Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Haagský soud obrátil. Chorvatský generál Gotovina si 24 let neodsedí

  9:49aktualizováno  22:12
Tribunál v Haagu zprostil viny chorvatského generála Ante Gotovinu. Účastník balkánských válek si přitom měl původně odsedět 24 let ve vězení. V odvolacím procesu byl osvobozen i další chorvatský generál Mladen Markač. Na osvobozené generály čekalo na náměstí v Záhřebu asi 50 tisíc lidí.

Někdejší chorvatský generál Ante Gotovina během odvolacího soudu v Haagu (16. listopadu 2012) | foto: AP

Osvobození generálové Gotovina a Markač jsou nyní v Chorvatsku. Na záhřebském letišti je v rámci vojenské ceremonie přivítal premiér Milanović

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu v odvolacím procesu osvobodil chorvatské generály Ante Gotovinu a Mladena Markače, odsouzené za válečné zločiny. Za podíl na vyhánění a smrti chorvatských Srbů během občanské války v polovině 90. let oba loni dostali vysoké tresty 24, respektive 18 let vězení.

Gotovina podle obžaloby nařídil během jugoslávských válek útoky na civilní cíle, které měly demoralizovat srbské obyvatelstvo a vyhnat ho pryč. Odvolací soud ale neshledal, že Chorvati na nevojenské cíle mířili úmyslně: "Bez prokázání, že útoky dělostřelectva byly protiprávní, nelze zachovat původní rozsudek," citovala jeho vyjádření agentura Reuters.

Balkánští viníci

Před mezinárodním soudním tribunálem v Haagu se střídají další velké ryby balkánských válek z devadesátých let. ICTY soudí bývalého prezidenta bosenské Republiky srbské Radovana Karadžiče, který je viněn mimo jiné i z masakru ve Srebrenici. Minulý rok se do Haagu podařilo dostat i bosenskosrbského generála Ratko Mladiče a prezidenta samozvané Republiky srbská Krajina Gorana Hadžiče. Největší ryba však spravedlnosti vyklouzla. Někdejší jugoslávský prezident Slobodan Miloševič zemřel v roce 2006 v průběhu svého procesu na selhání srdce.

Soud navrhl okamžité propuštění Gotoviny, který v devadesátých letech velel chorvatské armádě v okolí Splitu. Mladen Markač byl vysokým představitelem tehdejší chorvatské policie.

Obžalovaní na osvobození v soudní síni reagovali prakticky bez emocí.

"Osvobozením Gotoviny ztratil haagský tribunál svou veškerou důvěryhodnost," vyjádřil se k novému verdiktu zástupce srbského premiéra Rasim Ljajič. "Je to ukázka selektivního práva a to je horší než žádné právo," dodal Ljajič.

Za "neuvěřitelný a hanebný" označil rozsudek dle serveru oslobodjenje.ba i prezident bosenské Republiky srbské Milorad Dodik. Srbský list Blic.rs zase popsal, že Chorvaté přivítali zločince jako hrdiny.

"Je zcela jasné, že tribunál se uchýlil k politickému rozhodnutí a ne k zákonnému rozsudku. Dnešní rozsudek nepřispěje k uklidnění situace v regionu a otevře staré rány," uvedl v písemném prohlášení srbský prezident Tomislav Nikolič.

"Tento den utvrdil mou víru v mezinárodní právo a spravedlnost," reagoval naopak v prohlášení chorvatský prezident Ivo Josipovič. "Rozsudek potvrdil to, v co jsme v Chorvatsku všichni věřili, že generálové Gotovina a Markač jsou nevinní, že chorvatské vedení i jeho armáda neorganizovali kriminální činy sloužící k vyhnání obyvatelstva a že Chorvatsko nepořádalo etnické čistky. Činy našich obhájců svobody jsou oceněníhodné," pokračoval Josipovič dále.

Modlitba za své hrdiny

Mnoho lidí v Chorvatsku čekalo na výsledek odvolacího soudu s nadějí, generál je v zemi dodnes považován za hrdinu. Chorvatští váleční veteráni proto ve čtvrtek svolali na záhřebské náměstí bána Josipa Jelačiče několikatisícové shromáždění, kde se účastníci měli za své hrdiny modlit. Na výrok soudu hromadně čekali i ve Splitu, Zadaru, Šibeniku, Osijeku a Kninu.

Fotogalerie

Na hlavním záhřebském se však přes den shromáždilo asi 50 tisíc lidí. Davy sledovaly rozsudek v přímém přenosu na velkoplošné obrazovce, skandovaly "Ante, Ante" a slavily máváním chorvatských vlajek a bojových praporů, popisuje ČTK.

Chorvatsko pro generály poslalo vládní speciál, který je odpoledne dopravil do Záhřebu. Na letišti uvítali letadlo hasiči gejzíry z vodních děl, poté následoval krátký ceremoniál za účasti premiéra, dalších politiků a představitelů armády.

"Jsme velmi šťastní, že tu můžeme být s vámi. Je to naše společné vítězství. Válka nyní patří historii, dívejme se do budoucna. Děkuji a hodně štěstí," prohlásil Gotovina ke shromáždění desetitisíců svých příznivců.

Gotovina před dopadením dlouho unikal, zatčen byl až v prosinci 2005 na Kanárských ostrovech. Tehdy už se stal zjevnou překážkou pro přijetí Chorvatska do Evropské unie, ztratil proto rozhodující politickou podporu. Jeho zatčení však vyvolalo v zemi protestní demonstrace. Generál Markač se vzdal ICTY v březnu 2004.

Obžaloba během procesu tvrdila, že oba generálové se v roce 1994 dopustili zločinů proti lidskosti během dobývání samozvané Republiky Srbská Krajina (RSK). Nechali zabít 324 Srbů, další desetitisíce lidí musely utéct. Chorvatští vojáci postupovali podle některých názorů úmyslně bezohledně, aby přiměli co největší počet Srbů z chorvatského území odejít. Gotovina tehdy takzvané operaci Bouře velel.

Republiku Srbská Krajina jednostranně vyhlásili chorvatští Srbové na konci roku 1991 na zhruba třetině území Chorvatska. Reagovali tak na odtržení Chorvatska od Jugoslávie v létě téhož roku. RSK zanikla po chorvatské ofenzivě v srpnu 1995.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Islandská geotermální elektrárna Hellisheiði
Elektrárna na Islandu odčerpává CO2 z atmosféry, ukládá ho do země

Geotermální elektrárna na Islandu testuje nový způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Do provozu nasadila speciální zařízení, které tento skleníkový plyn...  celý článek

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)
Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry

Nekončící válka v Afghánistánu se dostává do nové fáze. Američané v rámci nové strategie stupňují nálety na Taliban a počet civilních obětí rychle roste....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.