Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bezpilotní letadla škodí i svým pánům, zanechávají jim šrámy na duši

  20:09aktualizováno  20:09
Řízení bezpilotního letadla se může zdát jako práce snů. Něco jako počítačová hra, navíc dobře placená. Zmáčknete tlačítko a nepřítel USA je na cucky. Operátoři robotických strojů se ale v poslední době ozývají, že trpí psychickými problémy a stresem.

Americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper | foto: Profimedia.cz

Zatímco se Američané postupně chystají na odchod z Afghánistánu, likvidaci gerilových bojovníků Talibanu skrývajících se v nepřístupných horách na hranicích s Pákistánem čím dál více obstarávají bezpilotní letadla. Takzvané drony útočí také v Jemenu či v Somálsku a další špionážní stroje křižují nebe nad Íránem či Severní Afrikou.

Operátoři robotických letadel často sedí na druhém konci světa a skrze čidla rozhodují o životě a smrti lidí. V poslední době se nechávají slyšet, že to je velmi ošklivá, stresující a náročná práce. A navíc ne zas tak dobře placená.

Britský The Economist upozornil, že podle studie amerického letectva z roku 2011 téměř půlka operátorů špionážních bezpilotních letounů trpí vysokou mírou stresu. Platí to i pro civilisty, kteří pracují pro společnosti jako je např. Boeing nebo Lockheed Martin. Špionážní letadla, která obsluhují, nejsou vybavena žádnými raketami, operátoři si přesto stěžují na vysokou mírou stresu.

"Viděl jsem věci, které jsem vidět nechtěl"

Andrew Lohmar pilotoval sledovací drony ScanEagle pro americké námořnictvo více než pět let. Sloužil v Iráku, na lodích i na ropné plošině v Perském zálivu. V roce 2009 jeho stroj sledoval nákladní loď Maersk Alabama, kterou unesli somálští  piráti (o záchraně amerických rukojmí čtěte více zde). Spolu se svým parťákem pracoval na střídačku nepřetržitě pět dní v kuse.

"Byly časy, kdy jsem viděl věci, které jsem opravdu vidět nechtěl, včetně umírajících lidí," řekl časopisu The Economist Lohmar. "A pak jsem pochopil, že ti lidé na druhé straně kamery jsou také lidé. Například jsem viděl 'padoucha', jak si hraje se svými dětmi," dodal.

Jeho kolegové nedávno dokonce založili vlastní odbory, skrze které si chtějí vyjednat lepší platy a pracovní podmínky. Prezident organizace Sam Trevino upozorňuje, že kvalifikovaní piloti dronů si dříve vydělávali až 100 000 dolarů ročně (2 miliony korun), nyní to ale už zdaleka není tak dobře placená práce. Američtí vojáci se stahují domů, práce je méně a nespokojenost mezi operátory roste.

Diplom za více než 1 600 zabití

Vojáci, kteří na dálku ovládají bojové drony, mají do nových odborů vstup zakázán. I z armády se však v poslední době ozývají hlasy, že řízení bezpilotních zabijáků může zanechat na duši citelné šrámy. Dokládá to příběh Brandona Bryanta,  který pět let ze základny v Nevadě řídil drony Predator operující na Blízkém východě.

Bryant v nedávném rozhovoru pro NBC řekl, že když odešel v dubnu 2011 z aktivní služby, dostal certifikát, ve kterém byl poctěn za zabití 1 626 nepřátel. Letectvo toto číslo sice popřelo, Američany však šokovaly i otřesné detaily zdánlivě mechanizované práce.

"Viděl jsem jednoho chlápka, jak se snaží utíkat pryč, chyběla mu ale noha. Viděl jsem, jak krvácí a pomyslel jsem si, že ta krev je horká," popsal v televizi misi, kterou sledoval skrze termovizory. Na monitoru viděl, jak muž umírá a jeho tělesná teplota postupně získává stejnou barvu jako okolní země.  "Vždy, když jsem pak zavřel oči, viděl jsem každý pixel," svěřil se veterán, kterému diagnostikovali posttraumatickou stresovou poruchu.

Podobné scény ho nakonec dohnaly k tomu, že se cítil jako sociopat, který ztratil respekt k lidskému životu. Nakonec musel kvůli psychickým problémům řady letectva opustit. Minulý rok poskytl rozhovor německému listu Der Spiegel, ve kterém tvrdil, že jeho stroj během jedné mise zabil dítě. Bryantovi bývalí nadřízení to rezolutně popřeli a uvedli, že domnělou lidskou obětí byl pes.

"Hrozili mi, že mě vykuchají"

"Nenastoupil jsem do armády, abych zabíjel lidi," řekl v NBC Bryant. "Skončil jsem na pozici, kde jsem to dělat musel. Sice ne osobně, ale přímo jsem se podílel na akcích, kde k tomu dochází."

Web Huffington Post podotýká, že počty civilních obětí bezpilotních letadel nikdo přesně neví. Americkým novinářům se nedávno dostal do rukou důvěrný spis CIA, ze kterého vyplývá, že ani tajná služba často netuší, kde a na co drony vlastně útočí.

Poté, co Bryant promluvil pro NBC, dostal několik zlověstných vzkazů od bývalých kolegů, kteří měli pocit, že je zradil. "Dostal jsem spoustu výhrůžek, například fyzické hrozby, že kdyby mohli, tak mě najdou a vykuchají," řekl Bryant.

O psychických šrámech operátorů ví své i psycholožka Shauna Sperryová, která na základně v Nevadě pracovala. "Jsou tak mladí," říká na adresu lidí, kteří mají drony na starosti. "Dělají, co musí, ale platí za to určitou cenu," dodává.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.