Odstupující ředitel VZP Pavel Horák

Odstupující ředitel VZP Pavel Horák | foto: Petr Topič, MAFRA

VZP je pod politickým vlivem, tvrdí odstupující ředitel Pavel Horák

  • 2
Čtenářům iDNES.cz odpovídal v on-line rozhovoru Pavel Horák, který v pátek končí na postu ředitele největší zdravotní pojišťovny v tuzemsku. Vyjadřoval se především k projektu IZIP a situaci ve VZP. Čtenáře také zajímaly jeho úspěchy a chybné kroky ve funkci ředitele pojišťovny a odměny, které pobíral.

Rezignaci oznámil Horák na pondělním jednání správní rady pojišťovny. Ve funkci ho vystřídá dosavadní vysoký úředník ministerstva zdravotnictví Zdeněk Kabátek(více o změnách čtěte zde).

On-line rozhovor s Pavlem Horákem najdete zde

Za svůj úspěch ve funkci šéfa VZP považuje finanční stabilizaci a reorganizaci pojišťovny po nucené správě a vytvoření finančních rezerv. "V dobách ekonomického růstu jsme nashromáždili na rezervách přes 15 miliard korun, které jsme poskytli na úhradu zdravotní péče když přišla ekonomická krize. Zdravotnictví se díky tomu krize takřka nedotkla," uvedl Horák.

Pavel Horák

Horák stál v čele VZP šest let. Před nástupem do této funkce dočasně řídil Všeobecnou fakultní nemocnici, kterou dokázal vytáhnout ze ztráty, a jeden čas zároveň řídil i nemocnici Bulovka a Thomayerovu nemocnici. Horák je vystudovaný lékař, má atestaci z vnitřního lékařství a kardiologie.

Přiznává však i neúspěchy. Především to, že se mu nepodařilo obhájit postavení pojišťovny jako veřejnoprávní korporace, která by nebyla pod politickým vlivem. "Nyní vše směřuje k politicky řízenému státnímu úřadu, za který bude vybírat pojistné stát, asi pak bude na pořadu dne snížení počtu pojišťoven možná až na jednu," napsal Horák čtenářům.

Úroveň a spolehlivost největší tuzemské zdravotní pojišťovny je však podle odstupujícího ředitele přesto vysoká. VZP prý představuje jistotu zejména pro těžce nemocné lidi. "V některých skupinách pacientů je u VZP pojištěno 100 procent nemocných, to jistě není náhodou," podotkl Horák.

Svou náhlou rezignaci zdůvodňuje tím, že se mu nedařilo dosáhnout dobrého výsledku a jeho práce tedy neměla smysl. "Když vidíte, že ať děláte co děláte, stejně se na vaši hlavu sesype jen kritika, tak to nemá význam. Ničilo to celou instituci, najednou jsme za všechno mohli, takže to bylo jediné rozumné řešení," vysvětlil Horák.

O jeho odvolání však také dlouhodobě usiloval ministr zdravotnictví Leoš Heger, podle kterého je vedení pojišťovny je vnitřně rozloženo a nefunguje ani jeho informační systém, takže pojišťovna včas nedoplatila péči nemocnicím. Heger VZP také vyčítal, že za léčení platí více než jiné zdravotní pojišťovny (více čtěte zde).

Ve funkci ředitele VZP Horák pobíral plat 250 tisíc korun, který se mu v letošním roce o 40 tisíc zkrátil. Svou dráhu ve VZP završil odchodným ve výši šesti měsíčních platů (více čtěte zde). Na otázku čtenářů, zda byly jeho příjmy a odměny adekvátní, odvětil, že je stanovovala Správní rada podle přesných výkonových kritérií. Její členy prý nelze podezírat z toho, že by se při stanovování odměny nedrželi svého přesvědčení.

IZIP měl být povinný. Úspory teď leží ladem, tvrdí Horák

V květnu letošního roku správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny rozhodla o vypovězení smluv na elektronické zdravotní knížky s firmou IZIP. Ty vyprší na konci roku. Projekt od počátku sklízel kritiku, především za své financování a svou nevyužívanost v praxi (více o projektu čtěte zde).

Přes veškerou kritiku Pavel Horák považuje systém IZIP za úspěšný. Elektronické zdravotní knížky prý fungovaly a stále fungují. "Ještě dnes si z mobilního telefonu zobrazíte svůj účet, vydané léky, zda dlužíte či nedlužíte na zdravotním pojištění, očkovací průkaz, kalendář preventivních prohlídek, můžete stisknout emefgentní tlačítko a telefon přes GPS určí vaší polohu a vytočí číslo záchranné služby a další," vyjmenoval.

Horák připomněl, že systém je co do počtu uživatelů jeden z největších v Evropě. "Má více uživatelů než systém datových schránek a konkurenční projekty jiných pojišťoven," doplnil. Problém podle něho vězel v tom, že lékaři IZIP nechtěli a stát elektronizaci výměny dat ve zdravotnictví neučinil povinnou. Úspory tak prý nyní leží ladem.

Čtenáře Horák ujistil, že osobní data pacientů nashromážděná v systému IZIP nebudou nijak zneužita. Správnost ochrany dat prý více než rok prověřoval Úřad pro ochranu osobních údajů a nenalezl žádnou závadu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video