Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ozbrojené konflikty hrozí po celém světě, upozorňují experti

  11:19aktualizováno  11:19
Pokud by si někdo představoval, že nadcházející rok bude z hlediska bezpečnosti klidnější, je na omylu. Vyostřování vztahů, výbuchy násilí i otevřené ozbrojené konflikty hrozí takřka po celém světě, upozorňují experti.

Jihokorejský voják na stráži (26. listopadu 2010) | foto: AP

Afghánistán, Pákistán, Irák, Korejský poloostrov, Írán, Pobřeží Slonoviny, Demokratická republika Kongo, Somálsko, Jemen, Gaza, západní břeh Jordánu nebo Venezuela. To je jen malý výčet míst, kterým by v následujících měsících svět měl věnovat bedlivou pozornost.

Do popředí zájmu se už na konci loňského roku dostal Korejský poloostrov. Napětí mezi komunistickou KLDR a sousední Jižní Koreou vygradovalo, když severokorejské dělostřelectvo nečekaně napadlo ostrov Jonpchjong, který patří Jižní Koreji. Po více jak půlstoletí příměří se obě země opět dostaly na pokraj války.

Plameny na vojenské základně na ostrově Jonpchjong po zásahu severokorejským granátem (23. listopadu 2010)"Je naprosto nepředvídatelné, co severokorejský režim může udělat," konstatoval politolog Petr Suchý.
Severokorejská armáda rozmístila většinu ze svých 13 tisíc dělostřeleckých zbraní s dalekým dostřelem podél demilitarizované zóny rozdělující Korejský poloostrov. Je připravena spustit nečekanou palbu na jihokorejskou metropoli Soul, která leží pouhých 50 kilometrů od hranice.

Na hranicích jsou také nové výkonnější tanky, které severokorejská armáda získala, a v neposlední řadě 200 tisíc příslušníků zvláštních jednotek vycvičených k vraždění a vyvolávání chaosu v Jižní Koreji, konstatuje se v pravidelné jihokorejské bezpečnostní zprávě. Soul v ní označuje KLDR za "nepřítele". Před dvěma lety byla v dokumentu označována pouze za "přímou a vážnou hrozbu".

"Může se stát cokoliv, ale také třeba vůbec nic. Klidně dneska večer může dojít k vojenskému převratu a nikdo se tomu ani nebude příliš divit," řekl expert na vojenství a publicista Lukáš Visingr.

Klíčový rok pro spojence

Klíčovým bude letošní rok pro další vývoj v Afghánistánu. Spojenci NATO mají ve válce proti povstalcům v zemí 150 tisíc vojáků, většinu tvoří americké síly a Washington chce v červenci začít své jednotky pomalu stahovat.

Uplynulý rok tam byl přitom rekordně tragický - umírali zahraniční vojáci, vládní vojáci i civilisté. Jinak soupeřící povstalecké skupiny přitom začaly v zájmu boje proti zahraničním jednotkám spolupracovat a spojovat se. (Krvavá afghánská bilance: jeden mrtvý spojenec za každé dva povstalce)

A jestliže bezpečnostní situace není dobrá v Afghánistánu, pak rozhodně není dobrá ani v sousedním Pákistánu, kde povstalci doplňují síly před dalšími akcemi. Obě země jsou jako spojité nádoby. Z třiceti největších teroristických útoků v uplynulém roce se takřka polovina odehrála právě v Pákistánu.

Neznámí ozbrojenci zapálili na jihu Pákistánu 27 cisteren s palivem pro jednotky v Afghánistánu (1. října 2010)Nejčerstvějším dokladem tamější situace je smrt guvernéra provincie Paňdžáb Salmána Tasíra. Vlivného liberálního politika 4. ledna zavraždil člen jeho vlastní ochranky. Údajně proto, že kritizoval kontroverzní zákon o rouhání. (Bodyguard zastřelil pákistánského politika, který odmítal zákon o rouhání)

Íránské jaderné experimenty

Nervózní by podle expertů měl být svět i ohledně íránského jaderného programu. "Zvláště Evropě by nemělo nic uniknout. Nelze však odhadovat, jakým směrem se bude situace ubírat. Zda se podaří obnovit rozhovory s Teheránem, nebo ne," uvedl politolog Petr Suchý.

Írán sice odmítal a odmítá, že by jeho jaderný program byl určen k výrobě zbraní, Spojené státy a další západní země však režimu v Teheránu ani v nejmenším nevěří. Írán i přes nové sankce OSN neustále vyvíjí nové a výkonnější rakety a snaží se dobývat i vesmír. (Írán opět míří do vesmíru. Nové satelity mohou být hrozbou)

Obavy mají pochopitelně i nejbližší sousedé a nejen Izrael. A proti íránské hrozbě má chránit i nový protiraketový deštník NATO, který má před raketami přikrýt obyvatele všech členských zemí.

Africké a latinskoamerické rozbušky

Vlnu nového násilí lze očekávat na africkém kontinentě. Například nejčerstvější události v Pobřeží Slonoviny ukazují, že k výbuchu a krvavým střetům stačí velmi málo. (Spor dvou prezidentů o zemi krvavých diamantů ohrožuje životy)

Vojáci Pobřeží slonoviny, kteří jsou loajální Laurentu Gbagbovi, stojí před hotelem Golf, odkud úřaduje Alassan Ouattara (3. ledna 2011)Pobřeží slonoviny je už roky de facto rozdělené na převážně křesťanský jih a muslimskými rebely kontrolovaný sever. Od nedávných voleb má také dva prezidenty. Právoplatný je samozřejmě jenom jeden, jenže ten druhý se nehodlá vzdát.

Na pomyslném sudu s dynamitem sedí i některé latinskoamerické země v čele s Venezuelou. "Pokud tam dojde k nějaké hlubší ekonomické krizi, je velmi reálné, že lidé, kteří nyní prezidenta Cháveze oslavují, budou později chtít nemilosrdně jeho hlavu," konstatoval Lukáš Visingr.

USA a Východ v českém hledáčku

Z regionálního hlediska bude podle politologa Břetislava Dančáka důležité sledovat průběh evropského předsednictví Maďarska a poté Polska. A to hlavně v souvislosti s iniciativou, kterou během svého předsednictví nastartovala Česká republika. Jde především o partnerství s východními zeměmi jako Ukrajinou nebo Ázerbájdžánem a také energetickou bezpečnost.

Z českého pohledu bude velmi záležet na vývoji lepšících se americko-ruských vztahů. Tedy zda se podaří ratifikovat v Praze uzavřenou novou smlouvu START o jaderném odzbrojení a jak se Rusko nakonec postaví k budování nové protiraketové obrany, která byla Moskvě donedávna trnem v oku zvláště kvůli umístění amerických antiraket v Polsku a radarové základny na českém území.

V nynějším aliančním projektu se přitom uvažuje i o tom, že by centrum včasného varování před balistickými raketami mohlo stát v Česku. "Uvidíme, jakou dynamiku českým vtahům s USA přinese nově jmenovaný americký velvyslanec," dodal Dančák.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Polská skupina Orlik na Dnech NATO v Ostravě
Na Dny NATO v Ostravě se slétnou stíhači, akrobaté i průzkumné stroje

Moderní i historické stíhací letouny, průzkumné i transportní stroje a akrobatická skupina. Organizátoři blížících se Dnů NATO v Ostravě slibují na září na...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.