se vyhrát mír?
Řada amerických politiků pohlíží na Irák jako na zemi, kde je možné uplatnit standardní politické metody Západu, tedy parlamentní demokracii.

Ale například podle egyptského prezidenta Mubaraka Irák potřebuje ve svém čele silného státníka, který by měl možná až autokratické rysy a opíral by se o silnou armádu, která by hrála podobnou roli jako armáda v Turecku. Že bude zárukou určitého vývoje. Bohužel, irácká armáda zatím v takovém stavu není.

Bylo tedy správné svrhnout Saddáma?
Pokud nebylo možné se s ním dohodnout, tak ano. Nebyl jsem u toho rozhodování, tak o tom nemám všechny informace.

V souvislosti s Irákem opět vzrostla vlna antiamerikanismu, a to nejen v muslimském světě, ale i v Evropě. Také v průzkumu MF DNES se USA objevily jako země, kterou mnoho Čechů považuje za nebezpečnou. Co se děje ve vztahu k Americe?
Nás se to tolik netýká.

Vy nic takového v Česku nepozorujete?
Ne. A nepozoruji to ani ve vlastní straně. Přitom před několika lety jsem měl pocit, že někteří lidé v ČSSD měli antiamerické postoje.

Nemůže být pro Evropu do budoucna nebezpečné, pokud by se její vztahy s USA ještě zhoršily?
Nemyslím si, že k tomu dojde. Je to jako sourozenecký vztah. Tu a tam jsou rozvadění a mají na věci rozdílné názory. Dobré a těsné vztahy s Amerikou jsou pro Evropu nezbytné.

Vzestup antiamerikanismu je spojován i s osobou prezidenta George Bushe. Jak se na něj díváte vy?
Respektuji ho.

To jste mi neodpověděl.
Více mi vyhovoval Bill Clinton, který byl intelektuál a mimořádně bystrý člověk. Bush je z jiného těsta. Jenže Američané mu rozumějí. Nebo možná rozuměli, teď je to asi trošku horší. To je však osud politika v každé demokratické zemi.

Česká republika má poměrně dobré vztahy s Izraelem i s Palestinci. Jenže izraelská zeď, která vyrůstá a obklopí palestinská území, vede po místech, která druhá strana považuje za svá. V palestinských volbách zase vyhrál fundamentalistický Hamas, jenž podporuje terorismus. Jak se zachováme?
Budeme mít dobré vztahy s oběma stranami i do budoucna. Ta zeď je symbolem určité izraelské politiky, s kterou se Palestinci nemohou ztotožnit. Z bezpečnostních důvodů zeď chápu, pokud brání terorismu. O tom, kudy vede, se musí jednat.

Existuje nějaká komunikace české vlády a vládního Hamasu?
Jsme v předvolebním období a na žádné kontakty ani nebyl čas.

Vy byste přijal představitele Hamasu?
Záleží na postoji Evropské unie, nevím, proč bychom z něj měli nějak vybočovat. Ale byl bych rád, abychom nedávali prostor v Palestině někomu jinému tím, že jí definitivně omezíme finanční pomoc. Otvírá to možnosti například právě Íránu, a to není moc moudré.

Když hovoříte o vybočování, náš postoj je přece jenom trochu jiný než postoj celé Unie, a to v případě Kuby a Běloruska.
Pokud bych byl ministrem zahraničí, tak bych nebyl ke Kubě vstřícnější, ale více bych s ní komunikoval.

A je Lukašenkova vláda v Bělorusku posledním diktátorským režimem v Evropě?
Spíše je to autoritativní režim. Je však jenom otázka času, kdy i tato země nastoupí na cestu demokracie.

Další režimy, které jsou často kritizovány, jsou v Číně a v Rusku. Jak se má malý stát chovat k podobným velmocím s autoritářskými rysy?
Sebevědomě, bez předsudků a mindráků. Jsme sice proti nim trpaslíkem, ale například Čína nás tak nevnímá. Vidí nás možná jako nejvhodnějšího partnera v rámci Evropské unie. Podobně Rusko.

Zjednodušeně řečeno: máme zapomenout na kritiku porušování lidských práv a věnovat se jen hospodářským vztahům?
Politické vztahy vytvářejí pouze rámec k obchodu. Ale my se máme vyjádřit k lidským právům. V rámci Evropské unie a jednání s Čínou tak činíme.

