Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Ptejte se předního českého odborníka na genetiku

velikost textu:
vydáno 22.1.2001 11:30

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 22. ledna 2001 do 12:10

OTÁZKA: Vy sám se nebojíte toho, že někdo vaši práci ošklivě zneužije? Michal
ODPOVĚĎ: Já se toho nebojím, protože si nedovedu dost dobře představit o jaké konkrétní zneužití by se mohlo jednat. Ale máte pravdu, je třeba se těmito možnostmi zabývat, sledovat vývoj ve vědě obecně a společnost upozorňovat na případná nebezpečí. Zamezit těmto nebezpečím ale nejde například zákazem bádání, ale jen dobrou kontrolou jaké experimenty se provádějí a dobrými zákony, které upravují aplikaci výsledků vědy v praxi. 22.1.2001 11:38
OTÁZKA: Vážený pane profesore, chci se zeptat jako člověk který se nepohybuje v oboru: a) Před rokem ohlásily USA a Anglie zmapování lidského genomu. Kde jsou tyto data uloženy a máte k nim jako vědec přístup? b) Je nějak zabezpečeno toto vědění, nebo je přístupné pro všechny vědce po celém světě (např. Irák k nim patrně přístup nemá?) c) Před nějakou dobou jsme viděli v televizi malou opičku s pozměněným gen. kódem. Bude se testovat i na lidských zárodcích? d) Myslíte, že se dožijeme doby, kdy se budou pěstovat na nějakých živočišných základech lidské orgány? - Např. na prasatech lidská srdce, játra, plíce, oči, ledviny apod. (A jak se zajistí, že nebudou přeneseny další nemoci ze zvířat na člověka - tak jak k tomu dochází u nemoci š. krav nebo tuším i AIDS je od opic, ne?) e) Etika etika a zase etika. Dá se vůbec zajistit, aby si nějaký vědec na Zemi nehrál s lidskou DNA a nevytvořil nějaký "lepší" nebo "vývojově schopnější" druh? - např. zjistit, který gen způsobuje odolnost štírů vůči radiaci - vložit do člověka a máme tu třetí SV? f) Jakých pozitiv, které má přinést genetika, se ještě dožiju? Aleš Žďárek
ODPOVĚĎ: To je tolik trefných otázek, že mohu odpovědět jen velmi stručně. a) Dědičná informace člověka je z části uložena ve veřejných databázích, k nimž mají vědci zdarma přístup. Soukromá firma Celera "přečetla" lidský genom za soukromé prostředky a chce teď výsledky využít komerčně, ale nutno říct že ve prospěch lidstva (zejména k vývoji léků). Argumentuje mj. tím, že tržní systém nejlépe a nejdříve umožní praktické využití výsledků. Ale i Celera uloží informaci ve veřejné databázi jakmile bude publikována, což se očekává každým dnem. S touto informací budeme moci pracovat, ale ne ji komerčně využívat. b)Přístup má každý, ale já si upřímně řečeno nedovedu moc představit jak by například Irák mohl tuto informaci zneužít. c)Ne, ne a ještě jednou ne! Na lidských zárodcích, z nichž by se vyvinul jedinec, se nebude nic měnit. Například vsunout gen, který by napravil dědičnou chorobu, lze provést jen v tělních buňkách pacienta a ne v buňkách zárodečných. Provádí se to například u chorob krvetvorby, kde se gen vsune do buněk kostní dřeně. Přirovnávám to k transplantaci orgánu, například ledviny - to se také dotkne jen toho jednoho pacienta. Vsunutí cizího genu do zárodečné buňky nebo do embrya by vedlo k šíření toho genu následujícími generacemi - a dnes se ještě neví jáké by to případně mohlo mít důsledky. d)Myslím že ano, a je to zase jen věda (genetika, biologie), které mohou zajistit, že se nebudou žádné chroby (např. virové) přenášet. e) Nejsme ještě tak daleko. Ale je řeba vývoj vědy sledovat a upozorňovat na případná nebezpečí. To je povinností vědců. A myslím, že ji plní. Pozitiv, které genetika a věda obecně přináší a bude přinášet je mnoho. Určitě bude možné prodloužit lidský život a vědět předem, už u nenarozeného dítěte, o náchylnosti k chorobám a zařídit se podle toho. Ale jako všechno, každé pozitivum nese v sobě i nějaké to "ale". S tím se musíme smířit a zabránit skutečně velkým negativním dopadům. Tady je ta předběžná opatrnost na místě. 22.1.2001 12:02
OTÁZKA: Pane profesore, kolik lidí na světě asi dělá genovou revoluci? Můžete zjistit, jestli se někdo neodmlčel a nedělá nějaké neplechy třeba pro Saddáma a podobně? Jaké jsou platy špičkových genetiků na Západě - opět se ptám kvůli přeplacení Saddámem a dalšími zločinci? Petr Musil
