Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

On-line rozhovor

Sociolog Karel Čada

Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada
velikost textu:
vydáno 28.5.2015 11:00
Podle nové analýzy ministerstva práce v Česku roste počet sociálně vyloučených lokalit. V současnosti jich je 606 a v řadě z nich oproti minulosti nepřevažují Romové. Do chudoby často padají senioři. Proč tomu tak je? A jak proti sociálnímu vyloučení bojovat? Autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karla Čady odpovídal čtenářům.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 28. května 2015 do 11:29

OTÁZKA: Dobrý den, chtěl bych se prosím zeptat, kdy bude zpřístupněna aktuální interaktivní mapa sociálně vyloučených lokalit přiložená k článku veřejnosti, popř. zda by byla možnost tuto získat pro pracovní potřeby s předstihem? Děkuji za odpověď T. Najmon MěÚ Lysá nad Labem Sociální odbor T. Najmon
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: Dobrý den, mapa bude zpřístupněna na počátku června. V současnosti ještě dolaďujeme technické detaily se zadavatelem, aby byla dostatečně uživatelsky příjemná a funkční. Budeme se snažit, aby byla uživatelům zejména zejména z řad potenciálních realizátorů projektů přístupná co nejdříve. Díky za pochopení. 28.5.2015 11:06
OTÁZKA: můžete prosím uvést (nebo odkázat) na exaktní metriky definující sociálně vyloučenou lokalitu ? podle čeho se to posuzuje, pokud podle příjmu, tak jaký musí být, podle nezaměstnanosti - kolik procent, atp. pořád se o tom mluví, ale nikde jsem se nedočetl, jak se to počítá, nebo jestli se prostě někdo projde po ulici a řekne "tak tohle je vyloučená lokalita". a pokud byste měl metriky i pro "sociální slabost", udělal byste mi radost, to jsem taky nikde nenašel. Jirka Novák
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: Sociálně vyloučenou jsme definovalo jako prostor (dům. ulici či čtvrť), kde se koncentrují příjemci sociálních dávek, okolí tento prostor identifikuje jako místo, kde žijí chudí lidé (je vnímáno jako horší zanedbaná část města) a bydlí v něm více než 20 osob. Podrobnějsí vymezení naleznete v publikaci, která je zveřejněná na stránkách mpsv: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/publikace-s-analyzou-socialne-vyloucenych-lokalit. 28.5.2015 11:12
OTÁZKA: Prohráváte boj proti vyloučení romů... Evropa prohrává boj proti vyloučení imigrantů... vážně myslíte že máte sebemenší šanci vyhrát boj proti vyloučení chudých? Vyhrál někdy nějakou šanci o sociální začlenění těch kteří se zcela nevzdali své kultury a nepřizpůsobili se sami majoritní společnosti? Zatím se mi totiž zdá že kdykoliv si nějaké etnikum snaží udržet vlastní kulturu tak se nikdy nikam nezačlenilo... Pavel Kural
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: Domnívám se, že celkově se boj s chudobou neda vyhrat. Chudoba tu asi bude stale. Staty a politiky maji moznosti jak zmensovat pocet lidi, kteri v chudobe ziji a zlepsovat kvalitu jejich zivota. Nicmene po dobu sve prace na mape socialne vyloucenych lokalit jsem se setkal z radou Romou, kteri se hlasi ke svemu romstvi a tradicim, a presto jsou zaroven zacleneny do bezne spolecnosti. Moje australska zkusenost mi take ukazuje, ze je mozne, ze imiganti se nemusi vzdavat sve kultury a tradic a byt zaroven soucasti spolecnosti. Neni to lehke a vyzaduje to cas, ale nepovazuji tuto snahu za predem ztracenou. 28.5.2015 11:19
