ODPOVĚĎ: VB: Nikdo nemá křišťálovou kouli. Z logiky věci vyplývá, že větší regulace a daně přinesou menší prosperitu. Tyto ztracené příležitosti bude vidět velice málo lidí. JK: Také nemám křišťálovou kouli a EU je ve fázi velice riskantního přerodu svých orgánů i obřího rozšíření. Osm z deseti budoucích členských zemí žilo v jiném politickém i hospodářském systému a jejich integrace nemusí být snadná. Přesto věřím a rád se o to vsadím s panem Barákem, že za deset let budeme prosperovat mnohem lépe než nyní. Otázkou jistě je, jaké je tempo růstu, či jaké by mohlo být tempo růstu vně a uvnitř EU. Myslím si, že Evropa vyřeší své základní problémy a dostane se z ekonomických obtíží současné recese. Přirovnávám Evropu ke krásné, ale tlusté a líné kočce, která nechce honit myši, protože dostává pravidelně whiskas do misky. Rádi bychom kočku trochu prohnali. 9.6.2003 15:40

ODPOVĚĎ: VB: V Česku není předepsána minimální účast. Když přijdou tři lidé a dva řeknou ano, vstoupíme do EU. Jako v některých senátních obvodech. Pokud bychom řekli NE, zcela jistě by se konalo referendum tak dlouho, dokud neřekneme ANO. Jako v Irsku. To je demokracie v podání EU. JK: Pan Barák má pravdu jen částečnou. Referendum nelze opakovcat dříve než za dva roky a EU by na nás nečekala se současnou vlnou rozšíření. Poznámka o Irsku je demagogií, protože v Irsku chtěli upozornit na nepříliš podařenou textaci smlouvy z Nice. 9.6.2003 15:42

ODPOVĚĎ: JK: Ke kampani jsem již vyjádřil, také z ní nejsem nadšen. Jde o to, že chyběla informační základna po dobu 7 – 8 let. Pak by kampaň byla jen čímsi jako nezapomeňte přijít!, ne jako přesvědčování o EU samotné.
VB: Kampaň pro vstup do EU byla ne nedostatečná, ale trapná. Stát by něměl vést žádné kampaně. Co když si pan Špidla usmyslí, že za pomocí státního rozpočtu povede kampaň za zvýšení daní? 12.6.2003 17:14

ODPOVĚĎ: JK: Představte si, že jsme chudí a jsme odděleni železnou oponou cel, tarifů, kvot a musíme o všem jednat s Unií jako nerovnoprávný subjekt. Nebudeme se podílet na výhodách společenství a budeme stejně muset respektovat jeho pravidla. Jinak bychom svou velmi otevřenou a z 75% na EU závislou ekonomiku zlikvidovali zcela. Taková Albánie v srdci Evropy.
VB: Vyhrůžky izolací jsou poplašné zprávy. Je strašně zajímavé, jak se politici přestávají kontrolovat tváří tvář davu. 6.6.2003 vystupoval Špidla v Brně na náměstí a tvrdil, že nevstoupení do EU znamená okamžité celní bariéry a obchodní válku. Prostě strašil lidi a komisař EU pro přestoupení Verhouten vedle něj stál a přikyvoval. Jestli by se EU rozhodla mocenskými prostředky prosadit proti České republice obchodní embargo, aby „zlikvidovala“ její prosperitu, ukázalo by se, že navzdory svým vřelým slovům je ve skutečnosti je ztělesněním zla, které by ČR zasáhlo bez ohledu na to, zda vstoupí, či ne. Nebylo by to ovšem tak jednoduché. Česká republika stejně jako ostatní evropské země je totiž členem řady mezinárodních institucí, včetně Světové obchodní organizace, OECD, má s EU podepsány asociační dohody, což s sebou nese jisté závazky. Např. není možné (s jistými výjimkami, jako je třeba ohrožení celého sektoru v zemi, což by ČR v EU nikdy nemohla způsobit), aby došlo k navýšení cel a byl tak znemožněn obchod mezi zeměmi. Zvyšování cel proti výrobkům z ČR je proti úmluvám Světové obchodní organizace, proti trendu posledního půlstoletí a proti doporučení naprosté většiny ekonomů. Zároveň by šlo o krok proti občanům samotné EU. 12.6.2003 17:14

