Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tečka za IZIP: Firma tvrdí, že byl úspěšný, lékaři to zpochybňují

  5:47
VZP v sobotu vypověděla tři smlouvy se společností IZIP. Spolupráci nezachránilo ani devítiměsíční pilotní testování v Karlovarském kraji a Kraji Vysočina. Ačkoliv firma uvedla, že projekt elektronických zdravotních knížek je životaschopný a ušetřil stovky milionů, část zdravotníků a politiků výsledky testu zpochybňuje.
(ilustrační snímek)

VZP se stahuje z projektu IZIP, pilotní testování nepomohlo. Ilustrační foto | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

"Smlouvy byly k 30. červnu vypovězeny," potvrdil iDNES.cz mluvčí VZP Jiří Rod s tím, že výpovědi byly ze strany VZP učiněny v sobotu. "Vypovězení smluv bylo stanoveno k datu 30.6., před tímto termínem to tudíž nebylo možné," dodal Rod.

Rozhodnutí VZP je nyní na cestě do firmy IZIP. "Výpovědi zatím nebyly doručeny," uvedla v pondělí mluvčí společnosti Martina Klapalová. I ona potvrzuje, že krok nemohl přijít dříve než o víkendu. "Právní stanovisko IZIP je takové, že smlouvy nebylo možné vypovědět před 30. červnem," vysvětlila Klapalová.

VZP smlouvy vypověděla, protože musela vyhovět rozhodnutí správní rady pojišťovny. Té společně s IZIP vedení VZP 18. června předložilo závěry téměř dokončeného pilotního testování elektronických zdravotních knížek pacienta v Kraji Vysočina a Karlovarském kraji.

Zpráva z testování členy správní rady ujišťuje, že projekt IZIP je životaschopný. "Pilot potvrdil technologické schopnosti velké části poskytovatelů zdravotní péče vést zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě. Zdravotnická zařízení mají vůli a jsou schopna tuto dokumentaci se souhlasem pacienta sdílet s ostatními poskytovateli zdravotní péče," stojí v interním materiálu pro správní radu VZP, který má iDNES.cz k dispozici.

Ušetřené miliony mají trhliny

Průběžná zpráva k pilotnímu testování elektronických zdravotních knížek čítá 23 stran a firma s pojišťovnou v ní vyčíslily, jaké úspory při testech ve dvou krajích IZIP přinesl. Například při léčbě úspora tvoří 205,2 milionu korun, u zkrácení zaměstnaneckých neschopenek pak 82,5 milionu korun. Jak se úspory v systému zdravotního pojištění projevily, neříká ovšem ani vyhodnocení pilotního projektu, ani pojišťovna (viz box).

Úspory podle IZIP

Jak VZP a IZIP popisují v dokumentu úspory? Podle nich se od září 2011 do května 2012 jen ve dvou krajích ušetřilo díky používání projektu na:

  • efektivnější léčbě pacientů 205,2 milionu korun
  • zkrácení pracovní neschopnosti 82,5 milionu korun
  • nedublování předepsaných léků 7,5 milionu korun

Jak VZP úspory využila, dokument už neříká. A pojišťovna mlží. "Posledních několik let se přes nižší příjmy pojistného neustále zvyšují výdaje pojišťovny na zdravotní péči. Veškeré úspory a rezervy jdou tedy logicky na  tento účel," sdělil mluvčí VZP Jiří Rod.

Předložené výsledky ovšem podle zjištění iDNES.cz mají slabiny. Zpráva například vyčísluje úspory ve dvou krajích za celý rok, samotný test ale trval necelých devět měsíců. Navíc dokument hovoří o tom, že výsledky jsou jen průběžné, protože autoři neměli k dispozici ekonomická data z pojišťovny za rok 2012. "Z důvodu centralizace informačního systému VZP ČR a časového posunu vykazování jsou k datu 6. 6. 2012 dostupné údaje za 4. čtvrtletí roku 2011," stojí ve vyhodnocení pilotu.

"Máte pravdu, že výsledky se týkají roku 2011, aktuálnější informace zatím nebyly k dispozici. Pokud by projekt  dojel v klidu do konce, byly by zřejmě k dispozici na konci léta. Nicméně pokud  mám správné informace, tak ekonomická data vycházejí z informačního systému VZP, tedy hodnoty odpovídají skutečně zaplaceným položkám u toho kterého pacienta," uvedla k zádrhelu mluvčí firmy IZIP Martina Klapalová.

Do projektu jsme nešli, tvrdí záchranka. VZP a IZIP je přesto započítaly

Při ověřování výsledků iDNES.cz narazil i na nejasnosti v tom, zda se pilotního projektu účastnili skutečně všichni, které zpráva uvádí. Píše se v ní například, že do pilotního projektu se zapojila záchranná služba Karlovarského kraje. Její mluvčí Barbora Silná to však popírá. "V kraji se do projektu zapojila Karlovarská krajská nemocnice, nikoliv územní zdravotnická záchranná služba," řekla iDNES.cz Silná.

Firma IZIP nicméně tvrdí, že smlouvy se záchrankou má. "Karlovarská záchranka podepsala v únoru 2012 smlouvu, respektive dodatek o tom, že se zapojí do pilotních projektů. Do systému IZIP jako takového se záchranka zapojila už v červenci 2010," sdělila Klapalová.

Do projektu elektronických zdravotních knížek pacienta IZIP se zapojila i jihlavská nemocnice. "Vzhledem k počtu odeslaných záznamů do systému vůči počtu vyšetření soudím, že to příliš nefungovalo," domnívá se mluvčí nemocnice Veronika Pysková.

