Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 22. ledna 2001 do 12:10
OTÁZKA:
Jak dlouho trvá výchova jednoho genetika a kolik stojí? Jinými slovy: když můj syn letos maturuje, kdy může jeho práce v genetice za něco stát, pokud bude mít schopnosti samozřejmě? A kolik jeho výchova přijde náš stát či státy jiné, kde by třeba studoval?
21. století má být stoletím biologické revoluce. Jaké další revoluce ještě čekáte? Četli jsme o nanotechnologické. A jaké další? Co fyzika?
Myslím, že máte dva syny. Potatili se, anebo dělají něco jiného?
Martin Komár
ODPOVĚĎ:
Už během studia na Vysoké škole je možno se zapojit do kvalitního a zajímavého výzkumu. S dobrými nápady přicházejí zpravidla studenti! Odhadnout, kolik stojí výchova genetika si netroufám, to by měli vědět na MŠMT. Já nevím, jestli je správné mluvit o biologické (či jiné vědecké) revoluci. Věda jde dál a nějak se jejích výsledků využívá. Dnes je na vzestupu biologie, byla to chemie a fyzika. Důležitá je interakce těchto oborů. Moji dva synové se skutečně potatili, jeden je bioinformatik a druhy organicky chemik.
22.1.2001 12:55
OTÁZKA:
Dobrý den pane profesore. Jak razantně se může prodloužit průměrná délka lidského života při současném tempu genetického výzkumu cca. za 50 let. Četl jsem, že by se měla údajně pohybovat okolo 150 let života. Je to reálný odhad?
Roman Tvrdý
ODPOVĚĎ:
Ja nevěřím na zásadní prodloužení lidského života nějakými genetickými zásahy. Snad jste četli o tzv. "genech nesmrtelnosti". To je trochu nadsazené a nelze to využit k prodloužení věku u člověka. Stále bude nejúčinnější dobrá životospráva.
22.1.2001 12:58
OTÁZKA:
Pane profesore, v současné době se genofond lidstva soustavně zhoršuje /díky možnostem medicíny a vědy vůbec se např. zachraňují děti, které by dříve neměly šanci přežít vzhledem k postižení,třeba rozštěp patra/. Naproti tomu se stále zlepšuje genofond zvířat /negativní i pozitivní selekcí/. Když pomineme etickou stránku věci,jaký je Váš názor na tuto problematiku a co může tento postup do budoucna přinést?
K. Blažková
ODPOVĚĎ:
Myslím, že na to už jsem odpověděl.
22.1.2001 12:58
OTÁZKA:
Dobrý den pane profesore,máme tři syny ve věku 28,27 a 18 let.U druhého syna jsme zjistili až v deseti letech,že trpí vrozenou dědičnou vadou degenerací oční sítnice.Buhužel u třetího syna se tato vada objevila také,ale tu jsme u něho zjistili podstatně dříve.První syn je zcela zdráv a žádnou podobnou vadou netrpí.
V současné době jsou oba synove v částečném invalidním důchdu z důvodu slabozrakosti.Léčení této vady je podle sdělení našeho lékaře zatím bezvýsledné i ve světě snad neexistuje způsob léčení této vady.
My oba jako rodiče netrpíme žádnou oční vadou a z dalšího příbuzenstva nikdo nepamatuje,že by takovou vadou někdo v minulosti trpěl.Zajímalo by mě jak dalece může být tato vada geneticky zakókadána / do kterého kolena/.
Synové jsou zatím svobodní,pakliže si budou chtít založit vlastní rodinu,jaké muže být riziko,že tuto vadu budou mít i jejich děti a dá se proti tomu něco dělat?
Děkuji.
Josef Londa
ODPOVĚĎ:
Dovoluji si Vás odkázat na dřívější poznámku a doporučení obrátit se na lékařské genetiky. Mně je to vždycky hrozně líto, když se na mne obracejí lidé s problémy jejich dětí, ještě častějí vnoučat. Jak rád bych poradil a pomohl!