ODPOVĚĎ: Nedovedu si představit jak by se současné znalosti mohly zneužít. Ale máte pravdu, je třeba to sledovat a na případná nebezpečí upozorňovat - to je povinností vědců. A jsem si jist, že i když by Saddam nebo jiný šílenec zaplatil nějaké špičkové vědce, tak stejně výzkum bude podstatně rychlejší v civilizovaném světě, protože zodpovědných vědců pracuje na univerzitách a v ústavech desetitisíce. proti tomu nemá pár jedinců, sebelépe zaplacených, šanci. Platy špičkových firemních genetiků v USA jsou až milion dolarů ročně (například ředitelé výzkumu velkých farmaceutických firem). 22.1.2001 12:07
OTÁZKA: Vážený pane drofesore, mám dvě otázky. Jaké jsou součastné možnosti genetiky - tedy co už všechno dokážete? A jak rychle postupuje výzkum genetiky? Siky
ODPOVĚĎ: To je otázka na několikahodinovou přednášku. O možnostech genetiky píši v jiných odpovědích. Výzkum postupuje neuvěřitelně rychle. Ještě v roce 1997 jsem odhadoval, že lidský genom bude "přečten" někdy v roce 2010 až 2015. A je v podstatě přečten už dnes. Blížíme se odpovědím na základní otázku biologie a života, a sice jak se z jedné buňky (např. lidského zárodku vzniklého spojením vajíčka a spermie) vytvoří jedinec se všemi orgány, tkáněmi atd. Jinými slovy, co je molekulární podstatou diferenciace buněk do tkání a orgánů. Také jsme snad blíž poznání původu života na Zemi. 22.1.2001 12:16
OTÁZKA: Pane profesore, je možné nějakým způsobem zabránit, aby dítě nezdědilo po rodičích negaticní vlastnosti, nebo spíš sklony ? Vím, že to lze ovlivnit výchovou, ale co genetika ? iveta
ODPOVĚĎ: Ne, to možné není. Dítě dědí geny po rodičích a jejich kombinace pak tvoří podstatu náchylnosti k něčemu (chorobě, chování apod). A ani v dohledné budoucnosti to možné nebude. Takže jen ta výchova. 22.1.2001 12:19
OTÁZKA: Pane profesore, jakou roli hrají dědičné dispozice při onemocnění jedince rakovinou (třeba lymfatické uzliny nebo vnitřní orgán)? Primárně v genetické výbavě asi nic není, co ale sekundárně - buď oslabený orgán nebo buňky uzlin náchylnější k mutaci nebo vir nějakým způsobem přenášený z generace na generaci. Co všechno může vznik této nemoci ovlivnit? Zdeněk
ODPOVĚĎ: Bohužel, neseme si v sobě všichni různé časované bomby, které mohou (ale nemusí) vést ke zhoubnému bujení některého typu buněk. Právě projekt "Lidský genom" to jasně ukazuje. Takže: dobrá životospráva a preventivní prohlídky. Ale v budoucnu bude možné ještě před narozením dítěte zjistit přítomnost alespoň některých těchto "časovaných bomb" (např. tzv. onkogenů). 22.1.2001 12:23
OTÁZKA: Po mém narození byla zjištěna u otce po prodělané infekční žloutence cukrovka I.typu, přes třicet let žil s inzulinem, nyní je již 10 let po smrti. Je mi 42let. Jak velké je dnes riziko, že bych v důsledku dědičnosti po otci mohla onemocnět cukrovkou ? Pouze při druhém těhotenství jsem měla glykemickou křivku na horní hranici normálu, asi po roce sledování mě z diabetologické poradny vyřadili. Myslíte si, že dědičné sklony po rodiči k této nemoci se spíše uplatní v dětství nebo spíš s postupem věku? Jsou případně i moje děti po dědovi nějak dědičně zatíženy ?Děkuji za odpovědi. Zdenka
ODPOVĚĎ: Já sám jsem přírodovědec a ne lékař a tak si dovoluji odkázat Vás na specialisty, například na prof Elledera z Ústavu dědičných metabolických chorob 1. LF UK na Karlově nebo prof Goetze z 2. LF UK v Praze - Motole 22.1.2001 12:25
OTÁZKA: Pane profesore, chtel bych se zeptat jak je podporovan (financovan) vas vyzkum a zda nas stat podporuje Vas vyzkum. Je mi jasne ze dostavate granty ze zahranici, bez kterych by Vas vyzkum nebyl mozny. Diky a preji aby se Vam podarilo vse na cem prave pracujete. viktor
ODPOVĚĎ: Děkuji za milé přání. Náš Stát dělá co může, to musím říct. problém je mj. v tom, že my téměř všechno co k výzkumu potřebujeme musíme kupovat v zahraničí, tedy "za dolary". A při kurzu 40 Kč za dolar ani velký grant v Kč nestačí. Proto musíme získávat zahraniční granty. Doufejme, že se zlepšením naší ekonomiky se tento problém postupně vyřeší. Je to mj. i důvod proč nejsme úspěšní se získáváním špičkových zahraničních odborníků - prostě je nezaplatíme. To spíše naší, hlavně mladí vědci, odcházejí do USA. 22.1.2001 12:30