Jihlavská nemocnice se do projektu zapojila už před šesti lety, do knížek v červnu zapisovalo 98 lékařů ze zhruba 160. "Od přihlášení bylo odesláno 43 447 ambulantních záznamů, 1 777 záznamů o hospitalizacích a čtyři rentgenové záznamy," popsala Pysková. To je ale jen zlomek toho, co se v nemocnici odehrává. Za šest let s IZIP provedla zhruba 2 miliony a 100 tisíc ambulantních ošetření a měla 150 tisíc hospitalizací.

"Doba používání IZIP byla natolik krátká, že jakékoliv sumarizování výsledků tohoto projektu by bylo velmi zkreslené," uvedla za akciovku Karlovarská krajská nemocnice její mluvčí Barbora Silná, která je zároveň i mluvčí záchranky. Podle vedoucí oddělení zdravotních pojišťoven Karlovarské nemocnice Ivany Kubátové v květnu odeslalo do IZIP záznamy 40 lékařů z 200.

"Všechno bylo připravené, ale v konečném důsledku jsme s IZIP smlouvu nepodepsali, protože jsme z technických důvodů nebyli schopni data poskytnout do 24 hodin od výdeje léků, takže bychom ukládání záznamů neměli honorované," popsal zkušenost s testem Miroslav Štěcha. Ten provozuje humpoleckou Lékárnu U Bílého anděla. IZIP v závěrečné zprávě tvrdí, že v obou krajích se zapojilo do testu přes polovinu lékáren.

"Já se do IZIP zapojil už před několika lety. Systém funguje částečně. Chodí v něm například propouštěcí zprávy, vidím v něm záznamy jiných lékařů, ale rozšířené to moc není, se mi zdá," řekl iDNES.cz praktický lékař Jaroslav Málek, který má ordinaci v Kraslicích na Sokolovsku. Závěrečné zhodnocení pilotu uvádí, že v každém ze dvou testovaných krajů se zapojilo přes 40 procent praktických lékařů.

Firma počty zařízení a lékařů považuje za úspěch. Podle Klapalové i proto, že za dobu trvání pilotního projektu došlo k navýšení počtu záznamů od nemocnic o více než dvě stě procent.

Část správní rady výsledky zpochybnila

IZIP a VZP zdaleka neměly problém o projektu přesvědčit jen zdravotníky. "K analýze byla na správní radě poměrně bouřlivá diskuse a mnohými členy byly její závěry zpochybněny," řekl iDNES.cz náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. On sám se řadí k pochybovačům. Podle něj VZP nyní nemá takové podklady, aby byla schopna analýzy dotáhnout do konce. Právě o Noskovi se spekuluje jako o možném kandidátovi na šéfa VZP. IZIP je totiž jedním z argumentů, proč by měl padnout stávající ředitel pojišťovny Pavel Horák.

V kritice Nosek nezůstává sám. "Myslím, že ten materiál a výsledky, které byly prezentovány, jen potvrdily rozhodnutí správní rady o tom, že se má vypovědět smlouva mezi VZP a IZIP," řekl iDNES.cz člen správní rady VZP Jiří Rusnok (LIDEM).

"Materiál to byl obsáhlý, ale výsledek potvrdil, že ten projekt nebyl správně postaven. Jako hlavní nedostatek beru to, že systém elektronických zdravotních knížek není povinný. Takže subjekty se do něj zapojily, ale ne v takové míře, jaká byla očekávaná. Tím projekt neměl kýžený efekt," dodal Rusnok.

Zkušební testování IZIP

Pilotní projekt s názvem Akord 2G přišel až po desetiletém provozu elektronických zdravotních knížek IZIP. Ty ostatně byly zkušebně testovány i v minulosti, konkrétně v roce 2002.

Projekt společně připravily VZP a IZIP. Samotné vyhodnocení pak podle IZIP vypracovala pojišťovna. "Pilotní program vznikl s cílem prokázat efektivitu při poskytování kvalitnější zdravotní péče a výši potenciálních úspor ve zdravotním pojištění," uvedla mluvčí IZIP Martina Klapalová.

Původně mělo testování ve dvou krajích (Vysočina, Karlovarský) začít 1. července 2011. Nakonec nabral nejméně dvouměsíční zpoždění (více o zpožďování pilotu čtěte tady). Podle IZIP to bylo kvůli přikupování akcií firmy IZIP ze strany VZP.

Firma IZIP tvrdí, že k ní kritika nedolehla. "Společnost nemá žádné informace o tom, že byly závěry ve zprávě zpochybněny," informovala Klapalová. VZP situaci nechce komentovat. "Omlouvám se, ale nemohu vám odpovídat na dotazy ani poskytnout stanovisko k materiálu, který je určen výhradně pro členy správní rady a který proto ani nemá tiskové oddělení VZP k dispozici," napsal mluvčí pojišťovny Jiří Rod.

Konec spolupráce VZP a IZIP

Pilotní testování v Karlovarském kraji a Kraji Vysočina začalo loni v září a mělo být poslední šancí na odvrácení konce smluv mezi VZP a firmou IZIP, která stejnojmenný projekt elektronických zdravotních knížek pro pojišťovnu vytvořila a spravuje. Měsíčně za 12,5 milionu korun. Za deset let si projekt vyžádal necelé dvě miliardy korun.

Pilotní testování projektu IZIP nakonec nepomohlo a konec smluv v květnu nejprve avizoval ministr zdravotnictví Leoš Heger (více o konci smluv čtěte zde), posléze jej schválila správní rada VZP (více o jednání správní rady čtěte zde). Firma, pojišťovna i část správní rady ale přešly do protiútoku s tím, že je chybou vypovídat smlouvy před koncem pilotního testování.





mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.