ODPOVĚĎ: JK: To není věc unie, ale občané se budou moci domáhat svých práv podle evropských zákonů – tedy třeba i zrušení nesmyslné regulace a zavedení adresné dávky na bydlení. Bytová politika je ale zcela věcí každého státu.
VB: Setkal jsem se s názorem, že vstup do EU přinese např. nízkoúročené hypotéky na 50 let a všichni si budou moci byt pořídit. Veškerá státní podpora je samozřejmě nesmysl. Cena se odvíjí od poptávky a když stát někomu věnuje z daní příspěvek (dotace výstavby, úroků u hypoték, stavebního spoření...) nic se nezmění, protože tak jak stoupne poptávka po bytech, stoupnou ceny bytů. Jediným výsledkem je, že na přerozdělování parazitují politici (díky slibům jsou voleni), byrokraté (přerozdělující cizí peníze) a bankovnictví, kterému stát "nadhání" klienty. Zřejmě nezanedbatelným důvodem pro udržování stavebního spoření je multiplikační efekt umožňující lépe a radostněji financovat státní dluh. Stavební spořitelny (penzijní fondy.....) zhodnocují vložené prostředky investováním. Stát jako regulátor kapitálového trhu prohlásil, že investoři jsou povinni diverzifikovat riziko a zároveň, že jeho dluhy jsou nejbezpečnější ze všech investic. Na základě toho „analytici“ penzijních fondů a bank zamořují spravovaná portfolia cenných papírů „argentinsky“ rizikovými vládními dluhopisy a fakticky financují státní dluh z peněz lidí, kteří by je vládě nikdy nesvěřili. Zajímavá je i jiná souvislost. Politici, kteří vedou stát k větším a větším dluhům, nabádají obyvatelstvo ke spoření. Jak vypadá podpora bydlení v praxi. Obec z peněz vynucených na občanech (platí snad někdo daně dobrovolně?) nechá postavit (možná na základě korupčně přidělené veřejné zakázky) bytový dům, a to v zóně určené územním plánem (přikazujícím, co může a nesmí na cizím pozemku stát). Tímto způsobem také vzniká loajalita firem i jejich majitelů vůči obci (státu), protože kdyby zlobili, další zakázky by nemuseli dostat. Do něj politici nastěhují (možná i na základě korupce) některé nebydlící občany, přičemž ostatní se musí o sebe i své blízké postarat sami. No a uvědomělé občanstvo, těmto politikům tleská za „řešení bytové otázky“. Dostatek bytů je záležitostí cenové a právní deregulace a prosperity, nikoliv EU. 12.6.2003 17:15

ODPOVĚĎ: JK: Plnou svobodu pohybu, niko žádost o pracovní povolení. Dbes je musíte dostat i v zemích EU.
VB: Nic 12.6.2003 17:15

ODPOVĚĎ: JK: Nebuďte tak krátkozraký, abyste na základě špatné vládní kampaně ničil svou budoucnost.
VB: Jednostraností a stupiditou agitace ve prospěch EU. 12.6.2003 17:16

ODPOVĚĎ: JK: Již jsem odpovídal na obě varianty.
VB: Nikdo nám češtinu, kroje apod. nesebere. Suverenita je možnost rozhodovat o sobě, svém životě a majetku, tzn. já suverenitu přikazovat jiným lidem nebo českým firmám co a jak mají dělat nepotřebuji a nechci. Ráno 14.6.2003 se nic zásadního nestane, ať zvolíme ANO nebo NE. V případě NE převezmeme odpovědnost sami za sebe a měla by odstoupit vláda. V případě ANO obětujeme příležitost dosáhnout prosperity rychleji než s EU. To ale nebudeme vidět a vědět. 12.6.2003 17:16

ODPOVĚĎ: JK: To je zase spíš věc naší domácí politiky a schopnosti být efektivní, vynalézaví, aktivní a produktivní. Unie nám nedaruje víc než strukturální pomoc – regiony, životní prostředí atd., ale pracovat musíme sami. NDR dostalo zadarmo vše a ted z toho mají mnozí kocovinu. Zázraky se nedějí nikde.
VB: Samozřejmě bude v Česku vysoká nezaměstnanost v důsledku posilování socialistického státu, politici budou proti nezaměstnanosti (kterou sami způsobují) za naše peníze bojovat, aby získali více peněz na tento boj, budou zvyšovat daně, zvýšené daně povedou k větší nezaměstnanosti a tak pořád dokola. 12.6.2003 17:17

