Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srbský kvazistát smetla chorvatská bouře, zahynuli v ní i dva Češi

  9:53aktualizováno  9:53
Západní Balkán si připomíná dvacet let od zániku takzvané Republiky srbská Krajina. Mezinárodně neuznaný stát, který zabíral třetinu Chorvatska, zlikvidovala chorvatská vojenská operace nesoucí jméno Bouře. Při minometném útoku tehdy zahynuli i dva čeští vojáci.

Chorvatská vlajka nad dobytým Kninem (5. srpna 1995) | foto: Profimedia.cz

Když v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko nezávislost na Jugoslávii, Srbové žijící na území dnešního chorvatského státu to odmítli a v prosinci téhož roku vytvořili vlastní státní útvar, který měl být později spojen s Jugoslávií.

Poloha Republiky srbská Krajina (RSK) ve středu Chorvatska výrazně ztěžovala pozemní spojení Záhřebu s dalmatským pobřežím a mezi Chorvaty a Srby vzápětí vypukla válka, která šokovala Evropu svojí krutostí.

Klid zbraní, uzavřený v lednu 1992, na více než tři roky jen zachoval status quo. Zatímco chorvatské ozbrojené síly za tu dobu dostaly i s přispěním amerických instruktorů kvalitní výcvik a získaly také dostatek zbraní, stát chorvatských Srbů, neuznaný ani Miloševičovou Jugoslávií, spíše přežíval. Osudy RSK, odkud během bojů uprchla většina Chorvatů a Srbové se stali výraznou majoritou, navíc ve stínu událostí v Bosně zůstávaly stranou mezinárodního zájmu.

Chorvatskou ofenzívu před 20 lety nezastavila ani přítomnost mírových sil OSN, v nichž působila i česká jednotka. Modré přilby dostaly dvě hodiny, aby se připravily na přicházející útok. Druhý den operace nicméně při chorvatském ostřelování pozorovacího stanoviště poblíž města Gospič zahynuli dva čeští vojáci Petr Valeš a Luděk Zeman.

Za čtyři dny byl konec

Většinu území Republiky srbská Krajina chorvatská armáda dobyla během pouhých čtyř dnů, zbytek na východě země získali Chorvaté diplomatickou cestou o tři roky později.

Fotogalerie

Úspěšná ofenzíva se však neobešla bez excesů proti civilnímu obyvatelstvu, nápadně připomínajících odplatu za události z roku 1991. Násilnosti, kvůli nimž skončila před soudy řada velitelů, provázel hromadný úprk Srbů.

Odhady počtu uprchlíků se pohybují mezi 150 000 až 250 000 lidmi, z nichž se i po 20 letech vrátilo zpět jen málo. Během pouhých pěti let tak na počátku 90. let minulého století zaniklo srbské osídlení území, jehož historie se pod habsburským patronátem začala psát už v 16. století.

Operace Bouře je dodnes bolavým místem chorvatsko-srbských vztahů. Důkazem jsou třeba reakce na to, když v listopadu 2012 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii zprostil obvinění z válečných zločinů generála Anteho Gotovinu, který operaci Bouře velel (více čtěte zde).

Zatímco v Chorvatsku vypukly oslavy, srbský prezident označil verdikt za „politické rozhodnutí a nikoli zákonný rozsudek“. Staré rány jitří i letošní velké oslavy 20. výročí operace, které se chystají v Záhřebu i někdejším centru RSK, městě Knin.

MAPA: Republika Srbská Krajina
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záchranáři prohledávají trosky školy Enrique Rebsamen v mexické metropoli po...
Počet obětí v Mexiku vzrostl na 273, ze zřícené školy vyprostili všechny děti

Ničivé zemětřesení v Mexiku má už 273 obětí, z toho 137 v samotné metropoli. Informoval o tom ve čtvrtek úřad mexického prezidenta s tím, že mtrví jsou hlášeni...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci Akademie obranných věd v...
Kimovy nadávky trápí americké novináře, lámou si hlavu s přesným výkladem

Urážky a vulgarity adresované Spojeným státům ze strany severokorejského režimu a vůdce Kim Čong-una stále více trápí americké novináře. Ti totiž mají čím dál...  celý článek

Kampaň před německými parlamentními volbami 2017
Německým politikům přišly dopisy s bílým práškem. Byla to jedlá soda

Několik vrcholných německých politiků dostalo krátce před nedělními parlamentními volbami výhružné dopisy s podezřelým bílým práškem. Nakonec se ukázal jako...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.