OTÁZKA: Chtěl bych se zeptat, pokud medicína umožní lidem s genetickou vadou, aby se dál rozmnožovali, nehrozí nebezpečí "zaplevelení" populace vadnými geny ?? Jarda
ODPOVĚĎ: To je dobrá otázka. Tvrdě to řešili už ve Spartě. Já si ale myslím, že každý má nárok na co nejlepší život a že řešením není lidi s dědičnými vadami neléčit a nechat je umřít. To dělal Hitler. Ale měli by být opatrní při rození svých dětí. Právě genetika jim už dnes umožňuje a v budoucnu ještě lépe umožní získat informace o případných poruchách ještě před narozením dítěte. Ale ani dnes jedna z častých chorob s dědičným základem, tedy cukrovka, nijak nepoškozuje populaci i když inzulín umožňuje diabetikům dožít se reprodukčního věku. 22.1.2001 12:35
OTÁZKA: Pane profesore, jak vnímáte postavení české vědy ve světě? Myslíte si, že je dostatečný zájem mladých lidí pracovat ve vědě u nás? Toms
ODPOVĚĎ: My se musíme stále více zapojovat do mezinárodních programů. 50 let jsme byli v izolaci od světové vědy - to musíme teď dohnat. A mezinárodní vědecká komunita je si toho vědoma a je ochotná nám pomoci. Ale jenom když i my se budeme snažit. Mezi mladými zájem o vědu není přílišný, ale zase není tragicky nízký. Tento problém nemáme jen my. Například na špičkových amerických pracovištích vidíte víc Číňanů a Indů než Američanů. Vědu nelze dělat jen pro dobrý výdělek. To platí na celém světě (i kdýž špičkoví firemní vědci mají velké příjmy). Mladý člověk ve vědě musí vidět i dobrodružství. Tak to aspoň bylo u mne. 22.1.2001 12:40
OTÁZKA: Dobrý den, nepochybuji o tom, že za několik let budou lidé vnímat genetický výzkum jako nesmírně důležitou součást našeho života a že snad nebudou mít zkreslené představy o jakýchsi geneticky vytvořených příšerách, které nakonec ovládnou náš svět. Nicméně, kde Vy vidíte hranice, kam až může dospět genetický výzkum v budoucnosti? Ladinek
ODPOVĚĎ: Myslím, že jsem se k tomu vyjádřil v několika minulých odpovědích. 22.1.2001 12:41
OTÁZKA: Pane profesore, myslíte si, že nkdy bude možné na základě kompletní DNA určitého organismu "zrekonstruovat" celého jedince? (Asi ne, že, a což takhle z jediné zachovalé buňky?) Lubas
ODPOVĚĎ: Na základě dědičné informace asi ne, ale na základě samotné DNA (nejlépe izolované z neporušené buňky) asi v budoucnu ano. Film Jurský park nepochybně měl dobré vědecké poradce. 22.1.2001 12:42
OTÁZKA: Dobry den, zajimal by me Vas odhad na to, jak dlouho bude trvat precteni celeho lidskeho genomu a jak by osobne vidite budoucnost sveho oboru v pristich rekneme dvaceti letech. Katka
ODPOVĚĎ: Lidský genom je v podstatě už přečten, alespoň ty nejzajímavější části. O využití v budoucnu jsem se už zmínil. 22.1.2001 12:43
OTÁZKA: Mate dojem, ze by se nemely genetickemu vyzkumu klast prekazky (pokrok nelze zastavit) nebo jste pro prisne "cenzurovani" vyzkumu ? Karolin
ODPOVĚĎ: To je důležitá otázka. Já myslím, že zákazy výzkumu nic nevyřeší. Je třeba ustavit odborné komise, které stanoví podmínky pro kontroverzní výzkum a budou přísně sledovat jejich dodržování. Ale to se děje. Navíc, ja sám si vlastně nějaké zásadní zneužití současné genetiky nedovedu představit. 22.1.2001 12:46
OTÁZKA: Pane profesore, co vlastně matka příroda dělá tak velice špatně, že ji nelze nechat na pokoji a neustale pomocí genetiky zasahovat do jejího (či snad Božího?) díla? Nepovede to k podobným dotazům jako je ten z této diskuse z 19.1., který v 12:49 Vám zaslal "Jarda"? Mikoláš
ODPOVĚĎ: Matka příroda (Bůh) nedělá v zásadě špatně nic. Ale my jsme její součástí a dala nám schopnosti dělat to co děláme. Bylo by rouhání nevyužít našich schopností ve prospěch přírody a tedy i nás samých. Ale jsou kontroverzní hranice a je třeba hlídat aby nedošlo ke zneužití. O tom už jsem psal. 22.1.2001 12:49

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.