Pobřeží slonoviny je už roky de facto rozdělené na převážně křesťanský jih a muslimskými rebely kontrolovaný sever. Od nedávných voleb má také dva prezidenty. Právoplatný je samozřejmě jenom jeden, jenže ten druhý se nehodlá vzdát. A svět tak s obavami sleduje, jak přetahovaná o prezidentské křeslo v kakaové velmoci dopadne.
Jedna občanská válka - v níž zemřely tisíce lidí - v zemi skončila teprve před několika lety, a v posledních týdnech znovu v ulicích tekla krev. Zahynulo nejméně 170 lidí, možná jich bylo i více. OSN se snaží ověřit zprávy o masových hrobech. Před novým krveprolitím v zemi varoval v poslední době kde kdo, včetně místních politiků.
Válku by mohly zaplatit krvavé diamanty
Varovný prst zvedli i představitelé Kimberleyského procesu, jenž dohlíží na prodej diamantů: drahocenné minerály by další krveprolití mohly financovat. Diamanty z Pobřeží slonoviny jsou totiž stále oficiálně uznávané jako krvavé, tedy sponzorující povstalce a ozbrojené konflikty. Vláda už roky nemá pod kontrolou sever země a rebelové z řad Forces Nouvelles za minerály propašované do sousedních zemí mohou zbrojit.
Pobřeží slonovinyOficiální název République de Côte d´Ivoire pochází z minulosti, kdy byla oblast centrem obchodu se slonovinou. Zdroj: ČTK |
Z Pobřeží slonoviny pašeráci vyvezli v posledních letech diamanty za desítky až stovky miliony dolarů. Drahocenné minerály přitom pomáhaly financovat občanskou válku v zemi v letech 2002 až 2003, připomněla agentura AFP. A historie by se mohla opakovat. Zatímco vojáci podporují stávajícího prezidenta Laurenta Gbagba, který nechce uznat volební porážku, rebelové stojí za Alassanem Ouattarou, jehož jako vítěze uznává mezinárodní společenství.
Mír ano, ale jednání ne
Situace v západoafrické zemi zůstává velmi napjatá. Laurent Gbagbo v úterý sice zmírnil svou rétoriku, nicméně svému slibu stáhnout vojáky od hotelu, z něhož operuje Alassane Ouattara, zatím nedostál. A je otázkou, do jaké míry bude opravdu otevřen dalšímu jednání a "mírovému řešení", jak avizoval. V každém případě hodlá u moci setrvat.
Stejně tak Alassane Ouattara, který se v prvním televizním rozhovoru nechal ve středu slyšet, že vojenská intervence nemusí znamenat, že zemi zachvátí další občanská válka. Stejně jako jeho rival i on prý upřednostňuje mírové řešení, nicméně Gbagbo dle něj musí předat moc.
"Vše, co musí být uděláno, a stalo se i v dalších afrických zemích, je odstranit Gbagba z jeho prezidentského paláce," prohlásil Ouattara s tím, že se Gbagbo svým úterním prohlášením pouze snaží získat trochu více času k rekrutování žoldáků najatých na zabíjení obyvatel a také na to, aby dostal ze země peníze.
Laurent Gbagbo
Alassane Ouattara
Regionálnímu sdružení západoafrických států ECOWAS, které se snaží vyjednat mírové řešení v zemi, se sice vojensky zasahovat příliš nechce, ale tato možnost stále hrozí, píšou světové agentury. Rebelové se nechali slyšet, že by případnou intervenci podpořili.
Slonovinový zázrak a "dobrý" diktátor
Přitom Côte d'Ivoire, jak zní originální název země, léta mohlo jít příkladem dalším africkým státům. Poté, co západoafrická země v roce 1960 vyhlásila nezávislost na Francii, dlouho se jí dařilo a patřila k nejúspěšnějším zemím Afriky. Hovořilo se dokonce o "slonovinovém zázraku".
|
Za jeho vlády se Pobřeží slonoviny vyšvihlo na první místo v globální produkci kakaa. Západoafrický stát se také stal předním africkým vývozcem ananasů a palmového oleje. Po dvě desetiletí rostla ekonomika Pobřeží slonoviny v průměru o 10 procent ročně.
První problémy se ohlásily v roce 1980, kdy světová recese a místní sucho zasáhly i "slonovinový zázrak". Když pak v roce 1996 Houphouët-Boigny zemřel, k moci se dostal Henri Konan Bédié a ten - stejně jako pozdější prezident Laurent Gbagbo - zahrál v zemi na nacionalistickou strunu.
Svým národnostním konceptem v prvé řadě vyřadil ze hry o prezidentský post muslima Alassaneho Ouattaru pro jeho údajné státní občanství Burkiny Faso, které měl zdědit po rodičích. V roce 1999 země zažila vojenský puč generála a o rok později soud Outtarovi opět zakázal kandidovat ve volbách.
Obyvatelé města Bouaké ovládaného rebely prchají během občanské války na jih Pobřeží slonoviny (11. října 2002)
Félix Houphouët-Boigny večeří v Elysejském paláci s Franoisem Mitterrandem (9. července 1981)
Volby vyhrál křesťan z jihu Laurent Gbagbo a napětí se stupňovalo. V září 2002 se muslimští důstojníci pokusili v několika městech o převrat a na severu uspěli. Ozbrojený konflikt si během let 2002 až 2003 vyžádal životy tisíců lidí a oficiálně obě strany uzavřely příměří až v roce 2007. Přesto vláda nad severem stále nemá kontrolu. Nadějí na uklidnění situace byly nedávné prezidentské volby.
Farmáři najdou způsob, jak kakao světu dodat
Jak situace v Pobřeží slonoviny nakonec dopadne, ovlivní pravděpodobně i takové věci, jako je výroba čokolády. Jelikož západoafrická země stále zůstává největším vývozcem kakaa na světě (zaujímá 40 procent exportu), jeho cena vyskočila během prvních týdnů povolebních tahanic zhruba o deset procent nahoru.
Mírové síly OSN v ulicích Abidžanu (4. ledna 2011)
Případný konflikt nicméně pravděpodobně nebude znamenat, že svět přijde o svou oblíbenou pochoutku. Během předešlé občanské války byl vývoz obrovský a dá se čekat, že by tomu tak bylo i během dalšího možného konfliktu, míní dle agentury Reuters analytici. Kvůli větším problémům dostat kakao ze země by se spíše mohly zpozdit dodávky.
Částečně je to způsobeno tím, že kakao pěstují na Pobřeží slonoviny tisíce malých nezávislých farmářů, kteří potřebují příjem a nepřestanou kakao produkovat, uvedla televize BBC na svém webu. A pokud se normální kanály pro prodej zboží - například kvůli bojům v Abidžanu - uzavřou, najdou si jinou cestu, jak kakao prodat, třeba v menším množství přes hranice s okolními státy, podotkla BBC.
