Rusko v minulém roce vojensky obsadilo a anektovalo ukrajinský Krym a podporuje separatisty v bojích na východě Ukrajiny. Podle Jaroševského se s tím svět nesmí smiřovat. Věří, že světová reakce (zavedení sankcí) na tyto události zabránila rozšíření bojů na celé území Ukrajiny.
On-line rozhovorHost iDNES.cz, zástupce šéfredaktora listu Novaja Gazeta, odpovídal na dotazy čtenářů. Odpovědi naleznete na tomto odkazu. |
Mediální pokrytí událostí na Ukrajině je v Rusku značně jednostranné. Většina Rusů má přísun informací pouze ze státní televize.
„Na státních televizních kanálech v podstatě informace byly nahrazeny propagandou. A ta z podstaty není objektivní. To se týká Ukrajiny i dění jinde ve světě. Je to takové dennodenní vymývání mozků,“ myslí si Jaroševskij.
V Rusku je však podle něj stále několik médií, která ruský postoj k Ukrajině kritizují. Patří k nim Novaja Gazeta, kde Jaroševskij pracuje, dále třeba list Vedomosti, Kommersant, Moskevskij Komsomolec, kanál Dožď a televize RBK.
Rusové válku na Ukrajině neberou vážně
Informace ze západních sdělovacích prostředků se k obyčejným Rusům nedostanou. Jediným takovým zdrojem je televizní stanice Euronews. Z Ruska se na konci minulého roku stáhla CNN a více než rok už nevysílá Hlas Ameriky. „Takzvané federální televizní kanály pochopitelně informace cenzurují a podávají jednostranně. Co je výhodné, předají. Co nikoliv, nepředají. Objektivita není,“ tvrdí Jaroševskij.
Obyčejní lidé válku na východě Ukrajiny nepodporují ani ji neodsuzují. „Odpověď může být podle mého názoru taková, že Rusové dnešní problém Ukrajiny a účasti Ruské federace ve válce na východě Ukrajiny neberou vážně. Ztráty ruských vojáků, kteří se účastní bojů na východě Ukrajiny, nejsou velké. A nedotýká se to většiny národa,“ vysvětlil Jaroševskij.
Jako příklad uvádí podporu vojenského vpádu na Ukrajinu. Na začátku roku 2014 pro to bylo 80 procent Rusů. V současné době se podpora snížila na přibližně třicet procent.
Vitalij JaroševskijJaroševskij studoval žurnalistiku v Moskvě, poté od roku 1975 do roku 1979 v Praze. V letech 1981 až 1986 a poté znovu 1989 až 1993 byl stálým zpravodajem agentury TASS v Československu, respektive České republice. Je ženatý, má dva syny. V Nové Gazetě pracuje od roku 2003. Prahu navštívil loni v květnu na pozvání Inspiračního fóra jihlavského mezinárodního festivalu dokumetárních filmů (rozhovor s Jaroševským najdete zde).  Ruský novinář Vitalij Jaroševskij (23. ledna 2015) |
Vnucují Rusové svou kulturu ostatním zemím v Evropě? „Jsem obyčejný Rus a necítím se jako zachránce světa. Ale můj národ zaplatil obrovskou cenu za to, že bojoval proti nacismu. A na to se jen tak nezapomíná,“ uvedl Jaroševskij. Být hrdý na válečnou statečnost je však podle něj velmi málo. Národní hrdost plyne z velké ruské kultury, ale nesmí se vnucovat ostatním národům.
Hrozba NATO je trik propagandy
Válka na Ukrajině vedla i k současnému napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. „Další vývoj podle mého soudu bude dodržování statutu quo. NATO nevyprovokovalo anexi Krymu ani vpád ruských ozbrojených jednotek na Ukrajinu. NATO nikdy reálně Rusko neohrožovalo,“ soudí ruský novinář.
Hrozba od NATO je podle Jaroševského trik, který vymyslela kremelská propaganda. „Jelikož žijeme v podmínkách obležené pevnosti, musíme mít vždy nějakého nepřítele,“ dodal.
V zemi narůstají především protiamerické nálady, USA jsou kvůli sankcím považovány za nepřítele. „Ruský národ se cítí být ponížen, i když to tak není. Jenže vliv televizní propagandy na společnost, na myšlení lidí, je obrovský,“ upozornil Jaroševskij.
Sankce mohou být přísnější. Rusko má rezervy
Ruská ekonomika upadá do recese kvůli poklesu cen ropy a vlivem západních sankcí, uvalených kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. Rubl ztratil značnou část hodnoty, kterou měl ještě před rokem.
Podle Jaroševského mohou být sankce Západu mnohem přísnější. „To se týká sektorových sankcí, především v energetice a v oblasti financí. Hovoří se například o odpojení Ruska od bankovního systému SWIFT. A to by byl dost tvrdý úder ruské ekonomice, která už teď prožívá těžké časy,“ tvrdí novinář.
Zároveň uklidnil některé obavy z nové světové války: „Myslím, že ani Putinův režim nechce a nemá na to, aby bojoval se západním světem. Nemůžu to vyloučit stoprocentně, ale šance je minimální.“