ODPOVĚĎ: JK: Norsko i Švýcarsko jsou v úplně jiné pozici. Obě země mají historické důvody, bohatství, například socialistické Norsko nechtělo snížit svůj standard – mají velmi bohatou sociální politiku, obrovské zdroje energie atd., jsou na okraji kontinentu. Švýcaři jsou zemí referend a silné obecní správy, chtěli zůstat izolovaní ve svých horách. Už ale trochu litují, nejsou součástí tvorby pravidel a musí se přizpůsobovat Evropě. U nás by to nahrávalo pochybné budoucnosti východního typu, s šedou ekonomikou, bez pravidel slušného fungování, byly bychom základnou mafií, které by byly vytlačeny z okolních zemí.
VB: Pokud ke vstupu do EU není alternativa, proč se pořádá referendum, proč se tady vůbec bavíme. Jediné, co je na světě nevyhnutelné, je že všichni zemřeme. Co nabízíte místo vstupu do EU? Uspořádání, kde stát dá lidem pokoj. Kde lidé nežijí pouze proto, aby je státní úředníci mohli buzerovat, kde pokud se někdo nedopouští agrese, není lidem omezováno nakládání s majetkem a volným časem. Odstraňme podnikové daně a cla, převeďme „pojištění“ a přispívání na dotace všeho druhu (železnicím, veřejnoprávním mediím, zemědělcům, podnikům, politickým stranám…) na dobrovolnou bázi. Odstátněme školství, aby stát neprováděl indoktrinaci dětí. Odstraňme paratizující byrokracii, která žije za peníze lidí vytvářejících bohatství, omezuje nakládání s majetkem a penězi a vytváří u lidí povinnost zaměstnávat soukromé úředníky (auditory, daňové poradce, účetní, ..). Česko by se mohlo stát jednou velkou investiční zónou s nízkými daněmi a sociálními náklady, zemí kde je možné si ukládat svobodně peníze. Okolo nás v nynější EU existují podnikatelé nespokojených s regulačním rámcem. Udělejme jim tedy u nás oproti EU výhodnější daňové a legislativní prostředím. Nebo se Vám líbí, jak si tady žijeme? 12.6.2003 17:17

ODPOVĚĎ: JK: Není, národní státy mají všechny více úředníků – to souvisí s rozamřilostí státní byrokracie obecně. EU má v Bruselu cca 40 000 úředníků na unijní záležitosti pro 350 mil. obyvatel. V USA je 250 mil. dbyvatel a 3 miliony federálních zaměstnanců.
VB: EU hlavně vytváří "potřebu" úředníků v jednotlivých členských státech a jednotlivci, resp. firmy jsou nuceni si najímat si „soukromé úředníky“ v podobě auditorů, daňových poradců, advokátu, bezpečnostních, požárních, ekologickýc techniků...... Tedy jeden byrokrat v Bruselu vytvoří x úředníků na národní úrovni a y úředníku u jednotlivce. Odhad ztrát způsobených byrokracií za jeden rok v USA je 600 mld. Kč (Thomas D. Hopkins), nad správou daní firmy stráví 5,5 miliardy pracovních hodin, což je ekvivalent 2 750 000 pracovníků. Tyto čísla jistě nejsou konečná, protože narušení koordinace trhu je tak komlexní a rozsáhlé, že je těžké obtížné a ohodnotit je a předvídat. (Pramen David Boaz, Liberalismus, vydal Liberální institut 2002). Pochybuji, že by někdo dostal grant z EU nebo od vlády, aby ztráty spočítal. 12.6.2003 17:18