22.1.2001 13:00
OTÁZKA:
Vážený pane profesore myslíte si,že jsou všechny informace o složení a sestavení, struktuře a tím chování organismů
uloženy v genomu/např. člověk 80000 genů/.
Není těch 80000 genů u člověka trochu málo? Co řídí chování jednotlivých exprimovaných bílkovin v čase a prostoru tak ,aby byl výsledkem vysoce organizovaný systém/ organismus/- například člověk s CNS o mnoha miliardách neuronů ,které se propojují spolu navzájem tak, že na mnohé neurony jsou napojeny deseticíce dalších neuronů.
Je možné to, že genom je pouze návod na stavbu preformovaných "cihliček" jednotlivych bilkovin a informace kdy,kde a co se s nimi bude dít jsou uloženy ještě někde jinde v buněčném jádře nebo buňce? Není trochu podezřelý cytoskelet?
Věříte v praktické využití nanotechnologií během následující 10-15 let?
Děkuji za odpovědi.
Aladin
ODPOVĚĎ:
Kolega Anton Markoš napsal knihu "Povstání živého tvaru", vyšla v nakladatelství Vesmír. Tam se o těchto otázkách píše, i když podle mého názoru trochu jednostranně. Myslím, že dědičná informace může v podstatě zajistit tvary a proměny tvarů, ale asi úplně nezajistí například propojování synapsí. Proto, jak říkal Lenin, učit se, učit se, učit se.
22.1.2001 13:04
OTÁZKA:
Mam modre oci a chtel bych zelene, je to mozne?
zbynek
ODPOVĚĎ:
Ne, leda byste si je nabarcil vodovkama.
22.1.2001 13:05
OTÁZKA:
Pane profesore, nemáte obavu, že genetika významně přispívá k prohloubení světového názoru, který by se mohl charakterizovat starým výrokem "poručíme větru,dešti" ? Myslíte si, že
vědecký výzkum má skutečně nabídnout všechny své výsledky bez rozdílu kterémukoli příslušníkovi lidského rodu ?
Karla
ODPOVĚĎ:
Myslím, že jsem se k tomu v zásadě vyjádřil v několika předchozích odpovědích.
22.1.2001 13:06
OTÁZKA:
Dobrý den. Pane profesore, máte pocit, že pro vaše výzkumy dostávate od státu dostatek prostředků? Jak jste financováni ve srovnání s jinými evropskými státy? Jak by jste financováni být měli? Děkuji.
pavel
ODPOVĚĎ:
Myslím, že jsem se k tomu už také vyjádřil. Děkuji za zájem o financování vědy. Jen když veřejnost bude přesvědčená o užitečnosti vzděláni a vědeckého výzkumu, bude to stát dostatečně podporovat.
22.1.2001 13:08
OTÁZKA:
Dobrý den pane profesore.
Jsem diabetik. Má genetika možnost pomoc diabetikům?.
Přeji Vám hodně úspěchů a klidu na práci.
Diabetik
ODPOVĚĎ:
Zatím bohužel ne. Už jsem se k tomu vyjádřil dříve.
22.1.2001 13:09
OTÁZKA:
Pane profesore, jak si vysvětlujete,že obrovská část, 97% lidského genomu je tvořeno tzv.nekodovanou sekvencí, nazývanou též "junk DNA",tedy něčím nadbytečným, nepotřebným...Myslíte si, že by příroda opravdu plýtvala svou energií na vytvoření něčeho, co je zbytečné nebo máte nějakou svou teorii, k čemu může tato nekodovaná sekvence sloužit?
Rata
ODPOVĚĎ:
To je už hodně poučená otázka. A tento problém je jedním z nejzajímavějších v biologii. Problém je v tom, že tomuto tematu věnuji normálně jednu tříhodinovou přednášku v kurzu Molekulární genetika pro studenty 4. ročníků. A tak je těžké na to odpovědět několika větami. V zásadě je možné, že "junk DNA" je pozůstatkem a důležitým "svědkem" evoluce. Také snad má úkol v ochraně té "smysluplné" DNA (např. "ředí" mutace).