OTÁZKA: Na mapě je vyloučená lokalita Praha. Kde přesně jsou v Praze čtvrti či ulice, kde se dá mluvit o vyloučené lokalitě? Katka
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: Presnejsi vymezeni obci bude v mape, ktera bude v nejblizsi dobe k dispozici. Nicmene v Praze jsou lokality identifikovany mestskymi castmi. Na uroven ulic verejna cast mapy nepujde kvuli ochrane lidi, kteri v nich ziji. Nicmene Praha a je typicka, ze jsou tzv. lokality mene ostre ohranicene nez v jinych mistech. 28.5.2015 11:22
OTÁZKA: Hezký den. Mám k Vám otázku: Podle jakých konkrétních parametrů se určuje co je „sociálně vyloučená lokalita“ ? A jak vůbec taková sociálně vyloučená lokalita kupř. z normálního panelákového sídliště, které není žádné „otředné bydlení“, může náhle vzniknout? To se ti lidé, třeba senioři, kteří tam bydlí, tak rychle změní?? Jak to, že vznikají nové a nové sociálně vyloučené lokality??? Bydlím na normálním panelákovém sídlišti, žijí zde lidé, co chodí do práce, rodiny s dětmi, bydlí zde důchodci, bydlí zde lidé s průměrnými příjmy jistě i lidé s podprůměrnými příjmy. A žádná sociálně vyloučená lokalita u nás není, je tu pořádek, čisto, klid. A pořádek, čisto a klid přece snad nesouvisí s tím, zda má člověk vysoký, či nízký příjem. Děkuji Vám za odpověď Jaroslava Kolihová
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: O vymezení sociálně vyloučené lokality jsem již psal. Obecně řečeno nová lokalita většinou vznikne tak, že někde má vlastník nemovitost, která je buď v takovém stavu, nebo místě, kdy se již nedá pronajmout na otevřeném trhu s byty, tak ji nabízí lidem, kteří si nemohou vybrat. V některých případech se tak sociálně vyloučení chudí lidé stěhují do blízkosti jiných chudých lidí. Jde například o místa na hranicích krajů, kde je špatná dopravní infrastruktura. V sídlištích takové lokality mohou mít podobu domů, do kterých není investováno a mají pověst domů s problémovými nájemníky. Ne každé sídliště je ale sociálně vyloučenou lokalitou. 28.5.2015 11:28
OTÁZKA: Dobrý den, studii jsem dosud nečetl, je někde celá zveřejněna? Zajímalo by mě také, zda vidíte souvislost nárůstu vyloučených lokalit s prudkým rozvojem tzv. "byznysu s chudobou". Chápu, že nyní nelze všechny komerční ubytovny pro chudé zrušit. Ale pokud zde souvislost je, neměl by v první řadě vzniknout stop stav jejich rozvoji a následně sanovat, to, co způsobují? Děkuji Lukáš Poruba
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: Tzv. byznys s chudobou se rozhodně na počtu sociálně vyloučených lokalit podepsal. Stát dlouhodobě podceňoval politiku sociálního bydlení a obce privatizovaly svůj bytový fond. Zastavení rozvoje ubytoven je jednou ze základních podmínek stabilizace situace a zlepšování životních šancí pro osob vzrůstající v sociálním vyloučení. Je dobré si uvědomit, že život na ubytovnách a stěhování mezi ubytovnami snižuje šance dětí, které v daném prostředí vyrůstají, některé častěji mění školu a často nemají prostor, kde by si mohly dělat úkoly. Samotný život na ubytovnách přispívá k tomu, že se daný problém může dále přenášet z generace na generaci. 28.5.2015 11:37
OTÁZKA: Není prvotním hybatelem růstu počtu ghett podpora vyplácená majitelům ubytoven?Dřív žil póvl porůznu roztroušen,dnes si podnikavec zařídí "ubytovnu" a sestěhuje póvl z širokého okolí na jednu adresu,kde se všechny sociálně patologické jevy koncentrují a zesilují. Vojtík