ODPOVĚĎ: JK: Máte budoucnost volného pohybu a studia i práce v prostoru se 450 miliony obyvatel a největším rozvinutým trhem na světě. Také mne mrzí, že minulé garnitury politiků nehovořily o EU věcně 7 let. Abychom byli zkušení a nemuseli přemýšlet o základních otázkách.
VB: Mladí lidé a zejména studenti vnímají slibovanou výhodu volného pohybu osob jako možnost studovat kdekoliv v EU za stejných podmínek jako domácí studenti a pracovat – i krátkodobě – kdekoliv v Unii bez zvláštního pracovního povolení. Eurofilové se ale cudně zamlčují, že volný pohyb osob nebude až tak moc volný, protože Německo a Rakousko počítá s prodloužením hraničních kontrol i po 1.5.2004 a pouze pět států EU (Velká Británie, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a Irsko) je ochotno okamžitě uvolnit pracovní trh. V ostatních zemích, které zřejmě uplatní tzv. dočasné období bude možné hledat zaměstnání pouze na základě pracovního povolení. Ostatně přístupová smlouva podepsaná nedávno v Athénách hovoří jasně: „Členské státy se budou ve vnitrostátních právních předpisech snažit (všiměme si slova-snažit) zajistit českým státním příslušníkům otevřenější přístup na trh práce s cílem urychlit sbližování s acquis. V důsledku toho by se po přistoupení České republiky měla českým státním příslušníkům podstatně zlepšit možnost zaměstnávání v EU.“ Uznání studia daného oboru či diplomu získaného v oboru není právem Evropských společenství přímo upraveno. Ani v oblasti podnikání to nebude tak žhavé. Uznání vzdělání a praxe je v podstatě na libovůli jednotlivých států. Nově jsem narazil i na problém u pobytu osob. V brožuře MFD 100 otázek a odpovědí o EU se píše, že po třech měsících pobytu na území cizího státu bude muset dotyčný prokázat dostatek prostředků na život. Ani se mi tomu nechce věřit. Kde jsou sliby o „Evropě bez hranic“? Kde ještě jsme podváděni? Odpovím si sám: „V záležitostech EU všude“. Zahrnutí oblasti studia do přístupové smlouvy jenom dokládá prorůstání států do školství, se všemi spojeným negativy, od indoktrinace chovanců vzdělávací soustavy po stále rostoucí daňové vyvlastňování k jejímu financování. Místo osobní odpovědnosti a nezávislosti, kterou může zajistit pouze školné placené studenty, resp. rodiči, zvolila Evropa cestu tzv. státního školství. Potom je jenom krůček k myšlence, že celé školství, včetně univerzit jsou pouze chovnými stanicemi pracovních sil vhodných pro naplňování záměrů politiků. Myslím si, že vzdělávání a zvláště vysokoškolské nepotřebuje stát ani smlouvy či regulace EU. Kdyby si lidé platili vzdělání sami, mohli by se učit kde chtějí a jak chtějí a samotné univerzity by byly garanty úrovně vzdělání bez nutnosti státních razítek. 12.6.2003 17:18

ODPOVĚĎ: JK: Opet to odvisí od schopnosti každé ekonomiky a ta naše je velmi otevřená směrem k EU. EU se musí stát více konkurenceschopnou, méně regulovanou a rozmařilou v sociální oblasti či zemědělské politice. EU si dala v Lisabonu za cíl, zvýšit svou konkurenční schopnost – k tomu je třeba vzdělání a iniciativu. Lépe to lze zajistit na velkém svobodném území, než v malé zemičce, závislé na okolním světě.
VB: Byrokrat z ministerstva práce sociálních věcí by Vás zahrnul stohy prognóz, usnesení vlády, akčních plánů, opatření a hlavně státních výdajů za účelem "boje" proti nezaměstnanosti. Přitom řešení je jednoduché ale bolestivé. Rozlučme se s myšlenkou, že nějaké kontroly zamezí zneužívání „veřejných“ prostředků. Toho lze dosáhnout pouze odstraněním státního přerozdělování a právním uvolněním trhu práce. V první řadě se nabízí zrušení podpor v nezaměstnanosti, resp. v nečinnosti. Desítky tisíc zahraničních pracovníků dokazují, že za přiměřenou mzdu a mimo režim omezujících paragrafů zákoníku práce či jiných předpisů existuje dostatečná nabídka zaměstnání. Dalším přežitkem snižující motivaci k práci jsou sociální dávky. Kritika oponentů: „Chcete odstranit státní programy pomoci chudým a nenahrazujete je ničím“ není pravdivá. Zrušení dávek by ukázalo, že devět desetin lidí žádnou pomoc nepotřebuje, může pracovat a dnes již pracuje v tzv. šedé ekonomice (např. jsou přidavači na stavbách, prodává ve stáncích). Kdo špatně snáší riziko, mohl by dobrovolně vstoupit do skupin vzájemné pomoci nabízejících zajištění před nouzí (na začátku minulého století existovaly v Anglii a Spojených státech desítky podobných spolků s milióny členů). Tedy to, co dnes vnucuje státní mašinérie povinným, tzv. sociálním pojištěním nám všem bez rozdílu. A konečně, ponechání většího dílu výdělku lidem by se do společnosti navrátila dobročinnost a skutečná solidarita, ctnosti, které dnes ani neznáme, protože byly zničeny státem. 12.6.2003 17:18

ODPOVĚĎ: JK: Každá země může stanovit resp. využít přechodná opatření omezení úplně volného pohybu nebo určitých profesí. To je případ Německa a Rakouska.
VB: Promiňte, nechápu a nevidím otázku. 12.6.2003 17:21

ODPOVĚĎ: JK: Lhůta na sjednoceni sazby u výstavby obytných domů je asi do 2007, to už věřím bude sazba DPH na 17 či lépe 15%.
VB: Po určité době vzroste DPH na vyšší sazbu. Jak zdanění promítnout firmy do svých cen záleží jen na nich. Zvýšení zdanění (i kdyby bylo částečně kompenzováno růstem podpor) sníží poptávku po bydlení. 12.6.2003 17:21