Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Život na ubytovně přenáší vyloučení z generace na generaci, míní sociolog

  10:01aktualizováno  12:41
Podle analýzy ministerstva práce v Česku roste počet sociálně vyloučených lokalit a v řadě z nich oproti minulosti nepřevažují Romové. Podle autora studie Karla Čady na tom má podíl již vzdělávací systém, neboť děti z vyloučených lokalit „nenastartuje“. I samotný život na ubytovně podle něj přispívá k přenášení vyloučení na další generace.

Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Podle analýzy vyloučených lokalit, kterou vypracovala společnost GAC pro ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), se v současnosti v 297 českých městech a obcích nachází 606 sociálně vyloučených lokalit. Jejich počet vzrostl ve všech krajích, v Karlovarském a Moravskoslezském kraji ale více než trojnásobně. Víc než o polovinu také vzrostl počet lidí, kteří ve vyloučených lokalitách žijí.

Odpovědi sociologa Karla Čady čtěte ZDE

Hostem iDNES.cz byl autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit.

Jak vlastně vzniká vyloučená lokalita? Tato zásadní otázka se v on-line rozhovoru s autorem studie Karlem Čadou opakovala. „Nová lokalita většinou vznikne tak, že někde má vlastník nemovitost, která je ve stavu nebo na místě, kde se již nedá pronajmout na otevřeném trhu s byty. Tak ji nabízí lidem, kteří si nemohou vybrat. V některých případech se tak sociálně vyloučení chudí lidé stěhují do blízkosti jiných chudých lidí,“ vysvětlil sociolog.

Čtenáře zajímalo, zda je vůbec možné chudobu definitivně vymýtit. „Domnívám se, že celkově se boj s chudobou nedá vyhrát. Chudoba tu asi bude stále. Státy a politiky mají možnosti jak zmenšovat počet lidí, kteří v chudobě žijí a zlepšovat kvalitu jejich života,“ domnívá se Čada.

Odpovídal také na otázku, zda lze skloubit začlenění do většinové společnosti s udržením vlastní kultury. „Po dobu své práce na mapě sociálně vyloučených lokalit jsem se setkal z řadou Romů, kteří se hlásí ke svému romství a tradicím, a přesto jsou zároveň začleněni do běžné společnosti,“ odpověděl sociolog. Je podle něho možné, aby si i imigranti udrželi svoji kulturu a tradici a zároveň byli součástí společnosti. „Není to lehké a vyžaduje to čas, ale nepovažuji tuto snahu za předem ztracenou,“ dodává Čada.

Jeden ze čtenářů se Čady zeptal, zda pojem chudoby není zaměňován za lenost a neochotu pracovat. S tím sociolog nesouhlasí. „Ve zkoumaných lokalitách je minimálně 15 až 20 procent těch, kteří mají práci, ale příjem jim nestačí, aby se dostali ze sociálně vyloučeného prostředí. Přestože pracují, tak jejich příjmy jsou nízké. Často jde o osoby se základním vzdělání, v řadě obcí připadá na jedno pracovní místo i více než 50 uchazečů. Další až polovina pracuje na černo. To však často není jejich volba,“ uvedl sociolog.

Situaci mohou zlepšit radnice i Agentura pro začleňování

Přestože vyloučených lokalit přibývá, nevidí Čada vše černě. V některých městech se situace naopak zlepšuje. „Roli v tom sehrávají místní radnice a aktéři. Ale v těchto místech je vidět i úloha Agentury pro sociální začleňování. Divil byste se, jakou změnu umí udělat dobrý lokální konzultant, který propojí a nasměruje místní aktéry a dá jim potřebnou energii,“ odpověděl Čada čtenáři.

Vyloučená lokalita

„Sociálně vyloučenou lokalitu jsme definovali jako prostor (dům, ulici či čtvrť), kde se koncentrují příjemci sociálních dávek. Okolí tento prostor identifikuje jako místo, kde žijí chudí lidé. Je vnímáno jako horší zanedbaná část města a bydlí v něm více než 20 osob,“ vysvětlil sociolog Karel Čada-

Z nové mapy sociálně vyloučených lokalit je patrné, že i v hlavním městě takové lokality jsou, nelze však přesně říci kde. „Na úroveň ulic veřejná část mapy nemůže jít kvůli ochraně lidí, kteří v nich žijí. Nicméně Praha je typická tím, že jsou v ní lokality méně ostře ohraničené než v jiných městech,“ komentoval sociolog. Na vniku sociálně vyloučených lokalit se podle něho v minulosti velkou měrou podílel tzv. „byznys s chudobou“.

„Je dobré si uvědomit, že život na ubytovnách a stěhování mezi ubytovnami snižuje šance dětí, které v daném prostředí vyrůstají, některé častěji mění školu a často nemají prostor, kde by si mohly dělat úkoly. Samotný život na ubytovnách přispívá k tomu, že se daný problém může dále přenášet z generace na generaci,“ domnívá se sociolog.

Když žijete v provizorním bydlení, nemáte chuť ho vylepšovat

Čada reagoval na poznámku čtenáře, který označil obyvatele ubytoven za „póvl“. „Rozhodně nelze mluvit o lidech z ubytovnách jako o póvlu. Řada za svou situaci nemůže a snaží se ji řešit. To, že v žijí v situaci, v jaké žijí, neznamená, že nezasluhují úctu jako kdokoli jiný,“ uvedl Čada.

Čtenáři se také ptali, proč bývá ve vyloučených lokalitách nepořádek. „Nemyslím si, že je zatím nechuť pracovat. Některé z těchto lokalit nejsou špinavé. Když žijete v provizorním bydlení, tak také nemáte chuť do svého obydlí investovat. Na druhé straně nepořádek v okolí v řadě míst není pouze fenoménem romských obydlí,“ reagoval na to sociolog.

Čada vystudoval sociologii na Fakultě sociálních věd v Praze. V minulosti působil například jako badatel na Centru evropských studií Australské národní univerzity v Canberře. V současnosti se ve společnosti GAC věnuje zejména otázkám spojeným s problémy místních samospráv, médií a veřejné politiky.

Obce s výskytem identifikovaných sociálně vyloučených lokalit na území ČR

Obce s výskytem identifikovaných sociálně vyloučených lokalit na území ČR







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.