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: Rozhodně doplatek na bydlení sehrál klíčovou roli, ale pokud by existovala politika sociálního bydlení a možnost pro sociálně vyloučené rodiny bydlet v adekvátním bydlení, tak by tento problém nemusel vzniknout. Rozhodně ale nelze mluvit o lidech z ubytovnách jako o "póvlu". Řada z nich se snaží řešit svou situaci a za svou situaci nemohou. To, že v žijí v situaci, v jaké žijí neznamená, že nezasluhují úctu jako kdokoli jiný. 28.5.2015 11:42
OTÁZKA: Dobrý den, není název chudoba zaměněn pouze pro pojem jiné priority a lenost? Lidé s obdonou výši příjmů - kdy je životním minimem zaručena zákonem, jsou schopni fungovat naprosto rozdílně. Nemyslíte si, že začlenění do společněsti je možné pouze prestřednictvím práce a dekadence dnešní společnosti je v tom, že životní minimum je nároková dávka, o kterou se nemusí dotyčná osoba přičinit? Fany
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: V námi zkoumaných lokalitách je minimálně 15 až 20 procent těch, kteří mají práci, ale příjem z něj jim nestačí, aby se dostali ze sociálně vyloučeného prostředí. Přestože pracují, tak jejich příjmy jsou nízké a práce, kterou mají je značně nejistá. Je třeba si uvědomit, že jde často o osoby se základním vzdělání, v řadě obcí připadá na jedno pracovní místo i víc než 50 uchazečů. Další až polovina pracuje na černo. To však často není jejich volba, ale jsou k tomu tlačeni jejich zaměstnavateli. Životní minimum je dávka, která má umožnit člověku přežít, navíc ho nepovažuji v současnosti za příliš vysoké, proto by měla zůstat nenároková. Zároveň stát by se měl snažit, aby maximální množství sociálně vyloučených našlo uplatnění na otevřeném trhu práce. 28.5.2015 11:50
OTÁZKA: Dobrý den, zjistili jste, že v ghettech je čím dál víc starších lidí. Je to tak, že se tam stěhují, nebo jen na rozdíl od mladších sousedů už nemají sílu prchnout a odstěhovat se z místa, z něhož udělali ghetto jiní nepřizpůsobiví? Laďa H.
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: Starší lidé jsou jednak ti, kteří v sociálně vyloučených prožili část svého života. Další skupinu seniorů pak představují ti, kteří žijí v odlehlejší či zanedbaných oblastech, ale nemají prostředky či ani motivaci se z nich odstěhovat. 28.5.2015 11:59
OTÁZKA: Mám za to, že chudoba je následek životního stylu a nízké pracovitosti. Od nechuti k práci se odvíjí úplně všechno, i to vzdělání nelze nikomu dát, každý si ho musí odpracovat. Moje babička měla taky velmi nízký důchod, ale kolem svého obydlí měla čisto, pěstovala brambory a zelí a kde to šlo, tam byly květiny. Nemyslíte si také, že nepořádek kolem cikánských obydlí není následkem jejich chudoby ale je to obráceně, že jejich chudoba je následkem jejich nechuti pracovat? A že penzisté se v ghetu ocitli tak, že gheto je prostě dostihlo a oni se nemají kam stěhovat? Robert
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: Nemyslím si, že je zatím nechuť pracovat. Některé z těchto lokalit nejsou špinavé. Když žijete v provizorním bydlení, tak také nemáte chuť do svého obydlí investovat. Na druhé straně nepořádek v okolí v řadě míst není pouze fenoménem romských obydlí. 28.5.2015 12:02
OTÁZKA: V zahranici (US, UK, napriklad) je chudoba "dedicna" - tzn. ze deti narozene v chudych rodinach maji velmi malou sanci se z teto situace dostat. Myslite, ze u nas je tento problem stejny? Pokud ne, zlepsuje se to nebo zhorsuje? Dekuji. Hana Nova