22.1.2001 13:13
OTÁZKA:
Pane profesore,není možné ovlivnit geneticky rasu?/z černé na bílou apod./Bylo by špatné mít tady novou geneticky podloženou rasovou čistku.
Jitka Zajíčková
ODPOVĚĎ:
Naprosto s Vámi souhlasím. Bylo by to nejen špatné, bylo by to tragické. Ale není to naštěstí možné.
22.1.2001 13:14
OTÁZKA:
Vážený pane profesore, chtěla bych se zeptat, v kterých státech na světě se provádí genová terapie a jaká její úspěšnost a jakých chorob se týká. Dají se tak léčit i vrozené těžké imunitní poruchy?
Monika
ODPOVĚĎ:
Napřed jsou v tom v USA (jako v celé biologii a vlastně vědě). Pokud vím tak zatím se genová therapie provádí zejména u chrob krvetvorby (a tedy i některých poruch imunity - ADA. SCID), protože lze gen vložit do buněk kostní dřeně a tu transplantovat. Jaká je úspěšnost nevím, ale je to stále ještě ve stadiu výzkumu spíše než aby to byla běžná léčebná metoda.
22.1.2001 13:17
OTÁZKA:
Dobry den, pane profesore. Je mozny (nyni nebo v blizke budoucnosti) takovyto scenar? > narodi se dite, ihned o narozeni budou provedeny u tohoto ditete komplexni testy, kde se zjisti mozne dedicne (nejen) znaky, ktere mohou ohrozit v budoucnu vyvoj nebo zivot ditete a na zaklade techto testu se geneticka vybava ditete zmeni, aby se tomu predeslo. Jaky je Vas nazor, pane profesore?
Vaclav
ODPOVĚĎ:
Existuje vize, že v budoucnu dostane matka při odchodu z porodnice s dítětem i CD s jeho genetickým „popisem“. Bude tedy vědět na co má dávat pozor. Ale není reálná představa, že by se v dědičné výbavě toho dítěte něco naveliko měnilo. Maximálně tak jeden gen, v budoucnu možná několik genů, které by mohly nahradit geny poškozené.
22.1.2001 18:30
OTÁZKA:
Vážený pane profesore,u naší tříleté dcery byla diagnostikována dědičná porucha metabolismu lipidů(nemoc za střádání cholesterolu).Dle sdělení lékaře máme já i manželka chybnou polovinu genu
způsobujícího toto onemocnění.Naše dcera zdědila
od každého z nás chybnou polovinu genu.
Myslíte si,že je nebo bude v blízké budoucnosti možné tuto nemoc trvale vyléčit(pozměnit chybnou genetickou informaci).
Pavel
ODPOVĚĎ:
Myslím, že jsem na podobný dotaz už odpověděl. V budoucnu snad, dnes bohužel ne. Je mi líto.
22.1.2001 18:31
OTÁZKA:
Chtěl bych se zeptat na Váš názor na geneticky upravené potraviny: Vy sám nad nimi cítíte nějakou obavu, nebo se jako člověk zasvěcený do problému domníváte, že se není čeho bát ?
Petr Válek
ODPOVĚĎ:
Já si skutečně myslím, že se není čeho bát. Tzv. GMO, z nichž se potraviny připravují, jsou běžné plodiny (např. soja, kukuřice), do nichž je vsunut například jeden bakteriální gen (činí je odolným proti škůdcům – a nemusí se tedy stříkat pole pesticidy). Nevím jak by tento gen mohl člověku uškodit. Vždyť lidstvo od samého počátku každý den se živí milióny cizích genů (v mase, zelenině…) a ještě nezačalo bučet ani nezezelenalo. Kromě toho s každým soustem spolykáme mnoho bakterií, protože potrava zpravidla není sterilní. Myslím si, že strašení GMO má podtext nějakého velkého kšeftu. Nevím jakého, nevím kdo financuje Greenpeace, ale je mi to podezřelé.
22.1.2001 18:32
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