Nepozoroval jsem, že by kromě exprezidenta Václava Havla někdo z našich politiků kritizoval ruského prezidenta Putina - a ten pojímá demokracii skutečně mimořádně svérázně.
Nevím, zda má česká zahraniční politika kritizovat některé kroky prezidenta Putina, pokud to není diktátorský režim. Kdyby to byl diktátorský režim, tak se musíme zamyslet nad kvalitou či vůbec nad vztahy s jakoukoli zemí.

V minulé volební kampani byly tématem i poněkud napjaté vztahy s Německem a s Rakouskem. V prvním případě kvůli sudetským Němcům, v druhém kvůli Temelínu. Teď je ticho. Proč?
Je to především díky naší vládě, její umírněné politice.

Ne že bych nečekal, že to řeknete...
V tomto případě není možné říci: čím hloupější sedlák, tím větší brambory. Symbolické gesto, které jsme udělali k německým antifašistům, ohromně uvolnilo ledy. Mám výborné vztahy s Gerhardem Schröderem a mohu je mít i s kancléřkou Angelou Merkelovou. Věřím, že to platí i z druhé strany. Dobře si rozumím i s rakouským kancléřem Schüsselem. To má vliv na naše oficiální vztahy.

Česko má dlouhou hranici a velký obchod s Bavorskem, ale jeho dlouholetý předseda vlády Edmund Stoiber zde nikdy na oficiální návštěvě nebyl, protože je považován za patrona vyhnaných sudetských Němců. I to se může změnit?
Mohu vám ukázat lva, kterého mi poslal jako symbol Bavorska...

Doufám, že není živý...
Ne. Přivezl mi ho bavorský ministr hospodářství Erwin Huber. On je jedním z možných nástupců Edmunda Stoibera a jedním z jeho nejbližších spolupracovníků. Shodli jsme se, že chybí osobní kontakt s panem Stoiberem. Pokud budu po volbách premiérem, tak se chci v průběhu léta s ministerským předsedou Stoiberem alespoň neformálně sejít.

To by byl skutečně určitý průlom.
Uvažuji, že by se to mohlo odehrát někde v pohraničí, například v Domažlicích či poblíž na německé straně. Chci s ním hovořit o vzájemné spolupráci a chci uzavřít jednu kapitolu našich vztahů.

To by bylo zajímavé, ale uvidíme, jak to dopadne. V případě zahraniční politiky existuje už od vzniku Česka, tedy přes 13 let, určité napětí mezi prezidenty, premiéry a šéfy diplomacie. To našemu obrazu v cizině neprospívá. I vy jste se dostal do několika konfliktů s Václavem Klausem. To se ani v zahraniční politice nemůžete dohodnout?
S ministrem zahraničí nejsem v žádném větším konfliktu. Pokud jde o prezidenta, tak on v řadě případů nerespektuje to, že za zahraniční politiku nese odpovědnost vláda. Politici a politické elity v Evropě berou názory Václava Klause jako určitou kuriozitu.

Jaké je vlastně jméno České republiky ve světě?
Je vynikající. Někdy nás v případě hodnocení našeho hospodářství už berou jako "malé" Německo, i když to je poněkud přecenění. Je to však zdrojem sebevědomí pro všechny.

Rozumíte si osobně ještě s jinými zahraničními politiky kromě Schrödera a Schüssela?
Určitě se švédským premiérem Perssonem, Tonym Blairem, Jacquesem Chirakem, brazilským prezidentem Lulou, marockým premiérem i dalšími. Jsou to velmi otevření, přátelští lidé. Velcí státníci umějí dobře komunikovat, mají obecně velkou empatii.

Existuje politik z minulosti, který vás něčím inspiroval?
Československý prezident Edvard Beneš. V politickém dávnověku pak francouzský král Jindřich IV.

A je kromě Česka země, ve které byste mohl trvale žít?
Trvale asi ne. Pár měsíců v roce bych mohl žít u pobřeží ve Francii, v Normandii nebo v Provence.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Absolventi medicíny nemohou nastoupit do ordinací, stát hledá nápravu

Stovka absolventů medicíny a zájemců o praktické lékařství nemůže pokračovat v dalším studiu. Znemožňuje jim to novela zákona o specializačním vzdělávání...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.