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: Ano, u nás je to stejné. Česká republika navíc patří k zemím, kde je školní úspěšnost žáka do značné míry ovlivněna sociálním původem jeho rodičů. Domnívám se, že se tato situace nelepší a velká část nárůstu sociálně vyloučených obyvatel vznikla tím, že dorostla nová generace, kterou český vzdělávací systém nenastartoval k otevřenému trhu práce. Rád bych zdůraznil, že to vnímám jako systémový problém, nikoli jako kritiku učitelů, kteří ve školách kolem těchto lokalit působí. Jejich práce je velmi náročná. 28.5.2015 12:08
OTÁZKA: Čím je podle vás Zastávka vyloučenou lokalitou? DRM
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: V současné chvíli nebudeme komentovat v detailu jednotlivé obce, než bude zveřejněna mapa. Důležité je, že mapa bude identifikovat obce, kde je sociálně vyloučená lokalita, nikoli že by ji byla celá obec. 28.5.2015 12:10
OTÁZKA: Dobrý den.Nemužu se ubránit dojmu, že stát s jeho absolutně neadresnou politikou příspěvku na bydlení systematicky vytváří tyto ghetta.Není tu žádné omezení,strop(třeba max.2000měsíčně)kolik muže stát přispívat na bydlení,komu, po jakou dobu atd.Toto by mělo být přesně ustanoveno jak u ubytoven tak bytů.Dokonce se sem stěhují i nepřizpůsobiví občané Slovenska...protože tam si uvědomili, že stát není dojná kráva.Toto bychom mohli zabrzdit tím že zákonem se dá vyplácet jakákoliv dávka..včetně bydlení až po odpracovaní třeba 5let.Kdy stát konečně začne v této záležitosti jednat.???Děkuji za odpověď´. Danek
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: Jak jsem psal, některé sociální dávky jsou nenárokové a měly by nenárokovými zůstat. Je dobré mít na paměti, že každá sankce tohoto typy ovlivňuje životy dětí, které v těchto rodinách vyrůstají. Ony si svůj život navybraly. Zájem dítěte a zlepšení jeho šancí, pak vnímám jako klíčový. 28.5.2015 12:14
OTÁZKA: Dobrý den, pane Čado, mohl byste mi, prosím, srozumitelně vysvětlit, co přesně znamená slovní spojení "sociálně vyloučená lokalita"? Já tomu doposud rozuměla tak, že to jsou kdysi kultivované přírodní oblasti včetně obytných budov, které byly postupem času zdevastované nikoliv majiteli, ale uživateli, kterým bylo vzápětí poté vždy státem nabídnuto a přiděleno k devastaci bydlení jiné, to vše bez jakéhokoliv postihu či náhrad škod. Mýlím se hodně? Marie Zelená
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: Definici sociálně vyloučené jsem již vysvětloval a najdete ji v publikaci. 28.5.2015 12:16
OTÁZKA: Proč bychom měli bojovat proti sociálnímu vyloučení občanů? Není to kontraproduktivní. Vždy budou ve společnosti ti, kteří neumí, nebo nechtějí držet krok s "main streamem". Chápu, že pokud by to bylo nekontrolované, mohlo by to přejít např. v lokální nepokoje, ale není stoupání/klesání čísel jen odrazem jak se nastaví pomyslná čára, kde zažíná/končí ono sociální vyloučení? Nemyslím si, že jsme na tom v porovnání se srovnatelnými státy nijak kriticky, nebo se zásadně lišíme. Jiří Záhora
Sociolog a autor Analýzy sociálně vyloučených lokalit Karel Čada Karel Čada: Minimálně ve vzdělávání ano. Například finský systém je hodnocen vysoko nikoli pro množství nadaných, ale kvůli tomu, že ti horší, co nedrží krok z mainstreamem, jak píšete, jsou na tom lépe než jinde. Ano vždy budou tací, kteří jsou na tom hůře než je průměr, ale je důležité, jak velká je mezera mezi nimi a průměrem. Srovnávací studie pak ukazují, že v zemích, kde je tato mezera menší, tak jsou lepší i jiné ukazatele kvality života, které zasahují celou společnost. 28.5.2015 12:19

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.